Takový závěr by bylo možné učinit po prozkoumání záznamů na internetových portálech. Ty jsou dokonce nafouknuté prohlášeními o přesunu podnikání na český trh. Síť bzučela diskusemi o tom, jak v těchto dvou zemích podnikat. Ve vyhledávačích termín „podnikání v ČR“ láme rekordy oblíbenosti. Ukazuje se ale, že firem polského původu na českém trhu mnoho není. Toto je výsledek analýzy provedené společností Dun ​​& Bradstreet, agenturou business intelligence, která poskytuje obchodní informace.

Společnost v České republice. Kolik je polských vlastníků?

V současné době je většina českých firem ovládaných zahraničním kapitálem v rukou Slováků. – Expanze na český trh je pro naše východní sousedy logickým krokem. Důležitou roli hraje společná minulost obou zemí, téměř nulová jazyková bariéra a územní blízkost, říká Petra Štěpánová, analytička Dun & Bradstreet Company. Slováci od jara 2020 přidali do svých portfolií dalších 368 českých společností, čímž se celkový počet zvýšil na 14 316.

To je hodně v porovnání s 3 874 společnostmi s právní subjektivitou působícími v ČR, jejichž majiteli byli na konci března 2021 lidé s polským pasem. V žebříčku TOP20 zahraničních vlastníků českých firem jsme až 6.. Za Slovenskem (14 316), Ruskem (12 736), Ukrajinou (12 464), Německem (8 839) a Velkou Británií (4 216). Zatím mírný zájem polského kapitálu vzbuzuje také akvizice různých typů společností, které již na českém trhu působí.

ČTĚTE TAKÉ: E-známky v ČR na dálnicích od začátku roku 2021

Zahraniční podnikatelé v roce 2020 koupili 2 556 českých firem, o ¼ méně než v roce 2019. Jde o nejnižší výsledek za posledních sedm let. Kupujícími byli především Ukrajinci (692) a Slováci (497). V menší míře: Maďaři (148), Rusové (125), Rumuni (122) a Poláci (119).

Nejvíce českých firem (322) koupili Poláci v roce 2015, kdy se k moci dostalo Právo a spravedlnost. Těžko však hledat souvislost mezi těmito dvěma skutečnostmi. Koncem podzimu proběhly volby do Sejmu a změna vlády. V té době mnoho podnikatelů podnikajících v Polsku uvedlo, že se přestěhovali do České republiky. To se však ve statistikách nepromítá. Již v roce 2016 pokleslo akvizice českých subjektů polskými investory. Investovali do 254 společností. V roce 2017 9 dalších. A od roku 2018 počet polských akvizic nepřesáhl dvě stě. Finanční angažovanost Poláků v českých firmách klesá.

Společnost v České republice – JDG mimo statistiku

Ekonomická aktivita Poláků pracujících v ČR na vlastní účet, tzv. OSVČ, uniká statistické kontrole. OSVČ (samostatná osoba výdělečně činná). Tento typ dat nikdo neshromažďuje. Je to škoda, protože obraz polské obchodní aktivity na českém trhu by byl ucelenější. Tím spíše, že zájem o živnostenský list ze strany polských podnikatelů je v současnosti největší. Registrace společnosti a administrativní činnosti nezaberou mnoho času. Účetnictví a servis nejsou drahé. Z pohledu polského poplatníka jsou navíc velmi atraktivní formy zúčtování příjmů, například v podobě rovné daně zavedené v ČR od 1. ledna 2021.

Symbolická daň z příjmu a minimální příspěvky jsou lákavé

Rovná daň byla jedním z hlavních projektů Ministerstva financí ČR. Stanice vyslyšela přání českých podnikatelů. Podle průzkumu provedeného v roce 2020 agenturou Median 78 %. osoby podnikající v ČR mají zájem o zavedení rovné daně. Navrženou výši fixního poplatku akceptovaly 2/3 respondentů. jaká je částka? Letošní paušální daň paušální daň činí 5 469 korun měsíčně (Kč). Zahrnuje sociální příspěvek ve výši 2 976 Kč, příspěvek na zdravotní pojištění 2 393 Kč a daň z příjmu fyzických osob ve výši 100 Kč. Po přepočtu na PLN odvádí český poplatník finančnímu úřadu každý měsíc ekvivalent přibližně 970 PLN.

Propadnutí je dobrovolné. Požádat o něj mohou OSVČ, jejichž roční příjem z podnikatelské činnosti nepřesahuje 1 milion Kč (asi 170 000 PLN) a nepodléhají DPH. Výhodou vypořádání touto formou je menší byrokracie, která vás osvobozuje od vedení účetnictví. Existují však i nevýhody. Při žádosti o tuto formu zdanění nemůžete využít jiné daňové úlevy, například na děti.

ČTĚTE TAKÉ: Rovná daň v ČR od roku 2021

Zajímavé je, že tento systém zatím mezi českými podnikateli velký zájem nevzbudil. V lednu 2021 se zaregistrovalo 57 826 lidí. Je to rozhodně méně, než očekávalo ministerstvo financí. Počet paušálních poplatníků letos postupně narůstá, vybírají si ho lidé registrující novou živnost. Začátkem roku 2022 by se situace mohla změnit. Noví daňoví poplatníci, včetně těch z Polska, se do systému budou moci zapojit po roce sledování pro a proti.

V Česku můžete začít podnikat vsedě na gauči. Teoreticky.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu vlády ČR, si pochvaluje rychlost a jednoduchost založení podniků na Vltavě. – V České republice založí notář společnost s ručením omezeným do jednoho dne přímým zápisem do obchodního rejstříku. Už druhý den můžete podnikat, vybízí Havlíček.

– Založení OSVČ v ČR je ještě rychlejší. Obecně platí, že zahájit činnost je možné ihned po oznámení a v případě povolené činnosti dnem právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Česká republika je tedy jednou z nejvyspělejších západních ekonomik z hlediska tvorby podniků. V tuto chvíli se zaměřujeme především na digitalizaci procesů. Podnikatel si nyní může vyřídit veškeré úřední záležitosti v soukromí svého domova – dodává český vicepremiér.

Ustanovení § 5 odst. 1 odst. 2 zákona č. 455/1991 (o hospodářské činnosti, tzv. „živnostenský zákon“) stanoví, že fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky, nebo právnická osoba se sídlem mimo území Česká republika může podnikat na českém trhu za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako český občan, pokud zvláštní ustanovení nestanoví jinak. Díky tomu se na jedné straně otevírá pro polské občany široké pole nových podnikatelských aktivit. Na druhou stranu je tu spousta překážek. Hlavní překážkou je jazyk.

Firma v ČR – naučte se jazyk a předpisy. Upravte svou mentalitu.

Těžko lze očekávat, že se vnitřní české předpisy přizpůsobí potřebám cizinců. Online systémy registrace podniků proto fungují výhradně v češtině. Někomu se může zdát, že čeština není čínština, ale oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti na první pohled nevypadá jako pověstná hračka. Použití registrace výhradního vlastnictví na webu https://eportal.cssz.cz/ můžete použít překladač. Je to jen krátkodobá akce.

Ještě obtížnější je připravit oznámení o dodržování paušálního režimu (Oznámení o vstupu do paušálního režimu) dne https://financnisprava.cz/. Polští podnikatelé se proto mohou nechat odradit v první fázi registrace.

ČTĚTE TAKÉ: Polský start-up soutěží se Škodovkou o elektřinu v Praze

Další překážkou je i minimální znalost českého ekonomického a daňového práva. Ať je to jak chce, české předpisy se v detailech a dost výrazně liší od těch platných v Polsku. A zde se bude používat slovní spojení „firma v ČR“, které se v poslední době zadává do vyhledávačů poměrně často. Na internetu snadno najdete stránky firem v polsko-českém pohraničí, které se specializují na poskytování služeb pro český trh. Naštěstí na druhé straně Olzy žije a pracuje velká skupina bilingvních specialistů, kteří se za určité peníze postarají o administrativu a účetnictví polských zákazníků.

Za zmínku stojí ještě jedna důležitá překážka, ne však ta nejdůležitější. Tato takzvaná „mentalita“, tedy způsob přístupu k podnikání. Rozdíly si dobře všimne pražský právník Jiří Dufek, který hovoří plynně polsky a v česko-polském podnikatelském prostředí se pohybuje více než 15 let. – Mám dojem, že polský podnikatel je méně konzervativní než jeho český protějšek, více zaměřený na zisk či okamžitý prospěch a ochotnější rychleji měnit osvědčená řešení. Nejlepším příkladem je aktuálně velký zájem o český trh ze strany polských podnikatelů, kteří jsou schopni rychle výrazně změnit svůj obchodní status. Na rozdíl od českých živnostníků, z nichž jen malá část má zájem o rovnou daň – soudí Dufek.

Firma v ČR – výpočet všech pro a proti.

Rozhodnutí přesunout centrum osobních a ekonomických zájmů za jižní hranici vyžaduje klidnou kalkulaci. Daňová reforma navrhovaná v rámci polské dohody s sebou nese mnohem větší zátěž pro podnikatele s vyššími příjmy. Na druhou stranu jsou atraktivní úspory na daních a odvodech, kterých lze dosáhnout otevřením firmy v České republice. Ale stojí to za to? Ministr financí, rozvojových fondů a regionální politiky Tadeusz Kościński se domnívá, že přesun provozu do České republiky nepřinese daňové ani odvodové výhody, spíše naopak. A může mít (bohužel?) pravdu.

Autorem je polský zástupce Veletrhy Brno, as – největšího pořadatele veletrhů v ČR již více než 19 let. Zná český jazyk.