Evropský spor o energetické embargo – „Financujeme válku“

Problém zastavení dodávek energie do Ruska rozděluje Evropskou unii, protože válka na Ukrajině pokračuje.

Na okraj evropského summitu v Bruselu několik šéfů vlád vyzvalo k rozšíření sankcí proti Rusku na dovoz energií, tedy především zemního plynu, uhlí a ropy. Finská premiérka Sanna Marinová řekla: „Dokud budeme nakupovat energii z Ruska, financujeme válku“. Jeden člověk však stále brzdí: kancléř Olaf Scholz.

Scholz řekl Bruselu, že to bylo vědomé rozhodnutí EU nezahrnout to do sankčního balíčku vzhledem k tomu, že některé země jsou velmi silně závislé na ruském plynu, ropě a uhlí. Den předtím Scholz prohlásil, aby skoncoval s ruskou energetickou závislostí, „udělat to přes noc by znamenalo uvrhnout naši zemi a celou Evropu do recese. Byly by ohroženy statisíce pracovních míst“. . Celá průmyslová odvětví by měla potíže.“

Jasno měl i rakouský kancléř Karl Nehammer: „S námi nebude plynové ani ropné embargo proti Ruské federaci.“ Konzervativní politik zdůraznil, že to není nereálné nejen pro Rakousko. Vážně by bylo zasaženo také Bulharsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Musí být zaručeno zásobování obyvatel energií.

Na svém čtvrtečním a pátečním summitu chtěla EU diskutovat mimo jiné o dalším postupu ohledně války proti Ukrajině. Mělo by jít o podporu, ale také o to, jak se Rusko může dostat pod větší tlak. Po summitech NATO a G7 to byl třetí summit dne v Bruselu. Večer se očekává, že jako host bude v určitých časech přítomen i americký prezident Joe Biden.

Stovky milionů dolarů denně za plyn a ropu

Přibližně 40 % plynu v EU pochází z Ruska spolu s 27 % dovozu ropy a 46 % uhlí dováženého do EU. Podle odhadů bruselského think-tanku Bruegel utratí EU za ruský plyn přibližně 420 milionů dolarů (382 milionů eur) denně a necelých 400 milionů dolarů (364 milionů eur) za ruskou ropu. EU se rozhodla co nejdříve zbavit ruského dovozu energie.

Země jako Polsko a pobaltské státy již vehementně požadují zastavení ruského dovozu energie, aby vyvíjely další tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina. „Jsou to jen peníze. Pokud jste stále naživu a vaše infrastruktura je v pořádku, můžete znovu vydělávat peníze,“ řekl lotyšský premiér Krisjanis Karins. Přerušením dodávek peněz do Ruska bychom mohli pomoci zastavit válečnou mašinérii a zahájit skutečná jednání o ukončení války. Poukázal na to, že Lotyšsko je také silně závislé na ruském plynu a ropě. Estonská premiérka Kaja Kallasová také uvedla, že nyní by měly být uvaleny „nejpřísnější možné sankce“.

Bettel: zaznamenejte všechny kroky pro pozdější eskalaci

Finský premiér Marin se nechtěl zavázat k energetickému embargu. Na otázku, zda by součástí sankcí EU mělo být okamžité omezení dodávek plynu, odpověděla, že stále čeká na posouzení Evropské komise. Finsko je připraveno udělat se sankcemi ještě více. Lucemburský premiér Xavier Bettel mezitím zdůraznil, že je také třeba podniknout kroky k další eskalaci. Jako příklad uvedl použití chemických zbraní ve válce na Ukrajině.

Aby se Evropská komise stala méně závislou na ruských dodávkách energie, pracuje v současné době na otevření více zdrojů dodávek. Úřad je mimo jiné v kontaktu se zeměmi jako Katar, Ázerbájdžán, Japonsko nebo Jižní Korea. Šéfka agentury Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že Spojené státy a EU v pátek „představí novou kapitolu našeho energetického partnerství“. Jde o dodatečné dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států do Evropské unie.

© dpa-infocom, dpa:220324-99-659559/3

Anatolio Necci

"Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.