Česká republika chce široké rozhodnutí o unijním azylovém balíčku. Rozhodnutí malé kvalifikované většiny by bylo „velmi nebezpečné,“ řekl český ministr vnitra Vít Rakušan v rozhovoru pro APA ve Vídni. Migrační pakt má příliš malou podporu a země jsou zklamané a cítí se podvedeny. Maďarsko a Polsko mají „své důvody“ pro odmítnutí balíčku. „Neměli bychom se bránit v tom, abychom si s nimi promluvili,“ řekl.
Česká republika je také znepokojena: nemá od své vlády mandát k přijímání nařízení o povinném rozdělování migrantů. Praha by také ráda řešila riziko vykořisťování migrantů, jako to udělalo Bělorusko a Turecko. Na otázku o vypršení uprchlické dohody s Tureckem se zdálo, že Rakušan je ochoten mluvit.
Kompromis k Evropskému paktu o azylu a migraci představuje „odrazový můstek“ pro další kroky a koncepce. Jakmile je rámec zaveden, můžeme také mluvit o „outsourcingu migrace“. Rakušan nevidí „vzorovou Rwandu“, kterou považuje za hrozící. Aby bylo možné posílat migranty do bezpečných zemí, jako je Rwanda, bez ohledu na jejich původ, je nutná rozsáhlá diskuse a právní změny.
Český ministr vnitra a místopředseda vlády doufá, že o rozšíření Schengenu bude rozhodnuto v prosinci. O svém vetu proti přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru hovořil Rakušan také s ministrem vnitra Gerhardem Karnerem (ÖVP) během páteční návštěvy Vídně. Veto bylo pro Českou republiku, která v té době předsedala EU, „zklamáním“, řekl Rakušan. Země byly z pohledu České republiky dobře připraveny a „splnily všechny podmínky“.
Český ministr vnitra je přesvědčen, že vstup do bezhraniční zóny znamená také „více bezpečnosti“. Pokud by rumunská policie neměla povinnost stát na hranicích se současnými členy schengenského prostoru, měla by větší kapacitu na ochranu vnějších hranic EU. Zároveň Rakušan projevil pochopení pro Karnerovy motivace. Poznamenává také, že „Schengen nefunguje tak, jak si představujeme“.
Česká republika, která od středy kontroluje svou hranici se Slovenskem, se cítila být Polskem nucena k tomuto opatření. Z českého pohledu v pondělí „neviděl důvod ke kontrolám“, řekl Rakušan. Když ale dostal zprávu z Polska o zavedení kontrol, „museli jsme reagovat“. I když, jak přiznal, „nelíbí se mi to.“ Šlo o prevenci, aby migranti nemohli uniknout přes Českou republiku.
„Navzdory nárůstu počtu migrantů v Evropě byl počet lidí přijíždějících do České republiky ze Slovenska letos výrazně nižší než loni.“ Také spolupráce se slovenskou policií proběhla „bez problémů,“ vysvětlil Rakušan. Polsko, Česká republika a Rakousko však ve středu o půlnoci zavedly hraniční kontroly se Slovenskem. Předtím Německo zavedlo kontroly v České republice a Polsku. Ty ale „nejsou srovnatelné,“ vysvětlil Rakušan. Němci prováděli dočasné kontroly ve spolupráci s českou policií ne na celé hranici, ale na některých přechodech.
K volebnímu vítězství proruského levicového populisty Roberta Fica na Slovensku Rakušan řekl: Fica chtěl měřit „ne jeho slovy, ale jeho činy“. Nebojí se „orbanizace“ Slovenska. Fico a maďarský premiér Viktor Orbán jsou „různé politické typy“. Během slovenské volební kampaně však byly pozorovány velmi násilné útoky. Takové věci jako nadávky na slovenského prezidenta se na Slovensku „nikdy nestaly“.
I v jeho zemi se prosazují populisté, kteří hrají na strach obyvatel a ukazují prstem na přítomnost mnoha Ukrajinců v Česku. Česká republika přijala 358 000 lidí prchajících před válkou na Ukrajině v roce 2022. Předtím už v Česku žilo kolem 200 000 Ukrajinců. Zatímco zpočátku přicházely hlavně ženy a děti, dnes jsou mezi nimi i muži. Solidarita českého obyvatelstva, zpočátku velmi silná, upadá.
(Rozhovor vedla Alexandra Demcisin/APA)
