Jeho cílem je usnadnit členským státům zavedení omezení vstupu na Rusy a zvýšit náklady a pracovní zátěž pro žadatele. Například poplatek za vízum již nebude stanoven na 35 eur a přestane platit standardní doba zpracování deset kalendářních dnů po obdržení žádosti. Borrell uvedl, že pozastavení vízové ​​dohody by výrazně snížilo počet nově vydaných víz.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že v budoucnu může Rusům trvat měsíce, než se přihlásí. Zároveň podle nich bude stále možné umožnit vstup do země například studentům a novinářům. Cílem je také zabránit tomu, aby se lidé z frustrace ze západních sankcí obrátili spíše proti EU než proti vlastnímu prezidentovi.

Proti úplnému zákazu víz pro Rusy se vyslovil i ministr zahraničí Alexander Schallenberg (ÖVP). „Nemůžeme zrušit celou zemi. To by nebylo moudré,“ řekl Schallenberg ve středu v ranních novinách Ö1. Sankce by měly směřovat proti systému šéfa Kremlu Vladimira Putina, nikoli proti ruskému lidu.

Dohoda o zjednodušení vízového režimu, která vstoupila v platnost v roce 2007, byla zatím pozastavena pouze pro podnikatele, státní zaměstnance a diplomaty. Toto rozhodnutí bylo přijato 25. února, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Dohodu o zjednodušení vízového režimu podepsal v červnu 2006 za rakouského předsednictví v Radě na 17. summitu EU-Rusko v Soči ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, poté vicekancléř Hubert Gorbach (BZÖ) a poté evropská komisařka pro zahraniční věci Benita Ferrero – Waldner.

Na okraj pražských konzultací Německo a Francie rovněž navrhly přeorientování ruské politiky Evropské unie. „Tvrdá pravda je, že (prezidenta Vladimira) Putinova Ruska zůstane hrozbou míru a bezpečnosti v dohledné budoucnosti,“ napsal na Twitteru německý ministr zahraničí Baerbock. „Proto vedu kampaň s Francií za nové sladění politiky EU-Rusko.“

Konkrétně Baerbock zmínil čtyři body: Za prvé, v reakci na ruskou útočnou válku by nemělo dojít k žádnému uvolnění, „ani v podpoře Ukrajiny, ani v sankcích“. Není „samotným cílem, ale vyjádřením skutečnosti, že brutalita a porušování pravidel má své následky“. Zadruhé je třeba posílit schopnost Evropy bránit se. „Putin jde o náš sociální smír,“ varoval Baerbock. Bylo by zapotřebí nových technologií a nového vybavení. Společnost se ale také musí „stát odolnější na všech úrovních“.

Za třetí, EU musí posílit svá partnerství ve světě, zejména v zemích jihu. „Putinova propaganda je zaměřena na ně – chce zde rozšířit svůj vliv,“ řekl Baerbock. „Nasloucháme jim, nabízíme spolehlivá partnerství a spravedlivé investice.“ Za čtvrté, Evropa se nesmí odvrátit od ruské občanské společnosti, která nesmí zůstat „pod kontrolou Putina“. „Odvaha se často vyskytuje v malém měřítku: u kuchyňského stolu, v práci, v autobuse,“ zdůraznil Baerbock. „Podporujeme ty, kteří jsou proti režimu.“

Nic z toho nezmění Putinův pohled na svět. „Ale v případě největšího porušení mezinárodních pravidel musí EU ukázat své barvy,“ požadoval Baerbock. „Evropa je obr, když stojíme pohromadě.“