Evropská unie se při rozdělování milionů ukrajinských uprchlíků spoléhá na dobrovolné přijetí. Ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP) se na okraj schůzky se svými unijními protějšky v pondělí v Bruselu vyslovil proti povinnému distribučnímu klíči: „Tady jsou potřeba jasné závazky, také existují (…), ale my ne věřit v kvóty.“

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová nedávno uvedla, že cílem by měla být pevná distribuční kvóta v Evropě. V pondělí Faeser odpověděl: „Dnes to není o pevných kvótách, ale o solidárním distribučním systému,“ řekla. Podle Karnera o povinném distribučním klíči při dnešních diskusích nešlo.

Video: Redaktor ZIB Fritz Dittlbacher hovoří o přijímání ukrajinských uprchlíků v zemích EU.

Válka na Ukrajině je „velmi zvláštní výzva“ a vyžaduje podporu evropských zemí, řekl Karner novinářům. Rakousko již provedlo první leteckou evakuaci Ukrajinců, kteří hledají ochranu před Moldavskem, a nabídlo Polsku, že uprchlíky přijme. „To je teď potřeba,“ řekl ministr vnitra. Konkrétně jde zpočátku o ubytování 500 vysídlených osob, prohlásil po jednání Karner.

Náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki plán potvrdil. „Právě jsem dostal dopis, děkuji mnohokrát,“ řekl Grodecki. Nyní by se mělo najít 500 lidí hledajících ochranu na Ukrajině, kteří by nabídku přijali. „Pokud to půjde, nabídka se rozšíří,“ dodal.

Více než 3,8 milionu lidí uprchlo

Podle agentury OSN pro uprchlíky opustilo zemi od začátku války více než 3,8 milionu z více než 44 milionů Ukrajinců. Jen do Polska dorazily přes dva miliony uprchlíků, v Rakousku je registrováno 212 000 lidí hledajících ochranu, ale čtyři pětiny z nich nadále cestují do jiných zemí. V Rakousku je zatím registrováno asi 35 000 „vysídlených osob“, jak se jim na základě dikce směrnice EU oficiálně říká.

Ale jak by pak měli být lidé rozděleni? Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová navrhla index usnadňující dobrovolnou distribuci jako součást desetibodového plánu pro lepší koordinaci EU. To by mělo zohlednit počet uprchlíků – nejen z Ukrajiny – v současné době v dané zemi v poměru k velikosti populace. Cílem je, aby se země EU vzájemně nabízely, aby hostily lidi, když jsou o ně ostatní obzvláště žádáni.

Nejvíce je postiženo Polsko, Rakousko a Česká republika

Na pokoji je i finanční vyrovnání poplatku. Evropská komise připravuje něco o tom, odkud peníze vezmou, ale o tom se ještě vyjednává. Jednou z postižených zemí je podle Karnera Rakousko. Podle Komise je aktuálně nejvíce postiženo Polsko, následované Rakouskem a Českou republikou.

Část desetibodového plánu Evropské komise a francouzského předsednictví v Radě také požaduje lepší kontrolu přepravy uprchlíků v EU, větší ochranu dětí a systém registrace lidí v měřítku EU.

Podle Karnera plán „jde v podstatě správným směrem“. S výhledem na registraci uprchlíků vyzval ke „společnému evropskému systému ve střednědobém horizontu, aby bylo možné tyto údaje importovat“.

Pondělní jednání bylo druhým krizovým jednáním ministrů vnitra od začátku války Ruska s Ukrajinou 24. února. Ukrajinský ministr vnitra Denis Monastyrski byl se schůzkou dočasně spojen prostřednictvím videa. Začátkem března se státy EU rozhodly nabídnout rychlou a nebyrokratickou ochranu všem Ukrajincům. Velký počet uprchlíků však představuje výzvu pro mezinárodní společenství.