Snížení daní, vyplácení peněz nejchudším domácnostem, investice do obnovitelných energií: podle Evropské komise mohou země EU použít tyto a další prostředky k boji s rychlým růstem cen elektřiny. Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová ve středu představila takzvanou „sadu nástrojů“ s nástroji, které mohou státy používat, aniž by porušovaly pravidla hospodářské soutěže EU.

Patří mezi ně mimořádná opatření, ale také střednědobé reformní návrhy. Konkrétně se jedná o tato opatření:

> Cílená podpora domácností a firem

Země EU mohou domácnostem, které si nemohou dovolit vyšší náklady na elektřinu a vytápění, pomoci přímými platbami. To by mohlo být financováno například z prostředků z obchodování s emisemi, píše Komise ve svém sdělení. Malé podniky by mohly získat dotace. Institut německé ekonomiky (IW) tento návrh uvítal, protože by nenarušil tržní ceny, ale postiženým by se dostalo pomoci. K takovým opatřením již přistoupila mimo jiné Francie, která chce nejchudším domácnostem vyplatit po 100 eurech.

Daňová úleva by podle Komise mohla spotřebitelům také poskytnout úlevu. Obvykle se účty za elektřinu neskládají pouze z velkoobchodní ceny elektřiny, ale také z daní, odvodů a síťových poplatků, které lze prominout. IW toto opatření nazývá „pravděpodobně nejúčinnějším šípem v toulci EU“. V Itálii již některé síťové poplatky platí stát. Německo se rozhodlo snížit EEG příplatek, aby podpořilo zelenou elektřinu. Podle IW by další snížení daně z elektřiny na evropské minimum zlevnilo elektřinu o třetinu – čtyřčlenná rodina by tak mohla ušetřit zhruba 430 eur ročně.

Komise zdůraznila, že prostředky by měly být použity pouze dočasně. Bruselský úřad považuje současné zvýšení cen energií za dočasné, protože je taženo především silnou poptávkou během zotavování z pandemie. Nejpozději na jaře se tedy situace stabilizuje.

> Více spolupráce na trhu s plynem

Evropská komise chce jako střednědobou úlevu prověřit společné skladování strategických zásob plynu. „Dnes nejsou zásobníky plynu dostupné všude v EU a integrovanější evropský přístup by mohl potenciálně optimalizovat náklady a chránit před kolísáním cen,“ řekl Simson. Komise rovněž plánuje organizovat společné nákupy plynu s cílem zlepšit vyjednávací pozici států. Španělsko, Francie, Řecko, Česká republika a Rumunsko o to minulý týden požádaly v novinách. Jak přesně by takový program mohl vypadat, zatím není jasné. Dobrovolný společný nákup by mohl být součástí návrhu zákona o reformě trhu s energií a plynem v prosinci, řekl Simson.

Pozadím je, že zásoby plynu v zemích EU jsou po loňské tuhé zimě abnormálně nízké. Kromě toho je EU vysoce závislá na dovozu plynu ze zahraničí: podle Komise se přibližně 90 % zemního plynu do EU dováží. V této souvislosti podle Simsona komise také prošetřuje možné manipulace a spekulace na trhu s plynem, včetně obvinění vůči ruskému dodavateli Gazpromu.

> Možná reforma evropského trhu s elektřinou

Komise se chce blíže podívat na strukturu evropského trhu s elektřinou. Zadala vypracování studie evropské energetické agentury ACER, která by měla přinést první výsledky v polovině listopadu, uvedl Simson. Zjištění by se také mohla promítnout do prosincového legislativního návrhu.

Francie požádala o úpravu systému určování evropské velkoobchodní ceny elektřiny. Na trhu EU určuje jednotnou cenu elektřiny vždy nejdražší používaný zdroj energie. Za prvé, poptávku uspokojuje levná obnovitelná energie. Pokud se zvýší poptávka, například se zapnou drahé plynové elektrárny – pak ceny jdou nahoru pro všechny. Francii se systém zdá nespravedlivý, protože země vyrábí hodně levné jaderné elektřiny, ale stále se musí pohybovat směrem k evropským cenám, které jsou v případě pochybností dražší. Simson na druhou stranu uvedl, že současná struktura trhu se osvědčila a upřednostňuje nové investice do obnovitelných zdrojů energie.

> Rychlejší implementace energetického přechodu

Komise vyzývá členské státy, aby urychlily přechod na energetiku s cílem snížit závislost na fosilních palivech na energetickém trhu. „Na konci dne je řešení stejné, ať už jde o ceny, zabezpečení dodávek energie nebo klima: pokrok v místní, cenově dostupné a obnovitelné energii,“ řekl Simson. Některé země, jako například Polsko, obviňují politiku EU v oblasti životního prostředí ze zvýšení cen, zejména z rostoucí ceny oxidu uhličitého (CO2) při obchodování s emisemi. Španělsko také varovalo před spekulacemi na trhu s emisemi. V systému EU pro obchodování s emisemi musí například dodavatelé elektřiny nakupovat certifikáty na emise skleníkových plynů, jako je CO2, se kterými se obchoduje na trhu.

Simson poukázal na to, že cena CO2 má malý vliv na cenu elektřiny. Vysoká cena plynu má devětkrát větší vliv na cenu elektřiny. Komise však prošetří jakékoli chování narušující hospodářskou soutěž na trhu s uhlíkem, řekl Simson. (dpa)