Rozhovor vedl Tobiáš Hlusiak

běžel: Německý tým vypadl z mistrovství Evropy do 21 let jako poslední ze skupiny předkola s Izraelem, Českou republikou a Anglií. Tým Antonia Di Salva mohl nasbírat pouze jeden bod. Jaký je váš závěr, pane Babbele?

Mark Babel: Střízlivý a zklamaný. Když se vám podaří skončit poslední v takové skupině – která pro mě byla jedna z nejslabších možných – něco se pokazilo. Myslel jsem si, že tým mohl hrát slušnou roli. Všem bylo jasné, že se mistry Evropy nestaneme. Podle mého názoru by bylo minimálním cílem přežít skupinovou fázi. Ani to nefungovalo. To není dobré.

běžel: Tým před turnajem hodně ztratil na kvalitě. Bylo by opravdu možné dostat se do osmifinále teď, když jste tým více než dva týdny bedlivě sledovali?

blábolit: Ano, samozřejmě. Nemusíme dělat tým menší, než je. Je dost hráčů, kteří pravidelně hrají ve svých klubech, kteří by měli mít potenciál a ambice postoupit na takovém turnaji. Ale spousta věcí se pokazila od začátku do konce. Tři hráči se v přípravě zranili a nemohli vůbec jezdit. Pak nešťastný zápas proti Izraeli se dvěma neproměněnými penaltami. Aby toho nebylo málo, později přišel rasistický skandál. Dalo by se říct, že to otestovalo vojáky. Přesto to na Česko nestačilo, i když se druhý poločas vydařil. Proti Anglii jsi neměl šanci – a to musím říct upřímně. Byly od sebe téměř dvě třídy. Celkově vzato je to vystřízlivění.

Babbel o potomstvu DFB: „Možná se hodí tříhvězdičkový hotel“

běžel: Štěstí a zmíněné věci hrají roli, ale: Jaké chyby se staly?

blábolit: Znám Toniho (Di Salvo) a vím, že pro tým pečlivě připravuje a organizuje každý malý detail. Udělal to – se svými zaměstnanci – během tohoto turnaje. Spíš si myslím, že je tam obecný problém. Možná je to pro kluky až moc dokonalé. Někteří z nich ještě nic neprokázali, ale je s nimi zacházeno jako s hvězdami. Možná byste měli znovu přejít na nižší verzi. Možná stačí tříhvězdičkový hotel a nemusí to být Hilton. Toto je jen jeden příklad. Chci říct, že hráči by měli znovu vyhrávat i malé věci. Ale to není jen problém DFB, je to spíše obecný problém. Jsme k hráčům příliš mírní, protože jsme ve velké konkurenci s kluby a národy. Ale mladí hráči musí být zase tvrdší a tvrdší. Také si myslím, že příliš mnoho hráčů se znovu a znovu zraňuje, má svalová zranění. Někdy je někdo v prvním týmu, má šanci; stejně si musí dát týden nebo dva pauzu. Mám tam potíže.

běžel: Jaké by bylo řešení tohoto problému?

Pokud mám jako mladý hráč šanci, musím zůstat stabilní. Kluci je potřeba znovu připravit, aby jejich těla vydržela zátěž každodenního pracovního života. V minulosti nebylo všechno lepší. Ale za mých časů jste je mohli vždy následovat, alespoň fyzicky. Technicky i takticky se musíte během své kariéry vždy naučit něco nového od nejlepších trenérů. To je normální. Není ale možné, aby mladé talenty nebyly fyzicky na přijatelné úrovni. Hermann Gerland je asistent trenéra U21. Mluvím s ním pravidelně a rád. O kontrole zátěže, která je dnes tak populární, říká: Můžete ji ovládat pouze tehdy, když byla zátěž aplikována. A souhlasím s ním! Tělo je někdy potřeba přivést do červené zóny déle a pak mu můžete ulevit. Postava byla kdysi velkou silou německého fotbalu. Tím jsme byli známí. Dnes je velký problém. Jiné národy nás už dávno minuly.

běžel: Nejen fyzicky – kdy německý fotbal ztratil kontakt?

blábolit: To samozřejmě odpovídá obrázku, že naše seniorská reprezentace zaostává a ani U21 si nevede dobře. Na druhou stranu U21 měli v posledních letech vždy navrch. Nikdo nezmínil problém mládeže. Naše U17 se navíc nedávno staly mistry Evropy. Přesto výkony U21 na tomto turnaji do obrázku zapadají. Naši mladí hráči hrají v Bundeslize příliš málo. Je to zarážející. Mnoho zemí je v tomto ohledu před námi. Jako mladý talent v těchto dnech možná budu muset uvažovat o sestupu a přesunu do nejvyšší tréninkové ligy. Do Švýcarska, Česka, Holandska třeba. V mužské zóně tam mám hodně fotbalu. Důležité je odehrát 30 až 35 zápasů za sezónu.

běžel: Je v naší U21 hráč, který se doporučil pro vyšší úkoly na tomto turnaji?

blábolit: Nikdo pořádně nevyčníval. Ale s některými hráči můžete rozvíjet fantazii. Například Kevin Schade. Je v něm vidět potenciál. Ale na evropském šampionátu byl neuvěřitelně nečistý, až lajdácký. Ale mohl by být. Nebo Eric Martel. Bylo vidět, že v Kolíně nad Rýnem hrál hodně a sehrál důležitou roli. Potenciál můžete vidět i u Joshe Vagnomana. Ale také si na mě bere příliš mnoho přestávek. Všechno si přináší s sebou. Kdyby byl Vagnoman stoprocentně fit a fyzicky zdatný, měli bychom senzačně dobrého beka. Totéž platí pro Jessica Ngankama, kterého dokonce jeho klubový trenér Pal Dardai označil za nevhodného. Mohla by to být dobrá role s jeho hmotností. Jeho spoluhráč útočník Youssoufa Moukoko je také velmi dobrým příkladem. Na svůj mladý věk se až příliš často zraňuje a nikdy se nedostane do zápasového rytmu. U něj si musíte položit otázku: je správně vycvičený? Je vyčerpáno všechno možné? Nebo on sám nemá ten správný profesionální přístup? To samozřejmě zvenčí nemohu posoudit.

Babbel na DFB: „Bude to chvíli trvat“

běžel: DFB nyní zahájila restrukturalizaci sektoru mládeže. Ve vyšších dorosteneckých ligách by se měl režim změnit. U mladých hráčů by se měl zlepšit přechod do zisku. Jak vidíte tyto kroky?

blábolit:Máš obavy. Je to velmi, velmi důležité a vždy pozitivní. Možná je současná těžká fáze německého fotbalu dobrá do budoucna. Pamatuji si, že na přelomu tisíciletí bylo všechno dole. Poté byly provedeny strukturální změny a všichni víme, co se stalo poté. Turnaje od roku 2006 byly úžasné – s vrcholným okamžikem v roce 2014. Takové věci se nikdy nedějí přes noc. Budete potřebovat čas. Ale pokud to povede k podobnému úspěchu, pak jste udělali hodně dobrého.

běžel: Manažer FC Bayern Campus Jochen Sauer v rozhovoru kritizoval, že DFB nevěnuje dostatečnou pozornost talentům, které by potenciálně mohly hrát za jiné asociace…

blábolit: Samozřejmě byste se měli vždy snažit udržet ty nejlepší talenty ve vaší zemi. Ale vždy se sejde mnoho věcí. Lasar Samardzic hrál za Německo celou dobu do 21 let. Toni Di Salvo se o něj velmi snažil. Ale teď si vybral seniorský tým Srbska, protože viděl větší šanci tam hrát. Nemůžete za to vinit nikoho z DFB. Navíc s Jamalem Musialou se věci mezi Anglií a Německem obrátily. Proto tato otázka není tak jednoduchá.

běžel: Rudi Völler byl v Gruzii, aby podpořil tým. Ze sportovního ředitele DFB vyzařovalo sebevědomí, ale i určité obavy. Měl by se při pohledu na širší obraz německého fotbalu obávat?

blábolit: Rudi není slepý. Ve své kariéře toho viděl hodně. Byl to hráč, trenér, nyní funkcionář. Nemůžeš ho oklamat. A ano, měl obavy. Snaží se zprostředkovat pozitivní náladu, rozdmýchat euforii. Ale jedním dechem si všimnete: i on má pochybnosti. Momentálně máme samozřejmě dobré hráče. Ale chybí nám ty opravdu dobré. Nemáme toho dost. Zvlášť když se podívám na obranu, taky bych měl čáry obav.

běžel: Měl by se obávat i Hansi Flick?

blábolit: Mám pocit, že Hansi úkol trochu podcenil. Když se ujal funkce národního trenéra, byl všemi oblíbený. Jeho první turnaj na mistrovství světa se úplně nepovedl, ve slabé skupině jste nepostoupili. Nicméně Hansi z toho vyvázl relativně lehce, přičemž velká část kritiky se zaměřila na manažera Olivera Bierhoffa. Ale teď se příliv obrací a já mám pocit, že Hansi na to není zvyklý. Najednou ho národ začne kritizovat. Myslím, že právem.

běžel: Do jaké míry je kritika oprávněná?

blábolit: Mnohá ​​jeho rozhodnutí jsou prostě nepochopitelná. Taky mi chybí komunikace. Nikdo by se na něj nezlobil, kdyby poslední tři mezistátní zápasy před pár týdny vyhlásil jako testovací fázi a pozval hráče, kteří si to za solidní sezónu zasloužili. Místo toho přivedl hvězdy jako Kimmich a Goretzka, kteří fyzicky prošli a stále testovali systém. Nyní mu stále chybí výsledky a má obrovský problém. V září by se vše mělo rázem zlepšit. Tlak pak bude obrovský. Opravdu si nedovedu představit, jak by to mělo fungovat. Japonsko a Francii nevykopnete ze stadionu najednou. Chybí mi představivost. Nevím, jak zamýšlí jednat.