– Je opravdu těžké v tuto chvíli říci, co se loni na Odře stalo. Prostředí Odry je více než 200 let budováno na bázi těžebních vod. Pokud bychom k nim náhle přestali přistupovat, s největší pravděpodobností bychom čelili ekologické katastrofě, možná mnohem většího rozsahu, než jaká se nám stala loni. Život Odry je již založen na určitých regulovaných potravních řetězcích, pro které je fungování této mírně slané řeky nezbytné – vysvětluje Dr. Waldemar Szendera, biolog, odborník v oblasti ochrany přírody a ekosystémů ComfreyLab Pracownia Żywokost.

V Česku nedávno proběhla ekologická katastrofa na Odře. Bylo zabito 1,5 tuny ryb. Příčina se ukázala jako přirozená. Víme přesně, co se tam stalo a jak je možné, že příroda takové situace způsobuje?

Mám stejné informace jako ministr České inspekce životního prostředí (CzIŻP) a mělo by se to vykládat tak, že příčina je přirozená. Tento fenomén máme také, známe ho jako „dobrodružný“. Jde o specifickou kombinaci nežádoucích účinků pro vodní organismy. To je způsobeno především změnami tlaku při vysoké teplotě a vlhkosti. To způsobuje vyčerpání dostupného kyslíku ve vodě pro vodní organismy, což velmi často vede k jejich smrti. Stalo se to nedávno v České republice. Počasí bylo tak nepříznivé, že jednak bylo málo vody, jednak jsme měli předbouřkové období, které je charakteristické náhlým poklesem tlaku, zvýšením vlhkosti a poměrně vysokou teplotou. To způsobilo vyčerpání dostupného kyslíku. Kyslíku bylo ve vodě asi 5 procent, ale za takových podmínek ho vodní organismy nemohou asimilovat. Je to hlavní příčina úhynu ryb za těchto okolností. To se podle mých českých kolegů stalo na mnoha vodních plochách. Takovým jevům na řece nelze zabránit tak účinně jako na umělých nádržích nebo chovných rybnících, kde je lze poměrně účinně neutralizovat. Ryby v České republice vyhynuly nejen v samotné Odře, ale i v jejích mělkých přítocích. Tady nevidím důvod, abychom v Polsku bili na poplach kvůli uhynulým rybám na Odře.

Ve skutečnosti došlo kvůli této situaci k převzetí v Polsku. Není ale náhodou, že to bylo přesně rok po událostech, které vedly k loňské katastrofě na Odře. A co příčiny této události? Známe již odpověď na tuto otázku?

Mnoho ústavů a ​​výzkumných center tento fenomén studuje. Doposud jsme neobdrželi žádné oficiální stanovisko od vědecké obce ani od ministerstva klimatu a životního prostředí, stejně jako od polských vod. Také jsme neobdrželi stanovisko generálního ředitelství ochrany životního prostředí, které by věc formálně řešilo. Musíme tedy předpokládat, že tento jev byl původem a zdrojem natolik komplikovaný, že nejsme schopni jednoznačně říci, zda to, co se stalo v České republice, tedy rozsáhlé zadušení Odry a jejích přítoků, popř. zda v tomto vodním prostředí mohly nastat nějaké další jevy způsobené různými faktory včetně antropogenních. Nemůžeme to říci jasně a přesvědčivě. Ve všech informacích, které se objevují, je snaha najít příčinu této katastrofy takovým svévolným způsobem. Od rtuti, počínaje papírnami, přes slanou vodu z dolů, až po antropogenní a eutrofní škodliviny – z polí. Je opravdu těžké v tuto chvíli říci, co se loni na Odře stalo. Fakt je nevyvratitelný: část života řeky je mrtvá a její náročná rekonstrukce bude trvat mnoho let.

Koncept tzv. zlatých řas. Právě její rozkvět měl být jednou z příčin katastrofy. A co to vlastně tato zlatá mořská řasa je? A jak vypadá proces jejího kvetení?

Co víme o chrysofytech neboli zlatých řasách? Protože je to o nich. Jedná se o řasy, které se objevují v různých vodních prostředích. Mám zde na mysli Ústav pro vnitrozemské rybářství, který provádí velmi intenzivní výzkum celého toku Odry s cílem zmapovat přítomnost zlatých řas, které by představovaly možnou hrozbu pro život a biologii řeky. . Tento výzkum bude důležitý při zvažování vlivu tzv. zlatých řas na zhoršení životních podmínek v Odře. Dodnes nemůžeme jednoznačně říci, zda jsou zlaté řasy jedinou příčinou zhoršení podmínek v Odře.

Proekologické nadace také vyšetřovaly kalamitu Odry. Velmi ochotně házejí vinu na důl, na slanou vodu dolů. Už víme, že nelze jednoznačně prohlásit jejich vinu. Proč tedy byli zaměřeni?

To už není otázka přírody, ale politiky. Vstupujeme zde do prostoru, který je pro vědce velmi nebezpečný a těžko hodnotitelný. Za sebe mohu jen říci, že určité politické prostředí kolem exploatace těžby uhlí v Polsku se před 15-20 lety poměrně výrazně zhoršilo. Tehdy začala rétorika opustit těžbu. Tato rétorika ve větší či menší míře pokračuje. A pokud se naskytne příležitost zaútočit na doly, využijí toho. Vzhledem k tomu, že doly mají opravdu problém s odváděním slaných podzemních vod a to může být problém nejen v Polsku, ale i v místech, kde je těžba uhlí založena na suché těžbě ložisek. Je třeba si uvědomit, že když nastala příležitost, objevila se zlatá řasa, je známo, že na to měly vliv doly, ale není známo, jaký typ tlakového mechanismu se používá. Nevládní organizace – při vší úctě k jejich pozitivní roli – jsou velmi často politickým nástrojem. Zde k takovému jevu mimo rámec běžné přírody právě došlo.

Je vůbec možné, že by miny mohly vést ke katastrofě takového rozsahu?

Situace je následující. Pokud jde o těžbu uhlí v naší části Evropy a řeku Odru, její povodí, musíme vzít v úvahu tři hlavní uhelná pole: Katovice – možná ne úplně, ale v západní části – doly rybnického uhelného revíru a Jastrzębska Spółka Węglowa a OKD, neboli Ostrava-Karvinské doly. Tyto pánve existují již od 18. století. Jedním z dopadů jejich činnosti bylo podepsání tzv. Bohumínských smluv mezi Rakouským císařstvím a Pruským královstvím o fungování Odry nejen s ohledem na plavbu, ale i exploatační těžbu, která začala fungovat od r. obě strany tehdejší prusko-rakouské hranice. Od právního postihu zásobování Odry vodou nejen z pramenů a přirozeného odtoku, ale i z důlních a podzemních vod uplynulo více než dvě stě let. Z těchto vod se více než dvě stě let vytváří prostředí Odry. Myslím si – a nemyslím to jen já, ale i vědci z Olsztyna či jiných ústavů – že kdybychom náhle zastavili přístup podzemních vod, včetně slané, do Odry, čekala by nás s největší pravděpodobností ekologická katastrofa. Možná v mnohem větším měřítku, než co se nám stalo loni. Život Odry je již založen na určitých regulovaných trofických sekvencích, potravních řetězcích, pro které je fungování této řeky s mírně slanými vodami nezbytné. Máme Spa Gammarus a dokonce i Atlantic Gammarus, které jsou součástí jídelníčku mnoha druhů ryb, takže ryby mají odpovídající zásobu potravy. Mluvili jsme o řasách. Pokud jde o řasy, prvoky a další jednobuněčné organismy, jsou potravou gammarů nebo jiných měkkýšů, korýšů, říčních členovců. V době, kdy jsme změnili tyto podmínky, je pravděpodobné, že mnoho z těchto potravních řetězců se dramaticky zlomí. Těžko soudit, zda má těžba tak obrovský negativní dopad na řeku. Nemůžeme někdy chápat tuto situaci jako velmi složitou, vyžadující velmi precizní výzkum, který ve skutečnosti nikdo nedělá. Protože když od nevládních organizací „víme“, že miny jsou škodlivé, tak proč to zkoumat? Situace je nejasná. Zdá se mi, že moc v Polsku a v Evropské unii by měla naslouchat hlasu vědců a odborníků, kteří se řekami zabývají, abychom mohli v klidu prozkoumat situaci a vynést verdikt. Testy se v průběhu roku neprovádějí. Odebírat lze pouze vzorky. A pokud jde o úsudky, trvá mnohem déle, než bude tento druh výzkumu důvěryhodný.

Takže těžba – doly – a řeka Odra jsou natolik symbiotické, že pokud přerušíme provoz dolů, může dojít ke skutečné katastrofě? A znamená to, že taková katastrofa nastane, když doly přestanou fungovat?

Nikdo pořádně neví. Bohumínské smlouvy změnily Odru před 200 lety a jak dlouho by trvalo získat věrohodná data o těchto otázkách? Rád bych upozornil na další prvek řeky, který na Odře chybí. Totiž neexistuje žádná námořní doprava, a to ani turistická. Pluli jsme po Odře a nedošlo k žádné velké katastrofě. Ukazuje se, že této – tak změněné – řece nějak slouží i provoz říčních vozidel. Je třeba mít na paměti, že Odra není přírodní řeka. V podstatě z Mošnova u Ostravy teče Odra v umělých podmínkách ze svého koryta. I to, co obdivujeme – meandr Odry na polsko-českém pomezí je z přírodních důvodů velmi obtížné místo. Toto místo je přeplněné invazivními druhy, a pokud se tam nepodniknou žádné kroky k regulaci křídlatky japonské, bude to podle mého názoru mnohem větší katastrofa než to, co se stalo před rokem.