Zveřejňujeme aktualizovanou verzi textu z 3. února 2021.
3. února 2001 Adam Malysz dokázal to, co se zdálo nemožné. Stál 151,5 metrů na Willingen Hill s návrhovým bodem 120 metrů. V té době to byl nepředstavitelný skok. Bylo těžké uvěřit, že je možné přestat skákat takovou vzdálenost na velkém kopci. A přestože rekord na odrazovém můstku Muehlenkopfschanze už drží jiný Polák Klemens Murańka, který tam před rokem letěl o jeden a půl metru dál, u příležitosti 21. výročí seskoku Malysz tahle je stále úžasná.
Małyszův legendární skok ve Willingenu. Podporoval ho nebo ne?
V seznamu nahrávek Willingen již vyzkoušeno Malysz skoky Janne Ahonena z roku 2005 a Jurije Tepese z roku 2014 shodně klesly na 152 metrů, i když se zdá, že Fin dopadl mnohem dále – zpočátku měl až 155,5 metru. Je dokázáno, že se zde dá skočit dále než Małysz a dokonce i přistát, ale pro Poláky je to jedno. 151,5 metru od Visly bylo unikátní nejen vzdáleností, ale možná hlavně okolnostmi.
Malysz den předtím a dvakrát zlepšil rekord odrazového můstku. Pak však dosáhl na 142 a 142,5 metru, což už takový dojem neudělalo, ačkoliv byly lepší než předchozí skokový rekord Andrease Widhoelzla sedm metrů. Při soutěži 3. února 2001 při první sérii hustě sněžilo. Vítr způsobil, že mnoho hráčů zcela nezvládlo podmínky a padalo na míč. V celkovém hodnocení Světového poháru byl Martin Schmitt na druhém místě a 136 bodů za Adamem Małyszem. Na kopci se shromáždily davy fanoušků připravené vidět Schmitta vyhrát a pronásledovat Malysze v soutěži o Křišťálový glóbus. A viděli drama Schmittové, která pak jen skočila 97 metrů a do druhé sady nepostoupila. Bylo mu pouhých 44 let a zuřivě opustil provozovnu ještě před koncem soutěže. Małysz skočil 122 metrů, po prvním kole byl osmý a pokud měl bojovat o vítězství, musel zaútočit na závěrečný skok.
A pak udělal skok. Několikrát mu pod lyže proudily příznivé poryvy vzduchu a nesly ho za pás kopce. Jak se později ukázalo, kromě distančních desek. Na 151,5 metru. Navzdory unikátnímu profilu kopce dosud nikdo nepředpokládal, že bude možné letět tak daleko a stát na místě ve Willingenu. Malysz dopadla na dvě nohy a jako zázrakem udržela rovnováhu. „Ach! Dotkni se sněhu!“ – křičel český komentátor, když si všiml, že se Polák chystal zachytit přistání pravou rukou, když se zachránil před pádem. Byla tam podpora? Těžko hodnotit – rozhodčí, kteří pak vydávali skóre z vrchu rozhodčí věže, za nás svá rozhodnutí nekomentovali, ale Małyszovi udělili třikrát 16,5 bodu a dvakrát 16 bodů . Pro ostatní je těžké soudit, protože přenos V televizi vidíme, že se Malyszova ruka zastaví těsně nad sněhem, ale zda se jí skutečně dotýká, nelze poznat. Polák však tvrdě bojoval, aby skok zastavil.
Ville Kantee pak vyhrál s Małyszem, ale nechtěl, aby ho někdo diskvalifikoval. „Byl jsem velmi vyděšený“
Ne každý ví, že Małysz tuto soutěž ve Willingenu ani nevyhrál. – Po soutěži jsem řekl Adamovi, že to, co udělal, bylo šílené – řekl Ville Kantee Sport.pl. Právě on tehdy porazil Małysze a na druhém skoku dosáhl také neuvěřitelné vzdálenosti – 146 metrů, což byl tehdy druhý výsledek v historii Willingenského kopce. Małyszův skok neviděl, protože na svůj pokus čekal na hoře. Reakci fanoušků si ani nepamatuje, protože jeho mysl zaměstnávalo něco úplně jiného. „Matti Hautamaeki mi tehdy omylem vzal bryndáček v šatně a neměli jsme možnost se převléknout, dokud jsme to nezjistili. Měl jsem velký strach, že mě po mém skoku diskvalifikují, ale naštěstí jsme dole oba prošli kontrolou a mohli jsme užít si výsledek – říká skokan.
– Na tuto soutěž vzpomínám hlavně kvůli jedinečné atmosféře. Mnoho fanoušků přišlo zatleskat Martin Schmitt a Sven Hannawald. A můj druhý skok? Skvělé, za dobrých podmínek. Trochu jsem se bál přistání, jelikož na startu bylo hodně čerstvého sněhu. Ale naštěstí mi všechno vyšlo. Mohl jsem letět i o pár metrů dál, ale věděl jsem, že když skok trochu zkrátím a dobře přistanu, dostanu dobré známky za styl – říká Kantee. Pro Fina to bylo druhé a poslední vítězství v kariéře. – Teď už mi ten sport nechybí, mám na toto období jen dobré vzpomínky a nechávám to tak. Po skončení kariéry jsem se věnoval své druhé vášni, kterou je hudba, a hrál jsem v kapele The Kroisos. V roce 2009 jsme nahráli album a vydali se na turné po Evropě. Ale teď už nehrajeme a mnoho let jsme se nepotkali. Stále miluji hudbu a pracuji na ní při úpravách videí a zvuku, dodal.
Tajner považuje Małyszův skok z Willingenu za nejlepší v kariéře. S prodloužením kopce se ale mýlí
Apoloniusz Tajner, tehdejší trenér a nyní prezident Polského lyžařského svazu, považuje Willingenův pokus za nejlepší skok Adamovy kariéry. – Adamův útěk zabil Němce. RTL nás pozvala do svého plexiskla studia. Pivní kelímky, které Němci rozbili o tato okna – řekl v rozhovoru s novinářem Sport.pl Łukaszem Jachimiakem ve svém seriálu „nieDawnyMastrz“.
Tajner se také domnívá, že se kopec po Małyszově skoku prodloužil o 10 metrů. „Abyste udělali takový skok jako Adam tehdy, museli byste dosáhnout 156 nebo 157 metrů,“ řekl Sport.pl. Němci však tvrdí, že zatím k žádnému zásahu do vylodění z roku 2001 u Willingenu nedošlo. – Kopec je úplně stejný jako za časů Malyszových. Po dohodě s FIS jsme sem posunuli bod K, ale na kopci přistávací plochy nepracovalo 20 let žádné rypadlo. Profil se nezměnil. Jediné, co kopec od roku 2001 získal, je nová hodnotící a osvětlovací věž. Za 2,2 milionu eur byl postaven pro rok 2013 – řekl pro TVP Sport mluvčí soutěže Bernd Saure.
Małyszův „symbolický skok“ zůstane legendární. Dobrou referencí je archivní soubor Murańka
Vypadá to jako skok Klemens Muranka z minulého roku nebude nikdy tak výjimečný jako Malyszův. 153 metrů Murańka je to nejdelší oficiální rekord pro vysoký kopec v historii. Výsledek jako je tento Japonec 154 metrů dosáhl Yuki Seto již v roce 2022 během jednoho z tréninků nutno ocenit, ale těžko bude překonávat výkon tak legendární postavy, jakou byl před 20 lety Adam Małysz. Navíc je to jeden z jeho nejoblíbenějších a nejoblíbenějších skoků. Zde musíme zmínit slova Tajnera, který tento pokus zvolil i nad mimořádných 138,5 metru téhož roku v Trondheimu. Murańkův rekord je pěkným odkazem na rok 2001, ale také rekordem získaným za jiných okolností – vylepšený o jeden metr, a ne jako v případě Małysze o devět.
– Sledoval jsem, jak Adam skočil stokrát, asi jako každý jiný. Nebyl jsem tam, ale cítím, jak úžasný tento let byl. Tento skok je symbolem „Małyszomania“ – říká nám Krystian Długopolski, bývalý polský skokan. Byl to výsledek jako nová éra a v Polsku zůstane legendární, i když se někomu brzy podaří ve Willingenu udržet 160 metrů. Existují skoky, které se stávají historickými především podle velikosti úspěchu a jeho okolností. S Małyszovým skokem to tak je a bude.