Zveřejňujeme aktualizovanou verzi textu z 3. února 2021.

3. února 2001 Adam Małysz dokázal to, co se zdálo nemožné. Připustil 151,5 yardů na kopci Willingen se stavebním bodem na 120 yardech. V té době to byl nepředstavitelný skok. Bylo těžké uvěřit, že je možné přestat skákat takovou vzdálenost na velkém kopci. A ačkoli už další Polák drží rekord na skokanském můstku Muehlenkopfschanze, Klemens Murańka, který tam letěl před rokem o jeden a půl metru dále, na 21. výročí Małyszova skoku, tento je stále úžasný.

Małyszův legendární skok ve Willingenu. Podporoval ho nebo ne?

Skoky Janne Ahonena z roku 2005 a Jurije Tepese z roku 2014 na rekordní listině ve Willingenu už způsobily, že Małyszovy skoky klesly na 152 metrů, i když se zdá, že Fin dopadl mnohem dále – na začátku mu bylo naměřeno až 155,5 metrů. Je dokázáno, že můžete skočit dále než Małysz a dokonce zde i přistát, ale Polákům je to jedno. 151,5 metru od Visly bylo výjimečných nejen vzdáleností, ale možná hlavně okolnostmi.

Zvláštní situace na olympijských hrách v Pekingu. Dawid Kubacki čekal na „zloděje“

Małysz zlepšil rekord odrazového můstku den předtím a dvakrát. Tehdy však dosáhl 142 a 142,5 metru, což nebylo tak působivé, i když to bylo lepší než předchozí skokový rekord Andrease Widhoelzla sedm metrů. Při soutěži 3. února 2001 v prvním kole hustě sněžilo. Vítr způsobil, že mnoho závodníků zcela nezvládlo podmínky a spadl na bulvár. V celkovém hodnocení Světového poháru byl pak Martin Schmitt na druhém místě se ztrátou 136 bodů na Adama Małysze. Na kopci se shromáždily davy fanoušků, kteří byli připraveni vidět Schmitta vyhrát a pronásledovat Małysze v soutěži o křišťálovou kouli. A viděli drama Schmitta, který pak skočil jen 97 metrů a nekvalifikoval se do druhého kola. Je mu pouhých 44 let a rozzuřený podnik opouští ještě před koncem soutěže. Małysz skočil 122 metrů, po prvním kole byl osmý a v závěrečném skoku musel zaútočit, pokud chtěl bojovat o vítězství.

A pak udělal ten skok. Několikrát pod jeho Lyže byl příznivý závan vzduchu, který ho nesl kolem pasu kopce. Jak se později ukázalo, kromě distančních desek. Na 151,5 metru. Navzdory dosud unikátnímu profilu kopce nikdo nečekal, že by se ve Willingenu dalo letět tak daleko a stát na místě. Malysz dopadla na dvě nohy a jako zázrakem udržela rovnováhu. „A! Dotkl se sněhu!“ vykřikl český komentátor, když si všiml, že se Polák ve skoku chystá chytit za pravou ruku, aby neupadl. Byla tam berlička? Těžko soudit – rozhodčí, kteří pak vypisovali skóre z vrchu rozhodčí věže, za nás svá rozhodnutí nekomentovali a Ma³yszovi udělili třikrát 16,5 bodu a dvakrát 16 bodů. Ostatní těžko soudí, v televizním pořadu je totiž vidět, jak se Malyszova ruka zastavila těsně nad sněhem, ale zda se jí skutečně dotýká, není poznat. Polák však tvrdě bojoval, aby skok zastavil.

Ville Kantee pak vyhrál s Małyszem, ale nechtěl, aby ho někdo diskvalifikoval. „Byl jsem velmi vyděšený“

Ne každý ví, že Małysz tuto soutěž ve Willingenu ani nevyhrál. – Po soutěži jsem řekl Adamovi, že to, co udělal, bylo šílené – řekl Ville Kantee Sport.pl. Právě on tehdy porazil Małysze a na druhém skoku měl navíc neuvěřitelnou vzdálenost – 146 metrů, což byl v té době druhý výsledek v historii kopce Willingen. Małyszův skok neviděl, protože čekal nahoře na svůj test. Reakci fanoušků si ani nepamatuje, protože jeho myšlenky byly úplně jiné. – Matti Hautamaeki mi pak omylem sebral v šatně startovní číslo a neměli jsme možnost se převléknout, dokud jsme to nezjistili. Velmi jsem se bál diskvalifikace po mém skoku, ale naštěstí jsme dole oba prošli kontrolou a mohli jsme se radovat z výsledku – řekl skokan.

– Na tuto soutěž vzpomínám hlavně kvůli této mimořádné atmosféře. Mnoho fanoušků přišlo povzbudit Martina Schmitta a Svena Hannawalda. A můj druhý skok? Skvělé, za dobrých podmínek. Trochu jsem se bál přistání, jelikož na startu bylo hodně čerstvého sněhu. Ale naštěstí mi všechno vyšlo. Mohl jsem letět i o pár metrů dál, ale věděl jsem, že když skok trochu zkrátím a dobře přistanu, dostanu dobré známky za styl – říká Kantee. Pro Fina to bylo druhé a poslední vítězství v kariéře. – Teď už mi sport nechybí, mám na tu dobu jen dobré vzpomínky a tak to zůstává. Po skončení kariéry jsem se věnoval své druhé vášni, kterou je hudba, a hrál jsem ve skupině The Kroisos. V roce 2009 jsme udělali album a vydali se na turné po Evropě. Ale teď už nehrajeme a mnoho let jsme se nepotkali. Stále miluji hudbu a pracuji s ní při úpravách filmů a zvuku – dodal.

Takhle by měli skákat polští skokani v listopadu! „To budou hry pro staré sportovce“

Tajner považuje Małyszův skok z Willingenu za nejlepší v kariéře. Ale prodloužení kopce není správné

Tehdejší trenér a nyní prezident Polského lyžařského svazu Apoloniusz Tajner považuje za Adamův nejlepší skok v kariéře akci ve Willingenu. – Adamův útěk zabil Němce. RTL nás pozvala do svého plexiskla studia. Pivní kelímky, které Němci házeli na tato okna, se rozbily – řekl v rozhovoru s novinářem Sport.pl Łukaszem Jachimiakem ve svém seriálu „NieDawnyMistrz“.

Tajner se také domnívá, že se kopec po Małyszově skoku prodloužil o 10 metrů. „Abyste skočili jako Adam v té době, museli jste dosáhnout 156 nebo 157 metrů,“ řekl Sport.pl. Němci však tvrdí, že od roku 2001 až dodnes u Willingenu k žádnému zásahu do přistávacího kopce nedošlo. – Kopec je úplně stejný jako za časů Małyszových. Po dohodě s FIS jsme sem posunuli bod K, ale na kopci přistávací plochy nepracovalo 20 let žádné rypadlo. Profil se nezměnil. Jediné, co skok od roku 2001 získal, byla nová rozhodčí věž a osvětlení. Byly postaveny za 2,2 milionu eur pro rok 2013 – Pro TVP Sport se vyjádřil mluvčí soutěže Bernd Saure.

Małyszův „skákací symbol“ zůstane legendární. Murańkův rekord rekordů je pěkným odkazem

Vypadá to, že loňský skok Klemense Murańky už nikdy nebude tak výjimečný jako Małyszův. 153 metrů Murańka je nejdelším oficiálním rekordem pro vysoký kopec v historii. Takový výsledek, respektive 154 metrů Japonce Yukiho Seta, kterého dosáhl v roce 2022 na jednom z tréninků, je třeba ocenit, ale těžko bude překonávat výkon před 20 lety postavy tak legendární jako ‚Adam Małysz. Navíc je to jeden z jeho nejoblíbenějších a nejoblíbenějších skoků. Zde musíme zmínit slova Tajnera, který si tento test vybral i přes mimořádných 138,5 metru téhož roku v Trondheimu. Murańkův rekord je pěkným odkazem na rok 2001, ale také rekordem získaným za jiných okolností – opravený o jeden metr, a ne o devět, jako v případě Małysze.

Srdečná zpověď polského skokana na lyžích. „Styděl jsem se. Cítil jsem obrovskou prázdnotu.“

„Sledoval jsem Adamův skok stokrát, pravděpodobně jako každý jiný.“ Nebyl jsem tam, ale vypadá to na úžasný let. Je to skok – symbol „Małyszomania“ – říká Krystian Długopolski, bývalý polský skokan. Byl to výsledek nové éry a v Polsku zůstane legendární, i když někdo ve Willingenu brzy vydrží 160 metrů. Existují skoky, které se stávají historickými, zejména pokud jde o rozsah úspěchu a jeho okolnosti. S Małyszovým skokem je a bude.