O dlouhodobé vizi rozvoje venkova diskutovali poslanci ve dnech 12. a 13. prosince 2022. Výsledkem bylo usnesení s alarmujícím tónem.

Dne 13. prosince přijal Evropský parlament usnesení o dlouhodobé vizi rozvoje venkovských oblastí v EU. Poslanci v tomto obsáhlém dokumentu upozorňují na skutečnosti, které jsou výrazně negativní pro stav venkova a zemědělství v členských státech Evropské unie, a představují způsoby, jak tyto výzvy překonat.

Níže je část tohoto vícestránkového dokumentu, který je celý k dispozici na následujícím odkazu: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2022-0436_EN.html

Evropský parlament zdůrazňuje, že ačkoli venkovské oblasti představují přibližně 83 % celkového území EU a obývá je přibližně 137 milionů lidí (30 % populace EU), jsou mimořádně důležité pro produkci potravin, ale také jako lesní a místa výroby obnovitelné energie, čelí specifickým, dlouhodobým a nevyřešeným výzvám.

Mezi lety 2003 a 2016 se počet zemědělských podniků v EU-27 snížil o 32 %, přičemž největší pokles byl zaznamenán u malých podniků do pěti hektarů (38 %); v roce 2016 bylo v EU 10,5 milionu farem, z nichž většinu (92 %) tvořily rodinné farmy, a EU by mohla do roku 2040 ztratit dalších 6,4 milionu farem, což by vedlo k tomu, že počet farem v EU by měl přibližně 3,9 milionu , což by představovalo obrovský pokles – o 62 % oproti roku 2016;

V roce 2016 připadalo na každého zemědělce staršího 35 let více než šest zemědělců starších 65 let, což ukazuje, že stárnutí zemědělců v EU je jednou z největších výzev, kterým venkovské oblasti čelí. Demografický kolaps a stárnutí populace ve venkovských oblastech v důsledku přesunů populace do městských oblastí a migrace mládeže negativně ovlivní růstový potenciál, kvalitu života, rozvoj dovedností a přístup ke službám; EP konstatuje, že veřejné politice se nepodařilo zvrátit trend exodu z venkova.

V usnesení poslanci konstatují, že venkovské oblasti v EU čelí vyššímu riziku chudoby a sociálního vyloučení, méně kvalitních pracovních příležitostí a HDP na obyvatele je výrazně pod průměrem EU. Venkovské oblasti nemají přístup ke kvalitním službám, jako je voda a hygiena, silniční připojení, zdravotní péče, péče o děti a kvalitní vzdělání a odborná příprava, a jsou špatně propojeny kvůli omezeným možnostem dopravy a nedostatku vysokorychlostního širokopásmového připojení a dalších základních služeb, jako jsou poštovní a bankovních služeb, jakož i kvůli nedostatečné kvalitě a přístupu k bydlení, klimatickým a ekologickým tlakům, nerovnosti mezi muži a ženami a omezeným příležitostem pro inovace a přístup k technologickému rozvoji. Mezi venkovskými lidmi roste nespokojenost s pocitem, že jejich potřeby nejsou v politickém rozhodování dostatečně zohledňovány a že jsou nedostatečně zastoupeni, což vytváří úrodnou půdu pro distancování se od občanského a politického života.

V reakci na tyto výzvy usnesení formuluje Směrnice pro rozvoj venkovských oblastí ve výhledu do roku 2040.

Lidé žijící ve venkovských oblastech musí mít, stejně jako všichni ostatní občané, prospěch ze spravedlivých podmínek pro dosahování profesních, sociálních a osobních cílů, se zvláštním zřetelem na znevýhodněné skupiny; Parlament požaduje, aby se zde uplatňoval Evropský pilíř sociálních práv.

Venkovské komunity musí mít také rovný přístup ke službám obecného zájmu zajišťujícím rovnost životních podmínek a blahobytu, zejména zdravotní péči, vzdělání, rekvalifikaci a rekvalifikaci, sociální pomoci, péči o děti a seniory, konektivitě a mobilitě, bydlení, jakož i poštovní a bankovní služby, místa pro společenská setkání a kulturní aktivity.

Prioritou by měly být cílené intervence na podporu mladých lidí a na podporu účinné generační výměny s cílem povzbudit mladé lidi k udržitelnému životu ve venkovských oblastech. Zvláštní pozornost by měla být věnována odstraňování stávajících překážek v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání a předávání znalostí, pracovním příležitostem, získávání podnikatelských dovedností a přístupu k půdě a kapitálu.

Poslanci rovněž poznamenávají, že velké šelmy, zejména vlci, mohou mít dopad na životaschopnost zemědělství, a proto vyzývají Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření k zajištění koexistence lidí a zvířat, aby nebyl ohrožen udržitelný rozvoj a dynamiku venkovských oblastí, a zejména chránit tradiční zemědělské postupy, jako je pastevectví. Parlament uznává význam udržitelného řízení lovu pro budoucnost venkovských oblastí ze sociálního, hospodářského a kulturního hlediska az hlediska zachování biologické rozmanitosti.

Vyzývá rovněž členské státy, aby se zabývaly konkrétními problémy, kterým čelí venkovské oblasti a jejich komunity při provádění současných programů víceletého finančního rámce, s cílem zaručit a usnadnit přístup k investicím potřebným k zajištění sociální, ekonomické a environmentální účinnosti začlenění a vytváření pracovních míst. . , podporovat konkurenceschopnost, umožnit spravedlivý digitální a zelený přechod a zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech; žádá Komisi, aby sledovala ukazatele programů EU a posoudila jejich soulad s cíli dlouhodobé vize pro venkovské oblasti v EU.