Zuzana Lizcová (Univerzita Karlova v Praze), Volker Weichsel (časopis Východní Evropa) a Jürgen Mistol (B90/The Greens, MdL) se bude zabývat tématem „Společně pro budoucnost? Česká republika, rok po volbách a v plném rozsahu předsednictví v Radě EU – hodnocení“ v místnosti Maxe Regera.

Zuzana Jürgens, generální ředitelka sdružení Adalbert Stifter a dlouholetá ředitelka Českého centra v Mnichově, popisuje v rozhovoru pro OberpfalzECHO náladu v sousední zemi po Coroně a uprostřed války na Ukrajině s jejími katastrofálními následky.

Paní Jürgensová, organizátoři pocházejí převážně z Mnichova a Berlína. Jak jste se dostal do Weidenu?

Zuzana Jürgensová: Nadace Petra Kelly a my jako Asociace Adalberta Stiftera sídlíme v Mnichově, ale chceme mít vliv i mimo hlavní město státu. Sám jsem měl před deseti lety jako ředitel Českého centra v Mnichově dobré kontakty s Weidenem, a proto jsem oslovil pana Krämera z VHS. Rychle jsme došli ke společnému konceptu.

Témata zahrnují české předsednictví v Radě Evropské unie, ruskou útočnou válku proti Ukrajině, rostoucí ceny energií a vysokou inflaci způsobenou válkou. Češi zpočátku ukrajinské uprchlíky vítali s otevřenou náručí a dnes probíhají velké protesty. Jak hodnotíte vliv ruských fake news a potenciál pro laterální myšlení v ČR?

Jürgens: Česká společnost byla polarizovaná už během koronavirové krize a Zemanova prezidentství, a to nejen od války na Ukrajině. Myslím, že bude záležet na tom, jak se vládě podaří svá podpůrná opatření komunikovat a oslovit ty, kterých se to obzvlášť týká.

Je to podle vás v Česku lepší nebo horší než v Německu?

Jürgens: Věci se nevyvíjejí dobře na obou stranách.

Jak vnímáte atmosféru vůči ukrajinským uprchlíkům?

Jürgens: Tváří v tvář uprchlické krizi se vždy vyznačuje ochotou pomoci. Je to i tím, že na rozdíl od roku 2015 mají Ukrajinci blíž k Čechům. Mnozí zde pracovali léta. Cítíte kulturní blízkost a prožíváte společný zážitek s Ruskem. Možná je atmosféra pozitivnější, protože většina lidí přišla spíše s dětmi než s mladými muži. Čeští lidovci, ale i bývalý premiér Andrej Babiš se ale snaží rozdmýchat náladu populistickými frázemi. Fráze „Kdo pomůže našim lidem?“ » je zde také známý. Na rozdíl od Německa prakticky neexistují žádní lidoví příznivci Putina: překvapivě i prezident Miloš Zeman se jednoznačně postavil na stranu Ukrajiny. Tady má nanejvýš jiný názor bývalý prezident Václav Klaus, ale to už nehraje žádnou roli.

Mnoho Němců ve východních státech chápe Putinovo jednání i přes své zkušenosti s ruskou okupací. Převládá v Česku trauma z represe Pražského jara v roce 1968 nebo Západ podpořil Putinovu válku rozšiřováním NATO a vlastními válkami, které porušují mezinárodní právo?

Jürgens: Důležitější roli jistě hraje kontext roku 1968. Nicméně pokud jde o Rusko, stejně jako v Německu, někteří se domnívají, že jednání musí pokračovat.

Závislost na ruském plynu je i v Česku vysoká. Jak to vláda řeší?

Jürgens: Ano, závislost je stejně velká jako u nás, tím spíš, že většina linek se k nám dostává přes Německo. Ani Babišově vládě se nepodařilo vytvořit alternativy. Vláda nyní spoléhá na kapalný plyn a plynovod přes Polsko. Obnovitelné energie jsou zde stále opomíjeny. Špatnou pověst má zejména solární energetika, protože první vlny expanze byly spojeny s velkými korupčními kauzami.

Liberálně-konzervativní koalice je u moci už rok. Jak se liší od minulé vlády?

Jürgens: Na jedné straně je zřetelný obrat směrem k EU, ale i k Německu. Babiš radikálně omezil financování českého předsednictví v Radě EU. Současná vláda tomu již nedokázala zabránit, ale s těmi nemnohými prostředky, které měla, úkol bravurně zvládla. Považuji za působivé, jak kromě nepatrných názorových rozdílů pětikoalice i nadále působí velmi jednotně vůči okolnímu světu a bez jakýchkoli populistických výlevů. Babiš se opakovaně snažil získat na svou stranu jednotlivé skupiny, jako jsou důchodci nebo studenti, prostřednictvím peněžních darů. Je příjemné slyšet tuto jasnou řeč s argumenty, které jsou hlavou a nohou. I kdyby vláda sdělila vnějšímu světu strop cen energií příliš pozdě a špatně. Ale alespoň nepodnikla žádné unáhlené akce.

Jaká je pravděpodobnost, že se Babiš vrátí na politickou scénu jako prezident?

Jürgens: Podle aktuálních průzkumů postupuje do druhého kola a pak už je konec. To je také moje osobní naděje. Na druhou stranu se volby konají až v lednu, kampaň může být tvrdá a špinavá a Babiš má stále značné finanční a novinářské zdroje.

Konečně v těchto temných časech v České republice opět zazáří Švejkův humor: „Královec je Česko – Kaliningrad je Čech“ je ironická internetová kampaň, která redukuje Putinovo zkreslování historie do absurdity. V satirickém tahu na sociálních sítích čeští vtipálci ovládli „staré české území“ – ruskou enklávu Kaliningrad, bývalý německý Königsberg. A přitom nastavujeme zrcadlo skutečnému bláznovi v této krvavé frašce…

Jürgens: Ano, je to vtipné a po tak dlouhém a vážném období je to dobrý pocit. Jde o velmi českou akci, která vtipným způsobem ukazuje, jak důležité je přistupovat k historii a kulturní historii vědecky korektně. Kampaň se bohužel poněkud uklidnila.