Čtěte s Jelonka.com – Jelonka.com

Knihovníci Karkonoské knihovny v Jelení Hoře doporučují knihy, které podle nich stojí za přečtení. Takovou volbu zdůvodňují ve svých recenzích. Zveme vás ke čtení.

Smutek ryb. Hanna Krall

Zajímalo by mě, jestli si někdo z věrných čtenářů Hanny Krall uvědomil, že v určitém okamžiku byla zaměstnána v „Wiadomości Wędkarskie“, měsíčníku, jak název napovídá, velmi medializovaném? A přesto… Během stanného práva ve stopách mnoha slavných novinářů opustila oficiální tisk, v jejím případě z Polityky. Novináře podpořila „Wiadomości Wędkarskie“, i když to netrvalo dlouho. Vedla vlastní rubriku s tímto názvem – „Smutek ryb“. Proč „Smutek“? Protože když se v literatuře objeví téma ryby, bývá to smutné. Vzpomeňte si například na Ernesta Hemingwaye a jeho nesmrtelný román „Stařec a moře“. Hanna Krall použila svůj přidělený sloupek k rozhovoru s několika zajímavými lidmi. Rozhovory iniciované reportérem ale rozhodně nebyly smutné a často byla ryba jen záminkou. Mezi hosty byly významné osobnosti: Henryk Samsonowicz – tehdejší rektor Varšavské univerzity, Jerzy Szacki, sociolog, a Hanna Kirchner, specialistka na dílo Zofie Nałkowské. A to jsou jen některé z účastníků rozhovoru! Je to erudované, někdy vážné, někdy vtipné, ale vždy zajímavé. A nejdůležitější vysvětlení: „Tato stránka není pro rybáře. Rybář rybaří a nemá čas číst stránky. Tato stránka je pro ženy. Manžel rybaří a žena čte. Manžel se vrací z rybaření a manželka ho vítá zprávou, kterou jí přinesla právě tato stránka. „Skvělé čtení, profesionální žurnalistika a špičkové znalosti, předané lehkým perem! Milé dámy, kéž by pro nás každý z novin měl takovou rubriku! Pro pořádek dodávám, že úvod napsal Mariusz Szczygieł.
Připomínáme toto čtení o mrtvé řece Odře a obrovské ekologické katastrofě, která se nám odehrává před očima. Kniha je dostupná ve sbírkách Karkonoské knihovny a na platformě Legimi. (KH)

Nevlastní matka. Petra Hulová

Kniha české autorky se nečte snadno v autobuse ani na pláži. Vyžaduje soustředění a ostražitost, především ostražitost, protože přechod z reality do iluze je zde plynulý, zatímco ironie a sarkasmus se mísí s precizním přiznáním. Pro mě velmi neobvyklá kniha, alkoholický, agresivní a velmi přímý monolog, podaný z balkónu – pohled hrdinky a místo inspirace pro pozdější vyjádření. Julii nezajímá, co si o ní myslí ostatní, chrání ji radost a pocit, že se jí žije docela dobře. Jako úspěšná romanopiskyně má dvě děti, bývalého manžela, milence a chlast v malíčku. Něco je však špatně, svět se vymyká kontrole, vzpomínky na dětství jsou stále škrábanec na skle, stejně jako mateřství, které je dost kontroverzní. Iluzorní blábol nebo pokus o diskusi o stereotypech a společenských normách? Odvážná satira, provokace, příběh o sobě? Takže normálně bych řekl, že šílená holka pije a křičí hlouposti z balkónu, ale když si poslechnete, jak ten křik odstranit z procent, můžete si najít pravdu a životní vodítko hluboko v tomto oceánu hniloby. nebo se usměj a řekni – no, vlastně jako po tomto fragmentu:
„Vědomí je také dospělost a stejně jako u neustálého selhání našeho života, kratší než životnost skla (které má v kontextu věčnosti také velmi krátkou životnost), ne, přestaň, protože mi praskne hlava a já padnou jako dlouhá doba na skříň, úhly pohledu se liší, stejně jako přístupy, průchody a východy. V naší hyper-relativní době si někdo neustále utírá ústa s takovými výroky Osobně tyto lidi nazývám šílenci protože rozumný způsob myšlení je jako noha a řekni mi, že normální člověk někdy přišel o nohu v kalhotách? A jelikož je myšlenka přirovnávána k noze, tak velmi blízko kresleným filmům, ve kterých myši chodí v zástěře, houby mají oči a lišky jedí lžící, nemluvě o extrémním případě mražených food trucků, na které někdo namaloval slepici s apetitem mávající naběračkou, která se směje, jako by nemohla se dočkat vývaru z vlastních vnitřností. Ne. Lidé však už dávno nejsou přirození, nebo spíše proto, že by tak rádi byli, alespoň někteří z nich (těch pár zbývajících přirozeností samozřejmě nemá zájem být přirození). »
Kniha je v dokonalém překladu Julie Różewicz k dispozici ve sbírkách Karkonoské knihovny a na platformě Legimi, ke které našim čtenářům nabízíme bezplatný přístup. (NENÍ SLOVO)

Tolovo úsilí. Tom Percival

Tola je úžasná dívka, která měla skvělý život. Měla přátele, knihy a hračky. Jednoho dne se ale Tolovi doslova změnil život! Všechno se změnilo a začalo být strašně těžké. Dívka se vzdává a nechce se ani pokoušet tento stav změnit, dokud na své cestě nepotká malou berušku, která statečně bojuje za změnu svého osudu. Pohled na malý hmyz ji motivuje, aby se dala dohromady a vrátila do svého života štěstí. Jaké úsilí Tola vynaloží a uspěje při obnovení normálu? Podívej se sám. Někdy stačí impuls, který nás podnítí jednat a přiměje nás bojovat za své, za sebe a nevzdávat se. Doporučujeme krásně ilustrovanou knihu pro malé děti. Inspirativní a motivační příběh o zvládání náročných situací. Kniha, která pomáhá dětem získat sebevědomí. Kniha je k dispozici ve fondu Krkonošské knihovny (AJ)

Anatolio Necci

"Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec."