české ministerstvo obrany oznámeníže žádné z navrhovaných IFV (Lynx, ASCOD 2, CV90) nesplňovalo všechny klíčové požadavky na návrhy navržené v RFP. Žádný z uchazečů navíc nedodal všechny požadované dokumenty. To znamená, že výběrové řízení bude pravděpodobně pozastaveno nebo zrušeno – s možnou potřebou jeho přeložení.

Problém této výzvy k podávání nabídek jsme popsali v Konflikty před více než rokem a půl. Z dnešního pohledu však kromě dvou důležitých prvků nebyly požadavky na nástupce BVP-1 a BVP-2 příliš vysoké. Češi očekávali:

• neplovoucí pásové vozidlo;
• vyzbrojen 30mm rychlopalným kanónem, přídavným 7,62mm kulometem a odpalovacími zařízeními protitankových řízených střel;
• 360° chráněno na úrovni 2 (ochrana proti střední munici ráže 7,62 mm) a vpředu na úrovni 5 (ochrana proti pancéřové munici ráže 25 mm).

Tyto dva požadavky jsou však technicky důležité v souvislosti s tím, které vozidlo bude vybráno ve výzvě k podávání nabídek nebo které kritérium bude mít největší šanci na vyškrtnutí ze seznamu. Tyto dva požadavky se ukazují jako:

• možnost ubytovat deset nebo jedenáct osob ve vozidle (tři členové posádky a sedm nebo osm chodců);
• možnost pohybu vozidla po železnici.

BVP-2 v barvách AČR.
(Adam Hauner, Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International)

Požadavek na přepravu jedenácti lidí ve vozidle byl předmětem sporů od začátku plánované výměny IFV. Vzhledem k omezenému počtu takto navržených vozidel se Němci velmi brzy vzdali nabídky Pumy, která mohla pojmout pouze devět vojáků (3 + 6). Nabídka BAE Systems je v tomto případě rovněž diskutabilní, protože počet sedadel pro přistávací sílu se v CV90 postupem času snížil z osmi na šest.

Bylo to dáno jak rozměry samotného bojového vozidla. Výška pěšáků sedících na těchto dvou vzdálených místech by po zbytek výsadku neměla přesáhnout 172 centimetrů až 187-191 centimetrů. Tento problém by však v páté generaci vozidla (nesoucí označení CV90 Mk IV) vyřešila přepracování korby v přistávacím prostoru, díky které by švédské bojové vozidlo pojalo deset nebo jedenáct vojáků (místo pro jedenáctou není Čechy 100% vyžadováno) .

Problém byl ještě umocněn požadavkem na použití věže s posádkou, což bylo způsobeno nepříjemnou zkušeností s izraelskými bezpilotními věžemi na Panduře 2. Nejnovější fámy však naznačují, že výraz „obsazená věž“ z Čechů může označovat i bezpilotní věžičky. s možností jejich ručního ovládání v nouzovém režimu. Na trhu je však málo věží tohoto typu, a tak uchazeči ve svých vozidlech použili konvenční věže s posádkou.

Ukazuje se, že požadavky českého tendru na nový IFV jsou značně absurdní.

Podle měřidla platného v ČR by nová pilotovaná věž IFV neměla přesáhnout 329 cm na šířku a 284 cm na výšku.

(1/2) pic.twitter.com/jdTfFJGovE

– Piotr Zbies (@Zbiesu) 13. srpna 2021

Problém přesunu bojových vozidel pěchoty na železničních vozech se z našeho pohledu jeví jako triviální. Rozchod kolejí v České republice je však přísnější než v Německu nebo Polsku. V praxi omezuje maximální rozměry nového BWP na:

• 329 centimetrů šířky trupu (bez snadno snímatelných přídavných krytů);
• šířka 224 centimetrů pro věž s posádkou (jak je uvedeno výše);
• 208 centimetrů od výšky trupu (s maximální povolenou šířkou);
• 284 centimetrů výšky vozidla (jako výše, od země k vrcholu věže);
• 314 centimetrů výšky vozidla (s přihlédnutím k vyčnívajícím prvkům stropu věže).

Pro srovnání, stejné parametry pro možnost železniční dopravy v Polsku jsou následující:

• 360 až 400 centimetrů od šířky trupu;
• šířka 252 až 360 centimetrů pro obydlenou věžičku;
• 188 centimetrů na výšku trupu (pro šířku 400 cm);
• 268 centimetrů na výšku trupu (pro šířku 380 cm);
• 333 centimetrů výšky vozidla (u věže šířky 360 cm od podlahy ke stropu věže);
• 363 centimetrů od výšky vozidla (s přihlédnutím k prvkům vyčnívajícím ze střechy věže).

Pro srovnání, pokud by byl stejný požadavek uložen v Polsku, IFV s pilotovanou věží by nemělo být více než 400 cm široké a 368 cm vysoké. Obydlená věžička mohla být širší než v případě Čechů (252 cm proti 224 cm).

(2/2) pic.twitter.com/KwxVAz1D0T

– Piotr Zbies (@Zbiesu) 13. srpna 2021

Jak je vidět, rozdíl mezi nastavením měřidla je značný. Absolutní požadavek, aby rozměry odpovídaly českému rozchodu kolejí, by pro toto výběrové řízení znamenal, že by Lynx a ASCOD 2 byly z výběrového řízení vyřazeny z důvodu jejich značné velikosti ve prospěch CV90 .

Nejen konstrukční požadavky však byly důvodem, proč se navrhovaná bojová vozidla pěchoty nesměla zúčastnit výběrového řízení. Dalším aspektem byl přesun technologií do českých zbrojovek a požadovaná licenční výroba dílů bojových vozidel v závodě VOP v Novém Jiczynu u Ostravy. Je zde známo, že namísto výroby realizované českým státním subjektem Rheinmetall navrhl tento postavit vlastní továrnu na stejných principech, jaké v současnosti zavádí v Maďarsku. Němci navíc již dříve přislíbili Maďarům a Australanům podíl na výrobě Lynx pro Čechy. To však bylo zjevně v rozporu s požadavky výběrového řízení.

V samotném závěru se uchazeči dopustili formálních chyb souvisejících s vágností některých ministerstvem požadovaných technických parametrů nebo zapojením českého zbrojního průmyslu do výroby bojových vozidel pěchoty.

Závěrem lze konstatovat, že požadavky stanovené ve výběrovém řízení byly navrženy tak, že žádné z bojových vozidel pěchoty nabízených Čechům nemělo šanci je všechny splnit – ať už jde o požadavky na design nebo související s průmyslovou spolupráce. To může vést ke zmrazení tendru na delší dobu z důvodu nedostatku finančních prostředků. Není vyloučeno, že Češi čekají na další zájemce, kteří budou připraveni nabídnout jim vlastní produkt.

Viz také: Britské Typhoony poprvé použily střely Storm Shadow

Maciej Hypś, Konflikty.pl