Poslední summit EU za českého předsednictví se konal 15. prosince 2022 – bez slovenského premiéra Eduarda Hegera. Ten den musel ve slovenském parlamentu v Bratislavě čelit vyslovení nedůvěry.

Zastupoval ho jeho český protějšek Petr Fiala. Evidentní rozhodnutí, protože i třicet let po hladkém rozdělení jejich společného státu 1. ledna 1993 jsou si Česko a Slovensko stále velmi blízké.

30. výročí pacifické divize

Fiala to pro Deutsche Welle potvrdil: „Skvělé vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem se neprojevují jen v této otázce. Proto 1. ledna 2023 uplyne 30 let od pokojného rozdělení ČSFR a jejího vzniku. dvou nezávislých států oslavit s hrdostí.

„Nesmíme zapomínat, že rozdělení Československa bylo nejen pokojné, ale také mimořádně přátelské,“ řekl Fiala. Je to něco jedinečného v historii. „Speciální věc, na kterou bychom měli být hrdí a na čem bychom měli pracovat, je to, že porozpadové vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem jsou opravdu vynikající.“ To platí nejen na politické úrovni, ale i mezi firmami a občany.

„Je to něco opravdu krásného a myslím, že to ukazuje, že vytvoření dvou nezávislých států byla správná cesta a pomohla oběma národům,“ řekl český premiér DW. „Skutečnost, že máme tak dobrý vztah, nás v Evropě posílí.“

Královští diplomaté v Praze a Bratislavě

Podobný názor mají slovenští politici a diplomaté. Slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer na dobu, kdy působil jako velvyslanec své země v české metropoli, rád vzpomíná. „Být velvyslancem Slovenska v Praze je velké privilegium. Tady jste diplomatický král. Přicházejí za vámi jiní velvyslanci a říkají: nikdo jiný nerozumí české politice tak dobře jako vy, vysvětlete nám to.

Prestižní pozice velvyslance

Za velmi prestižní je v české diplomacii považována i pozice velvyslance v Bratislavě. Důkazem je, že českou velvyslankyní na Slovensku byla v letech 2013 až 2018 bývalá první dáma Livia Klausová, manželka bývalého prezidenta Václava Klause.

„Jakmile se vědělo, že pojedu jako velvyslanec na Slovensko, zájem byl velký, mnohem větší, než když jsem jel jako velvyslanec do Německa,“ vzpomíná Rudolf Jindrák, vedoucí zahraničního odboru prezidentské kanceláře. v Praze, v rozhovoru s DW. 1. ledna 2023 se ujme své nové funkce českého velvyslance v Bratislavě.

Živé výměny na všech úrovních

Výjimečné vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem se odráží i v tom, že první zahraniční cesty prezidentů, premiérů a ministrů zahraničí obou zemí vedou vždy do hlavního města příslušné sousední země, do Prahy a Bratislavy – i 30 let po rozdělení Československa. Pravidelně se také konají společná jednání obou vlád.

Kulturní a intelektuální výměna

Živé jsou také výměnné pobyty studentů, protože čeští a slovenští občané mohou studovat v druhé zemi zdarma. Oba jazyky jsou v obou zemích klasifikovány jako srozumitelné. V České republice studuje více než 25 tisíc slovenských studentů, více než deset procent z celkového počtu studentů. Naopak počet českých studentů v sousední zemi je výrazně nižší kvůli nižší kvalitě slovenských vysokých škol.

V Česku navíc pracují tisíce slovenských lékařů a sester. 91 000 českých občanů má slovenské kořeny a více než 114 000 Slováků má trvalé bydliště v České republice. Naproti tomu na Slovensku je Čechů jen pár desítek tisíc.

spojení zůstalo

Slovenský politolog Grigorij Mesežnikov, ředitel Institutu pro veřejné otázky, v rozhovoru pro DW potvrdil, že vztahy mezi Čechy a Slováky jsou stále dobré. „Vnímání Čechů Slováky je velmi pozitivní, což potvrzují i ​​průzkumy veřejného mínění. A také v České republice jsou Slováci vnímáni jako nejbližší národ,“ říká Mesežnikov.

„Československo je stále živé v myslích a srdcích lidí, i když v různé míře intenzity,“ řekl Mesežnikov. Podle průzkumu, který v listopadu 2022 provedl pražský volební institut STEM, se 91 % Slováků a 87 % Čechů stále považuje za své nejbližší spojence. 53 % Slováků si stále myslí, že rozdělení Československa je špatné, ale jen 35 % české populace.

Zelená hranice je od září uzavřena

Přes všechna tato pozitivní data: Podle mnoha odborníků se specifičnost vztahu mezi oběma bratrskými zeměmi pomalu zmenšuje. „V mnoha oblastech už naše vztahy nejsou mimořádně dobré,“ přiznává Rudolf Jindrák naslouchající.

To se projevilo zejména během první vážné krize v bilaterálních vztazích od rozpadu Československa, kdy Česká republika dne 29. září 2022 uzavřela „zelenou hranici“ se Slovenskem. Důvodem byl prudký nárůst počtu nelegálních přistěhovalců vstup do země přes Slovensko. Bratislava odmítla přijmout zpět migranty zatčené českou policií na základě readmisní dohody.

Slovensko dohody nedostatečně provádí

„Ano, jedním z důvodů znovuzavedení společných hraničních kontrol byla problematická implementace readmisní dohody ze strany Slovenska,“ potvrzuje DW Hana Malá z tiskového oddělení Ministerstva vnitra ČR. Uzavření zelené hranice vyvolalo protesty slovenských kamionářů. Ani první schůzka ministrů 11. listopadu 2022 nedokázala spor urovnat. Schengenská zelená hranice mezi Českem a Slovenskem zůstane o vánočních svátcích uzavřena.

Autor: Luboš Palata