Spolkový prezident by v rakouské pomoci při odminování na Ukrajině neviděl žádný rozpor s rakouskou neutralitou, ale spolková vláda se rozhodla poskytnout finanční podporu na odminování ve výši 2 milionů eur. „Česká republika dělá něco zvláštního,“ řekl Van der Bellen v narážce na vojenskou podporu Ukrajině a přijímání ukrajinských uprchlíků.

Na otázku o neutralitě Rakouska Pavel odpověděl, že to nepřísluší soudit. Bývalý český náčelník generálního štábu však poznamenal, že Rakousko jasně odsoudilo ruskou útočnou válku proti Ukrajině a nebylo hodnotově neutrální. Na „širším globálním poli“ jsou podle českého prezidenta i menší země jako Rakousko a Česká republika „hráči, kteří mají co nabídnout“ a „mají co říct“. Měli by být „aktivnější“.

Válka na Ukrajině zvýšila povědomí o tom, že země musí převzít odpovědnost za svou vlastní obranu. Výdaje na obranu jsou „investicí do bezpečnosti nás všech. Proto bychom měli hledat způsoby, jak zlepšit spolupráci obranného průmyslu.“ Nabídku České republiky federální vládě na „modernizaci“ ostrahy vzdušného prostoru adresoval. V roce 2018 nabídla Česká republika Rakousku cvičné proudové letouny L39-NG a pilotní výcvik Aera Vodochody. Pavel se ve čtvrtek setká také s ministryní obrany Klaudií Tannerovou a předsedou Národní rady Wolfgangem Sobotkou (ÖVP).

Oba prezidenti ocenili bilaterální vztahy. „Troufám si tvrdit, že bilaterální vztahy nebyly nikdy lepší,“ řekl Van der Bellen. Obchodní bilance dosáhla „historické úrovně“. Česká republika se stala největším obchodním partnerem Rakouska ve střední a východní Evropě. Rakouské přímé investice v České republice dosáhly téměř 17 miliard eur. „Užasl“ i spolkový prezident, když zjistil, že Česká republika obsadila čtvrté místo mezi všemi zeměmi původu turistů.

Oba prezidenti uvítali přeshraniční spolupráci v oblastech, jako je zdravotnictví a policejní práce. Tato spolupráce může podle Pavla sloužit i jako příklad pro další země. Oba však také prosazovali zlepšení dopravního spojení. Pavel v této souvislosti hovořil o „závodu na dlouhou trať“.

Na dotaz novinářů ohledně kontroverzní jaderné elektrárny Temelín Van der Bellen odpověděl, že Rakousko se brzy rozhodlo nepostavit žádné jaderné elektrárny. Rakousko je „vděčné za hladký tok informací mezi rakouskými a českými odborníky na jadernou energetiku“, řekl spolkový prezident.

Pavel přijel do Vídně vlakem už ve středu. Po svém příjezdu se setkal s Čechy v zahraničí. Schweizerhaus navštívil s bývalým českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, uvedla ČTK. Pavel také předal školskému spolku Komenský šek na devět milionů českých korun (asi 380 000 eur) na provoz české školy ve Vídni. Pavel ve čtvrtek ráno projel centrem Vídně kolem Státní opery ke katedrále svatého Štěpána v nejrychlejším čase v doprovodu českého velvyslance Jiřího Šitlera.

Jednašedesátiletý Pavel ve druhém kole prezidentských voleb na konci ledna jasně porazil populistického expremiéra Andreje Babiše s 58,3 % hlasů. Pavel je vnímán jako prozápadní a proevropský. Bývalý náčelník generálního štábu stál v čele vojenského výboru NATO v letech 2015 až 2018. Měnič politické kariéry nastoupil po Miloši Zemanovi, který ve funkci skončil začátkem března.