Příliv lidí prchajících do Česka před Putinovou válkou je zatím mnohem menší než do přímých sousedních zemí Ukrajiny. V prvním týdnu po invazi se českým úřadům přihlásilo méně než 25 000 uprchlíků. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky během této doby z Ukrajiny uprchlo více než jeden milion lidí.

Ve čtvrtek 3. března stoupl počet ukrajinských uprchlíků v Česku na 33 000. Vláda se ale chystá na mnohem větší vlnu, dokonce půl milionu uprchlíků. Na 30 dní zavedl stav nouze – nejnižší z krizových stavů – aby – jak vysvětlil místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakuszan – pomáhal ukrajinským uprchlíkům a lidem, kteří se o ně ve dne v noci starají. Tento stav nebude mít na obyvatele země žádný vliv.

Tábor pro uprchlíky

Když se Sztefan Orszosz ze Rzevnice, asi 30 km od Prahy, doslechl o válce, rozhodl se, že ze svého kempu udělá úkryt pro uprchlíky. Je zde sedm chat a dva karavany. V každém z nich jsou postele pro čtyři osoby, sprcha a lednice. Protože je stále zima, nainstaloval tam pan Sztefan elektrická topidla.

Kemp Rzevnice přijala 28. února návštěva novinářky Deníku N Renaty Kalenské, která si tam domluvila schůzku s Tatianou Poliszczuk, psycholožkou a krizovou terapeutkou z Ukrajiny, která žije 17 let v České republice. O den dříve se v kempu Rrzevnice objevila první Ukrajinec s malou holčičkou, přes noc se k ní měly přidat další rodiny. Ale nedorazili.

Orszosz vyzval místní obyvatele, aby „adoptovali“ jeho domy a přívěsy. Jejich budoucí ukrajinští obyvatelé jim vyperou prádlo a ložní prádlo, protože v kempu není prádelna, vezmou je také do města, ukáží jim, kde je lékař nebo lékárna, a tráví s nimi volný čas. „A třeba jim i za symbolický peníz dát práci doma, na zahradě. Je důležité je nějak udržet. Aby tito lidé nemysleli na zvěrstva, která se v jejich zemi dějí,“ vysvětluje majitel kempu.

„Poliszczukowa má radost,“ poznamenává Kalenská. Právě to teď podle terapeutky ukrajinské maminky potřebují. „Musí zaměstnat své mozky.“ Nesmí neustále myslet na svá muka,“ vysvětluje. A pak se všichni tři vydají do jediné dosud obydlené chatrče. Ania jim otevře dveře, ale nechce s nikým mluvit. Má strach. Pouze argument, že takový rozhovor může pomoci ostatním, ji přiměje otevřít se. Ania přišla se svou tříletou dcerou. Můj manžel pracuje v ČR, spí v noclehárně. Žila v malém městě v Zakarpatí na Ukrajině. Nechala tam babičku, matku a devítiletou sestru. Nechtěli odejít.

Za posledních pár dní život napsal tisíce takových příběhů. Země, které se před šesti lety uzavřely před uprchlíky ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu a Afriky, nyní pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny.

Miliarda korun pro potřebné

V ČR probíhají různé pomocné akce pro Ukrajinu a uprchlíky. Dobročinná organizace Člověk v tísni (PiN) získala ve středu dopoledne v rámci sbírky SOS Ukrajina více než miliardu korun (40 milionů eur). Tvůrce Seznamu – českého Googlu – Ivo Lukaczovicz věnoval PiN první den války 23 milionů korun. O milion korun méně zaplatil internetový obchod Alza.cz. Stejnou částku vykázala investiční skupina Pale Fire Capital, která pro uprchlíky připravila také 250 míst v pronajatých nemovitostech.

Seznam se každým dnem rozrůstá. Tato miliarda se však skládá především z mnohem menších, ale velmi početných příspěvků velkého počtu obyčejných lidí.

Vlaky, autobusy a kamiony pro Ukrajince

Nejbohatší Češi také vyčleňují nemalé peníze na pomoc Ukrajině. Majitel energetické společnosti Sev.en Pavel Tykacz vyčlenil ze své rodinné nadace 110 milionů korun (4,2 milionu eur) na projekty partnerských měst a obcí, které organizují bydlení pro uprchlíky. Sto milionů korun na vzdělávání dětí uprchlíků vyčlenila finanční skupina PPF, jejímž vlastníkem byl téměř stoprocentně nejbohatší v Česku Petr Kellner, který před rokem zahynul při havárii vrtulníku. Dalších sto milionů korun za integraci uprchlíků utratí firmy poskytující služby spojené s prohlížečem Seznam.

Existují i ​​další příklady pomoci, jak pro uprchlíky, tak pro Ukrajinu. Vlaky soukromé společnosti RegioJet začaly jezdit na trase Praha-Přemyšl-Lvov, v plánu je i cesta do Kyjeva. Patří mezi ně i nákladní vozy, které dodávají nákladní dopravci ČD Cargo z České republiky a Rail Cargo Group z Rakouska. Na Ukrajinu vozí humanitární pomoc – potraviny, léky, potřeby osobní hygieny nebo spacáky ze sbírky PiN – přinášejí uprchlíky zpět na cestu domů.

Bezplatně Ukrajince vozí i další soukromý dopravce Leo Express, který udržuje pravidelné vlakové spojení z Košic na východním Slovensku do Prahy, ale i České drahé dráhy a řada autobusových dopravců.

Na Ukrajinu naopak posílá kolony kamionů s jídlem a oblečením miliardář Kvido Sztiepánek, majitel firmy Isolit-Bravo. „I ti nejotrlejší musí nyní pochopit, že v současné situaci nejde o ochranu našeho podnikání nebo našich obchodních zájmů, ale o pomoc těm, kteří budou válkou nejvíce trpět,“ řekl deníku „Hospodárzské noviny“. podle kterého podnikatel podporuje Ukrajinu od roku 2014 roku.

Kultura pro Ukrajinu

Pomáhají i umělci. Úterní koncert pro Ukrajinu na Václavském náměstí v Praze vysílaný rozhlasem, televizí a internetem vynesl za tři hodiny 22,5 milionu korun (asi 900 000 eur). Hrál tam mimo jiné bard Jaroslav Hutka. Hutka zazpíval i na dalším čtvrtečním koncertu, tentokrát na Praga Kampě. Pořádala ho iniciativa „Kultura pro Ukrajinu“, na které se podílí již 270 kulturních institucí.

V té době za Ukrajinu hrála v Ostravě také Filharmonie Leosze Janáczky. Rachmaninovův první koncert odehrál ukrajinský klavírista Vadym Cholodenka v doprovodu orchestru řízeného dirigentem ruského původu Andrejem Borežkem, který deklaroval svou podporu Ukrajině. Totéž už dříve udělal dirigent ostravské filharmonie Rus Vasilij Sinajskij. Na koncertě zazněla ukrajinská státní hymna i hymna česká.

Série dalších akcí na podporu Ukrajiny je plánována na pátek večer a v následujících dnech. Odborníci citovaní českými médii jsou rádi, že Češi pomáhají v tak velkém rozsahu, ale někteří varují, že nadšení opadne.