Česko po volbách: Návrat pravice | Německo – současná německá politika. DW News v polštině | DW

Od nynějška bude řídit běh událostí nemocný prezident Miloš Zeman. Je to prezident, kdo určí prvního kandidáta na post premiéra, a pokud nezíská důvěru parlamentu, pak druhého kandidáta. Až na třetí pokus, pokud nevyšel, převezme štafetu předseda parlamentu.

Českým zvykem je také to, že prezident pověří sestavením nové vlády lídra vítězné strany. Tentokrát sice nejvíce hlasů získala koalice tří pravicových stran Společně, ale hnutí ANO současného premiéra bude mít o jeden mandát více. To vyplývá z volební aritmetiky. Miloš Zeman ale před volbami dal jasně najevo, že volební koalice považuje za podvod na voličích a premiérem jmenoval lídra nejsilnější strany či politického hnutí, tedy Andreje Babiše.

Pyrhovo vítězství

72 křesel a nejpočetnější klub v novém českém parlamentu jsou bezesporu úspěchem současného premiéra. Zejména proto, že v minulém funkčním období musel čelit jak obvinění z vymáhání dotace EU na kongresové a volnočasové centrum „Čapí hnízdo“, tak obvinění ze střetu zájmů, neboť podle Evropské komise nepřestal mít dopad na svěřenské fondy, do kterých převedl vaše jmění.

Ve sněmovně o 200 křeslech nestačí k vládnutí 72 křesel. V minulém volebním období mělo ANO více, 78. Také málo, ale bylo tam i 15 mandátů od koaličního partnera ČSSD ČSSD a dalších 15 mandátů od KSČM KSČM, která sice do vlády nevstoupila. . , ale výměnou za ústupky v programu podpořil menšinový kabinet v klíčových hlasováních.

Nejistá politická budoucnost Andreje Babiše. Zde – volební plakát na tiskové konferenci.

Výzva hlavě státu

V novém parlamentu už ale nebudou žádní sociální demokraté ani komunisté. Nepřekročili volební práh 5 %. Vznikne protievropská a xenofobní strana SPD Toma Okamury, ale jejích 20 mandátů je stále málo.

Mezitím na druhé straně sejmu zasednou dvě koalice, které spojují 108 křesel, pohodlnou většinu, ale ještě ne ústavní. První – Spolu (česky Spolu) – tvoří Občanská demokratická strana (ODS), KDU-ČSL a liberálně-konzervativní strana TOP 09. Druhou – PirSTAN – založili liberálové. Česká pirátská strana a středopravé Hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Jejich lídři se sešli v sobotu večer a sepsali memorandum prezidentovi, v němž informovali Miloše Zemana o přání sestavit společně většinovou vládu a vyzvali ho, aby vedením jednání o novém kabinetu pověřil předsedu ODS Petra Fialu.

Sám Fiala ujistil, že o budoucí vládě budou obě koalice jednat pouze společně a nebudou na toto téma zahajovat žádné diskuse s jinými politickými subjekty. Byla to jasná odpověď premiérovi Babišovi, který krátce předtím na tiskové konferenci informoval, že pokud ho prezident pověří jednáním o novém kabinetu, navrhne jednání na toto téma koalici Spolu.

Volby v ČR

Vít Rakušan, předseda Starostů a nezávislých (STAN)

Nemocný prezident

Prezident Zeman v minulosti požadoval, aby uskupení, která hodlala sestavit vládu, předem předložila jména 101 zákonodárců, kteří by novému kabinetu důvěřovali. V roce 2013 dokonce od tří pravicových stran požadoval ověření těchto jmen u notáře. Sice je dostal, ale pověřil vytvořením kabinetu někoho jiného, ​​který později nezískal důvěru parlamentu, ale vládl, dokud po předčasných volbách nevznikla nová vláda. Zda tomu tak bude i tentokrát, není jasné, ale vzhledem k tomu, že prezident není vázán žádným datem nominace dalšího kandidáta na premiéra, by Babiš mohl vládnout velmi dlouho; možná i do příštích prezidentských voleb za dva roky.

Případ ještě komplikuje nemoc 77letého Miloše Zemana, o kterém se ví jen málo. Od dubna používá téměř výhradně invalidní vozík. V polovině září strávil osm dní v nemocnici na údajně rutinním vyšetření.

Nějakou dobu se objevovaly myšlenky na odvolání prezidenta jako neschopného vykonávat své povinnosti, ale zatím žádný nebyl realizován. Předseda Senátu Milosz Vystrczil v sobotu (9.10.2021) oznámil, že odvolání hlavy státu je v současné době zpožděno, protože veřejnost je o jeho zdravotním stavu informována, i když se to někomu může zdát nedostatečné.

Volby v ČR

Ivan Bartoš, lídr České pirátské strany

Konec komunismu

Bez ohledu na typ vlády v České republice a na to, kdy k ní dojde, tyto volby se již zapsaly do české historie. Komunisté poprvé od sametové revoluce nezasednou v českém parlamentu.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) vznikla v roce 1990 z Komunistické strany Československa oddělením její české části. V prvních svobodných volbách v roce 1990 ho volilo 13 % českých voličů, další dva roky 14 %, získal 35 mandátů ve 200členné České národní radě, která se po rozpadu Československa proměnila ve sněmovní poslance Parlamentu. České republiky. V roce 2002 získali komunisté až 18,5 % hlasů a získali 41 mandátů.

Jejich přítomnost v českém Sejmu po většinu této doby komplikovala sestavení vládní většiny, protože všechny demokratické strany ignorovaly možnost spoluvládnout s nimi. Před čtyřmi lety se k tomu Andrej Babiš nerozhodl, ale přijal jejich podporu pro svůj menšinový kabinet, bez kterého by nemohl přežít.

K takovému osudu jsou odsouzeni čeští komunisté, kteří se jako jediní v bývalém komunistickém bloku neproměnili v sociálně demokratickou stranu. Prosazujíce stranickou linii, která vládla Československu od únorového převratu 1948 až do Pádu národů v roce 1989, nedokázali přilákat mladé voliče. Zranila ji i její podpora vládě oligarchy Babiše. A také otálení šéfa strany Vojtiecha Filipa s předáním štafety nejmladším. Odchod dlouho avizoval, odešel ale až po prohraných volbách.

Volby v ČR

Koalici PirSTAN založily liberální Česká pirátská strana a středopravé Hnutí Starostové a nezávislí (STAN).

Porážka levice

Sociálnědemokratická strana ČSSD, která se také nedostala do nově zvoleného českého parlamentu, zase musela za otevřené spoluvládání s Babišem na dlouhých osm let platit. „Politika je krutá, voliči nepochopili sociální demokracii,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Natolický, podle něhož strana potřebuje „restart“. Lídr sociální demokracie Jan Hamáczek už oznámil rezignaci. Spolu s ním musí odstoupit celé vedení ČSSD.

Před čtyřmi lety dostali sociální demokraté od voličů žlutou kartu. Volilo je tehdy něco přes 7 % voličů, tedy téměř třikrát méně než v roce 2013, kdy získali téměř 20,5 % a vyhráli volby, po kterých vytvořili koalici s Babišem a Křesťanskými demokraty. Varování však ignorovali a šli do stejné řeky, tedy do koalice s Babišem. Tentokrát ale jako slabší partneři a vládu podpořili komunisté. A proto se s nimi museli s parlamentem rozloučit.

Čas ukáže, zda se dokážou setřást šok a vrátit se z neparlamentní neexistence jako polská levice před dvěma lety.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>

Anatolio Necci

"Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.