Vzhledem k tomu, že v České republice neexistují exit polls, je každý závislý na sčítání výsledků z po sobě jdoucích volebních komisí. Při této metodě se konečné výsledky obvykle velmi liší od čísel, která dorazí krátce po skončení hlasování.
Teď už ale nedošlo k emocím jako o dva týdny dříve, kdy od začátku až téměř do konce vládl bývalý šéf vlády Andrej Babiš. Generál Petr Pavel ho minul až na domácím úseku, kdy k sečtení zbývaly jen desetitisíce z téměř šesti milionů hlasů.
Generál tentokrát vedl po výsledcích prvních komisí. Tuto výhodu si nechal až do samého konce. Nakonec získal 58,32 % hlasů, o více než 16,5 procentního bodu více než bývalý předseda vlády, což v absolutním vyjádření znamená téměř milion hlasů. Pavlov měl důvěru téměř 3,4 milionu voličů, Babiš něco přes 2,4 milionu.
Velká česká proměna
Podle sociologa Ivana Gabala tento výsledek ukazuje, jak silné jsou „dva světy, které se v těchto volbách střetly“. – A zdá se, že česká společnost se za posledních deset let hodně změnila. Posunula se od populismu a nepotismu k mnohem větší otevřenosti – říká DW Gabal, který na podzim roku 1989 spoluvytvářel Občanské fórum, tedy tehdejší disidentské hnutí, které vedlo „sametovou revoluci“ a vedlo k svržení komunismu v Československu.
Deset let, o kterých Gabal mluví, je doba, která uplynula od první přímé volby hlavy státu v České republice. Pak se stal Miloš Zeman, jeden z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších českých politiků, který porazil bývalého šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga. O pět let později se většina českých voličů opět rozhodla pro Zemana a odmítla profesora chemie Jirzi Dragosze, bývalého prezidenta Akademie věd ČR.
Volba Babiše podporovaného Zemanem příští hlavou státu by tedy byla logickým důsledkem. Ale stalo se jinak.
Středoevropský syndrom
Pražský francouzský historik a politolog Jacques Rupnik, který se o střední a východní Evropu zajímá už půl století, věří, že tento zlom v české politice znamená prolomení syndromu, „který jsme měli ve střední Evropě v různých podobách: Orbán, Kaczynski, Fico, Babiš.
„Tady něco končí, něco jiného začíná.“ V době, kdy se slovenská politika bouří, Maďarsko sklouzává k autoritářství a Polsko je na rozcestí, se Česká republika stává velmi důležitým, stabilizujícím, proevropským a demokratickým prvkem ve střední Evropě – diagnostickým pro českou transformaci. vědec, který byl v letech 1990-92 jedním z poradců prezidenta Československa Václava Havla.
Výhledy na město a krajinu
Co se stalo v Česku, bude pravděpodobně předmětem mnoha studií. To, že se Petr Pavel tentokrát ujal vedení od prvního okamžiku, kdy se začaly valit výsledky, znamená podle filozofa Daniela Kroupy, že rozdíly mezi českým městem a českým venkovem už nejsou tak výrazné.
– Tento střet, kdy jeden chce o všem rozhodovat a druhý se vypořádat se systémem a pravidly, se odehrává celospolečensky, i na venkově – říká Kroupa, který byl nejen vysokoškolským učitelem, ale i politikem. , vůdce Liberální občanské demokratické aliance (ODE). – Je to velká zásluha internetu a sociálních sítí, které způsobily důležité zrovnoprávnění pohledů města a venkova – dodává.
Dalším velmi důležitým faktorem byla podle Kroupy silná účast mladých lidí v těchto volbách. „Mladí lidé obecně k volbám nechodí. Tentokrát se jim je podařilo přesvědčit. Jasně pochopili, že je v sázce jejich budoucnost.
Hrad a vnější čtvrť
Jeden z novinářů nově zvolenému prezidentovi připomněl, že město bude sledovat ze svého sídla na Pražském hradě. – Támhle prezidentům se často stává, že se jim z toho točí hlava, nechtějí ctít ústavu, dělají hlouposti. Co uděláte, aby se vám to nestalo? Jak se proti tomu chcete bránit? zeptal se.
„Většinu času chci trávit ve venkovní místnosti, ne v zámku. Budu neustále v kontaktu s lidmi jako doposud. Navštívím nás na venkově i v jiné vesnici, kde máme salaš a kde se známe se spoustou lidí,“ odpověděl Petr Pavel, který žije v obci Chernouczek, asi čtyřicet kilometrů severně od Prahy. počet obyvatel méně než tři sta lidí.
„Nebude to zklamání“
Naplní prezident Pavel naděje do něj vložené? Jacques Rupnik je o tom přesvědčen, i když dobře ví, že dojde k chybám. „Ale jeho postoj je pracovat pro zemi, ne pro sebe.“ A to je hlavní rozdíl mezi oběma kandidáty. Myslím, že to nebude zklamání.
Kroupa také věří, že prezident Pavel uskuteční to, co prezidentský kandidát nastínil v předvolební kampani. „Většinou to tak není.“ Politici před volbami něco slibují, ale pak je všechno jinak. Ale je to voják. Potkal jsem ho před pár lety, než se rozhodl kandidovat. Vždy se choval stejně, říká.
Daniel Kroupa také upozorňuje, že český prezident má mnohem menší pravomoci než například polský. Jeho argumentem tedy nebudou ani tak pravomoci, které mu dává ústava, ale autorita. „A autorita závisí na důvěryhodnosti. Takže si myslím, že si tu důvěryhodnost bude chtít zachovat.
Nečekaná návštěva
O tom, že se prezident Petr Pavel osvědčí i na poli zahraničních kontaktů, jsou přesvědčeni i tři partneři DW. – Pravděpodobně ano, protože vykonával velmi důležitou politickou funkci v rámci NATO. Vedl jednání s politiky a odvedl tam skvělou práci – říká Kroupa.
„Není to jen o jeho době jako šéf Vojenského výboru Aliance,“ dodává Gabal. – Už dříve měl mnoho příležitostí k mezinárodní spolupráci, ať už za balkánských válek, nebo jako styčný důstojník při irácké operaci, nebo nakonec, když vedl generální štáb české armády – podtrhuje.
„Z evropského hlediska je důležité, aby zde byla realisticky proevropská země,“ dodává Rupnik. – Mírně proevropský. Mám na mysli koaliční vládu premiéra Fialy, do které nyní nastoupí podobně smýšlející prezident. Myslím si proto, že přijetí nového prezidenta v zahraničí bude pozitivní.
Netrvalo dlouho a tyto názory se potvrdily. Od uzavření volebních místností neuběhly ani tři hodiny a ve volebním štábu generála se zcela nečekaně objevila prezidentka Slovenska Zuzana Czaputová, která Petru Pavlovi gratulovala. „Vaše vítězství je důkazem, že naděje, slušnost a pravdomluvnost nejsou slabosti,“ uvedla nově zvolená hlava českého státu.