Český prezident, bývalý generál a šéf Vojenského výboru NATO, řekl ve svém projevu na slavnostním zahájení nového akademického roku na College of Europe v Bruggách: Evropa by měla snížit svou závislost na Spojených státech a posílit svůj evropský pilíř v rámci NATO. Jak řekl český prezident:Dominantní role NATO jako poskytovatele bezpečnosti již nemůže znamenat, že Evropa zanedbává své obranné závazky. Snížení závislosti na Spojených státech a rozvoj evropských strategických faktorů je třeba vnímat jako náš příspěvek k našemu transatlantickému partnerství. »

Slova českého prezidenta jsou dalším hlasem vedle polského hlasu Evropa by se také měla aktivně podílet na zajišťování bezpečnosti v Evropě. Spojené státy, které mají také zájmy v Indo-Pacifiku a potýkají se s čínskou hrozbou, nebudou schopny samy zajistit bezpečnost v mnoha regionech. Válka na Ukrajině jasně ukázala, že evropské země nebyly připraveny na scénář velké války. Je jasné, že bez americké pomoci, zejména pokud jde o vojenskou techniku, by se Ukrajina mohla ocitnout v mnohem horší situaci. Spojené státy zatím vyčlenily 113 miliard dolarů na pomoc na boj proti Ukrajině, včetně zbraní, jako jsou protitankové systémy Javeli, systémy Stinger, houfnice M777 ráže 155 mm, protitankové odpalovače M142 střely HIMARS a tanky Abrams..

Česká pomoc Ukrajině

Česká republika a další evropské země se rozhodly poskytnout Ukrajině pomoc. Praha darovala dělostřeleckou munici ještě před ruskou agresí. V prvním roce války Česká republika dodala Ukrajině 89 tanků T-72M1, 226 bojových a obrněných vozidel (BVP-1 a Pbv-501) a 38 houfnic (152 mm houfnice versus 77 DANA, 152 mm D – 20 a 122mm tažené houfnice 2S1) samohybné houfnice.

Zhruba třetina této techniky pocházela z prostředků české armády, včetně šesti protiletadlových systémů Strela-10M, bitevních vrtulníků Mi-24V a 900 metrů mostních konstrukcí. Český obranný průmysl dodal na Ukrajinu také 33 víceodpalovacích raketometů RM-70/RM-70 Vampír. Dále Česká republika zorganizovala dodávku více než jednoho a půl milionu nábojů požadovaných Ukrajinou.včetně více než 60 000 neřízených raket pro odpalovací zařízení BM-21/RM-70.

Výdaje na obranu v zemích NATO

Český prezident také řekl, že „je velmi pravděpodobné, že budeme muset překročit 2 procenta výdajů na obranu“. Polsko vydalo na obranu 2,42 % v roce 2022. HDP. Patří mezi další země, které na obranu věnují 2 % svého HDP.::

• Velká Británie – 2,16 procenta

Spojenci NATO se na červencovém summitu ve Vilniusu shodli, že cíl 2 % HDP – slovy generálního tajemníka Jense Stoltenberga – by měl být považován za spodní hranici, nikoli za strop. „Potvrzujeme, že v mnoha případech budou nutné výdaje nad 2 procenta HDP,“ stojí ve společném prohlášení.

V rozpočtu na rok 2023 jsou výdaje na obranu ČR plánovány ve výši 1,52 % HDP. Letos v březnu schválila dolní komora českého parlamentu zákon, který od příštího roku ukládá povinnost vydávat na obranu minimálně 2 % hrubého domácího produktu. Odhaduje se, že k tomu, aby výdaje na obranu dosáhly požadované úrovně, by v centrálním státním rozpočtu na rok 2024 bylo potřeba dalších 21,5 miliardy korun (téměř 1 miliarda dolarů).

Pavel ve svém projevu také podpořil rozšiřování NATO, které „nemělo být odloženo na hypotetický okamžik v budoucnu, kdy nám kandidáti budou dokonale vyhovovat“, a zdůraznil, že západní země musí čelit ruskému projevu v Africe. Na summitu NATO v červenci ve Vilniusu generální tajemník PRO TO Jens Stoltenberg řekl, že pozvání ke vstupu do aliance bude zasláno Ukrajině, až budou „splněny podmínky“. Vysvětlil, že „nebyl stanoven žádný termín pro přijetí Ukrajiny do aliance, protože proces vstupu do NATO byl vždy založen na splnění požadavků“. Během summitu NATO bylo dohodnuto posílení spolupráce s Kyjevem a potřeba rozvoje Akční plán členství (MAP).

Na to upozornil i Petr Pavel pokud „Ukrajina selže, my také“ a vyzval „každého, aby pokračoval v poskytování podpory jakýmkoli možným způsobem“. Připomínaje, že území Československa bylo postoupeno Hitlerovi v naději, že Hitlera usmíří a vyhne se válce. Český prezident se ostře postavil proti ústupkům vůči Putinovi a vyzval k „urovnání, které zajistí nezbytné podmínky pro další existenci Ukrajiny v trvalém míru a prosperitě“.