Uprostřed dřevěné stěny je velká vitrína s plakátem z roku 1945, který byl v té době k vidění ve městech a obcích po celém Československu. Jde o dekret 12/1945 tehdejšího prezidenta republiky Edvarda Beneše o „konfiskaci a urychleném přerozdělování zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“ . Jako jeden z nejvýznamnějších dekretů, které Beneš vydal, připravil o majetek a občanská práva mimo jiné téměř tři miliony Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kterým se dnes říká hlavně sudetští Němci.
Plakát Benešova dekretu 12/1945 o „zabrání a urychleném přerozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“
U dřevěné stěny jsou dva kufry a dřevěná bedna. Toto je autentická zavazadla německých vyhnanců, kteří směli nést pouze 40 kilogramů na osobu. Zásuvky ve stěně, které mohou návštěvníci otevřít, obsahují předměty, které sudetští Němci před odsunem ukryli ve svých domovech a doufali, že se brzy vrátí. Například díly hodinek, písmena a nástroje.
Exponáty jsou součástí stálé expozice „Naši Němci“, která byla otevřena 18. listopadu v muzeu v severočeském Ústí nad Labem (Aussig na Labi), nedaleko německých hranic. Jde o první výstavu svého druhu v České republice. A právě Ústí nad Labem je prvním místem, které připomíná téměř tisíc let českého a německého soužití na území dnešní České republiky.
Nestranně a bez eufemismů
„Snažili jsme se být objektivní a nestranní. Netajíme, čím si Němci prošli, ale ani tím, co Němci za války,“ řekl ředitel neziskové organizace Petr Koura. Collegium Bohemicum, které výstavu vytvořilo, zpravodajský portál IDNES.cz.
Městské muzeum Ústí nad Labem, ve kterém je umístěna stálá expozice „Naši Němci“.
Expozice je průřezem dějin Němců v České republice od jejich příchodu ve středověku až do roku 1947. Zaujímá plochu 1500 metrů čtverečních ve dvou patrech muzea a je koncipována v moderním a interaktivním způsobem. „Výstava chce ukázat přínos českých Němců pro rozvoj českých zemí a velký význam českých Němců,“ řekl DW kurátor výstavy Tomáš Okurka. „Chceme ukázat historii soužití Čechů a českých Němců od jejich příchodu až po 20. století.“
Tomáš Okurka, kurátor výstavy „Naši Němci“ v Ústí nad Labem
Výstava se snaží vyjít vstříc české a německé veřejnosti, která má více než 75 let po odsunu sudetských Němců o své historii na českém území jen mlhavou představu. Pro mladší generaci komiks provede návštěvníky chodbami mezi výstavními síněmi ke klíčovým okamžikům dějin českých zemí. Součástí expozice jsou i působivá díla jako barikáda ze stohů knih, symbolizující revoluční rok 1848, kdy byla Česká republika jazykově rozdělena na českou a německou část.
Barikáda knihy, která symbolizuje revoluční rok 1848
Jedním z vrcholů výstavy je pravděpodobně nejlepší český motocykl, kdysi populární „Cechie-Böhmerland“, navržený ve 20. letech 20. století legendárním konstruktérem dvoukolek Albinem Hugo Liebischem a vyráběný v sudetských Čechách. Pozornost přitahují i některé pokoje – barový pokoj z Lokte (Elbogen), známého svým historickým starým městem, nebo hotelový pokoj z Liberce (Reichenberg).
Kopie motocyklu „Cechie-Böhmerland“ od designéra dvoukolek Albina Hugo Liebische
Stálá expozice je sice již přístupná veřejnosti, ale vysvětlující texty k výstavám na některých místech stále chybí. Některé multimediální prvky také zatím nefungují, takže expozice je obtížně srozumitelná. „Jsme si toho vědomi a usilovně pracujeme na dokončení těchto prvků,“ řekl DW Tomáš Okurka.
Žádná zmínka o zločinu
Přes svůj rozsah lze výstavě vytknout i nedostatky po stránce obsahové. Nejzávažnější je, že se nezmiňuje, jaké zločiny byly spáchány při děsivých deportacích a internacích českých Němců v „pracovních“ táborech před rokem 1947. Zemřelo asi 20 000 sudetských Němců. Je však možné, že tyto aspekty budou na výstavě zahrnuty později. „Zůstane živá, některé exponáty se změní,“ řekl Ústeckému deníku ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek. „Výstava je českým pohledem na naše Němce“, dodává Petr Koura. „Byli bychom rádi, kdyby výstavu navštívili nejen Češi, ale i Němci a hlavně mladí lidé. Připravujeme programy i pro německé školy.“
Odsunutí sudetští Němci přicházejí do Německa po skončení války (nedatováno foto)
Příprava výstavy trvala téměř dvě desetiletí a narážela na mnoho úskalí. A to přesto, že EU přispěla na obnovu muzea částkou 420 milionů korun (asi 16 milionů eur) a že velká část z 50 milionů korun (téměř dva miliony eur) na samotnou výstavu pochází z německého Česká budoucnost. fondy.
otevírání obtíží
Výstava byla zahájena v roce 2012. „Ústecký kraj však převzala koalice vedená komunistickou stranou pod hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem, takže kraj výstavu nepodpořil,“ Miroslav Kunštát, vědecký pracovník germanistiky Univerzita Karlova v Praze, řekl DW. . Podle Kunštáta to byla především skupina germanistů z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v čele s docentkou Kristinou Kaiserovou, která se zasloužila nejen o realizaci výstavního projektu, ale i o jeho udržení. „Ústí nad Labem je také důležitým místem pro stálou expozici, protože němečtí sociální demokraté zde jako jediné větší město v Sudetech vyhráli v roce 1938 volby,“ upozorňuje Kunštát.
Miroslav Kunštát, germanista Univerzity Karlovy v Praze
Konečným impulsem k dokončení výstavy byla návštěva německého spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v srpnu 2021, který téměř hotovou výstavu přijal velmi dobře.
