Jedním z témat, kterými se zabývá aktuální zasedání Sejmu, je návrh zákona pro občany, který by jej zpřísnil. potratový zákon. To se uskutečnilo 15. dubna první čtení projektu „Stop potratům“.. Iniciátorka projektu Kája Godek při parlamentní rozpravě prohlásila mimo jiné, že interrupce je pandemie horší než koronavirus, kterému v současnosti čelí celý svět.

Projekt předpokládá odstranění toho, čemu se říká eugenické premisy, to znamená, že potrat je možný, když:

prenatální testy nebo jiné lékařské indikace naznačují vysokou pravděpodobnost vážného a nevratného postižení plodu nebo nevyléčitelného, ​​život ohrožujícího onemocnění.

Ukončení těhotenství je jedním z nejvíce polarizujících témat polské veřejné debaty. Každá legislativní iniciativa v této oblasti, ať už jde o liberalizaci nebo zpřísnění zákona o interrupcích, vzbuzuje značné emoce. Současný projekt není jiný. V takových situacích musíme jako uživatelé internetu věnovat velkou pozornost zprávám, které dostáváme. Je snadné se nechat oklamat, když nemáme žádný způsob, jak ověřit údaje, které nám byly poskytnuty.

Mnoho facebookových profilů obsahuje spoustu informací o tom, jak vypadá potrat v jiných zemích. Gazeta RDK Republika Demokratická ústava Občanské fórum informoval své fanoušky, že v roce 2019 provedli Češi na žádost polských řádových sester 1217 potratů.

Zpráva vyvolala mezi uživateli internetu velký zájem, více než 850 sdílení a více než 200 reakcí. V komentářích čteme mimo jiné: (všechny komentáře s původním pravopisem):

„Ale no tak, je to tak svaté ha ha ha!!!“,

„Pokrytectví mnišských svatých“,

„Není divu, polští kněží jsou zvrhlíci a zjevně vrazi.“

Jaká jsou fakta?

Jak ukazuje graf Český statistický úřadpočet legálně provedených potratů ve srovnání s lety 1986-1993 systematicky klesá.

https://www.czso.cz/csu/czso/legally-driven-abortions-1958-2018

V roce 2019 jich bylo 31,8 tis. potraty a potraty, což dává číslo 1,2 tis. nižší než v roce 2018. Samovolné potraty tvořily 40 procent z celkového počtu (12,7 tisíce), 4 procenta (1,3 tisíce) tvořily potraty ukončující mimoděložní těhotenství a procento 56 procent set (17,7 tisíce) se týkalo profesionálních potratů – vakuových a farmakologických.

Zdravotní důvody byly jako důvod potratu uvedeny ve 20 procentech případů. Nejvíce potratů bylo provedeno u žen se dvěma dětmi.

Na stránkách Českého statistického úřadu zatím nejsou k dispozici údaje za rok 2019, které by umožnily ověřit údaj na obrázku. Máme však data za rok 2018. Z ČR Demografický adresář (str.162, tabulka E03) ukazuje, že nejvíce potratů a samovolných potratů po obyvatelích České republiky provedli občané Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu.

V publikaci nejsou zmíněny žádné polské ženy. „Jiné a neidentifikované“ tvoří kategorii odlišnou od jednotlivých občanství. V této skupině hrály ženy 176 interrupcí, 19 interrupcí k ukončení mimoděložního těhotenství a 30 interrupcí ze zdravotních důvodů.

I za předpokladu, že všechny tyto ženy jsou Polky, jejich počet zůstává téměř sedmkrát nižší, a to 1 217.

České statistiky rovněž neposkytují podrobné údaje umožňující profesní identifikaci žen (statistika uvádí pouze věk a vzdělání).

Teze, že 1217 polských jeptišek muselo v roce 2019 v České republice podstoupit interrupci na požádání, je tedy pravdivá. zcela neslučitelné s dostupnými statistickými údaji.

Interrupční právo v ČR

Potrat v ČR je legální do dvanáctého týdne těhotenství. K provedení zákroku musí být žena gynekologem informována o možných komplikacích a souhlas s provedením interrupce. Po dvanáctém týdnu těhotenství je interrupce možná pouze v případech ohrožení života ženy nebo poškození plodu. Existují také omezení týkající se frekvence ošetření. Pokud žena potratí do šesti měsíců, nebude moci znovu potratit, pokud již nemá dvě děti, je jí 35 let nebo těhotenství bylo důsledkem znásilnění.

V České republice je hojně dostupná i preventivní antikoncepce a nouzová antikoncepce. – oba typy lze získat bez lékařského předpisu (EllaOne a Escapelle).

Doporučení WHO o potratech

Podle údajů WHO mezi lety 2010 a 2014 skončila čtvrtina těhotenství potratem. 25 milionů potratů bylo provedeno v nebezpečných podmínkách. Přibližně 8 milionů zákroků bylo provedeno v otřesných podmínkách, z nichž 7 milionů mělo za následek další komplikace.

K nebezpečnému potratu dochází, když je těhotenství přerušeno lidmi, kteří nemají potřebné dovednosti, nebo v prostředí, které nesplňuje minimální lékařské standardy, nebo obojí.

Postupy, které nejsou prováděny v profesionálním prostředí, vedou k dalším komplikacím a dokonce smrti.

Odhaduje se, že ve vyspělých regionech zemře 30 žen na každých 100 000 nebezpečných potratů. Toto číslo stoupá na 220 úmrtí na 100 000 nebezpečných potratů v rozvojových regionech a 520 úmrtí na 100 000 nebezpečných potratů v subsaharské Africe. Úmrtnost v důsledku nebezpečného potratu postihuje především ženy v Africe. Provádí se tam 29 % všech nebezpečných potratů a 62 % výkonů končí smrtí.

Nejčastější důvody, proč se uchylovat k nebezpečným interrupcím, jsou:

• restriktivní zákon,
• špatná dostupnost služeb,
• vysoké náklady na právní ošetření,
• stigma zanechané ženě, která se rozhodne pro soudní řízení,
• lékaři používající klauzuli svědomí,
• zbytečné právní požadavky, jako jsou povinné čekací doby, poskytování zavádějících informací nebo zbytečné dodatečné lékařské testy zdržující péči.

V oficiálních doporučeních WHO čteme, že nebezpečným potratům a jejich následkům se lze vyhnout:

• komplexní sexuální výchova,
• zabránit nechtěnému těhotenství používáním účinné antikoncepce, včetně nouzové antikoncepce,
• zaručit bezpečný a legální potrat,
• V případě potratu provedeného ve špatných podmínkách lze úmrtnosti předejít rychlou a naléhavou léčbou komplikací.