Česká republika a Itálie jsou proti zákazu spalovacích motorů

Elektro povinné od roku 2035

„Zelení fanatici v Evropském parlamentu“: Česká republika a Itálie jsou proti zákazu spalovacích motorů

Pondělí 20. září 2021 | 22:08

Evropa se chce stát předním světovým regionem v oblasti elektromobility. Proto Brusel nařizuje pro své členské státy nejpřísnější mezní hodnoty na světě pro emise CO2 a znečišťující látky. Všechna naftová a benzinová vozidla mají být zakázána nejpozději do roku 2035, i když zpočátku mají být zakázány pouze nové registrace. Za zavřenými dveřmi se zvažují i ​​další opatření, jako je zákaz stávajících benzinových vozidel. Španělsko se ujalo vedení: nejpozději do roku 2050 by v zemi nemělo být povoleno jezdit žádným neelektrickým vozům.

EU chce zakázat benzin a naftu

Německá politika podporovaná polostátním koncernem Volkswagen je také založena pouze na e-mobilitě; Například německé ministerstvo životního prostředí pomocí triků blokuje zavedení syntetických paliv. Německo totiž kombinuje politiku masivního financování elektromobilů – což bylo ostře kritizováno některými ekonomickými experty – se stejně masivním zvýšením ceny benzínu a nafty prostřednictvím nových daní z CO2, aby podpořilo prodej elektromobilů. . Výsledek: Německo je jednou ze zemí s nejvyšší mírou alternativních pohonů v nových registracích. Zatímco benzín a nafta jsou mezi kupujícími oblíbené, každé čtvrté nové auto je již elektrické nebo hybridní vozidlo. Vzestupný trend.

Malý podíl elektroniky v mnoha zemích EU

V mnoha zemích EU je to velmi odlišné. Existují také silné plány růstu pro e-mobilitu – přilákané miliardami finančních prostředků, které mají být vyplaceny v rámci „Nové zelené dohody“ EU. Vzhledem k tomu, že všech 27 zemí EU musí souhlasit s koncem spalovacích motorů od roku 2035, Brusel doufá, že si schválení takříkajíc koupí. Ale tempo a politika zákazů nastavená Bruselem se zdá docela nereálná. V zemích jižní a východní Evropy je podíl elektromobilů na celkovém vozovém parku, který v roce 2020 v průměru EU činil 0,5 %, někdy jen 0,2 %. V České republice, Rumunsku a na Slovensku to bylo v roce 2020 pouze 0,1 %.

„Nemohu realizovat to, co si zelení fanatici představovali“

V České republice je nyní jasné oznámení proti Bruselu: zákaz spalovacích motorů nebude schválen, řekl premiér Andrej Babiš podle „Bloomberg News“. „Nemůžeme zde realizovat to, co navrhli zelení fanatici v Evropském parlamentu,“ pokračoval Babiš. Česká republika je silně závislá na automobilovém průmyslu a obává se velké ztráty pracovních míst kvůli požadavkům EU na elektrifikaci. I když Česko chce infrastrukturu Stromer podporovat, nechce ji finančně dotovat.

Česká republika žije z automobilového průmyslu

Informoval o tom „Auto Motor & Sport“.: „Před vypuknutím pandemie koronaviru tvořil automobilový průmysl zhruba 20 % české produkce a exportu. V Česku nesídlí pouze místní výrobce Škoda, který patří do skupiny Volkswagen. Další firmy jako Toyota popř hyundai provozují zde automobilky. Mnoho dodavatelů má navíc pobočky v České republice. Před koronavirovou krizí pracovalo pro automobilový průmysl kolem 150 000 lidí. Z hlediska počtu obyvatel je tato země jednou z největších automobilových lokalit na světě.„Je třeba poznamenat, že česká automobilka Škoda patří do skupiny Volkswagen – a že má na černou listinu všechny vznětové a benzinové motory v Evropě. Průběh současné vlády nemusí být nutně stejný jako ten, který budou mít i automobilky.

Itálie chce „Lex Ferrari“, Francie více hybridy

Plán EU opouští i Itálie. Jakýmsi „Lex Ferrari“ chtějí Jihoevropané zajistit, aby jejich legendární značky sportovních vozů Ferrari, Maserati a Lamborghini dostaly výjimku ze zákazu spalovacích motorů. S ohledem na nízké prodeje značek by to bylo jistě zcela irelevantní z hlediska klimatické rovnováhy, ale bylo by to proti přísnému kurzu ekoplánovaného hospodářství EU za předsednictví Von der Leyenovy komise. Kritici pocházejí také z Francie, i když trochu opatrnější: Francouzi mají perfektní podmínky pro elektrickou dopravu bez CO2 díky své zelené jaderné energii, ale chtějí alespoň povolit nová hybridní vozidla po roce 2035.

Během příštích dvou let by nyní měly v Evropském parlamentu proběhnout živé diskuse. Většina automobilek se jednoznačně zaměřuje na elektřinu, ale ne na všech trzích stejným způsobem. Dá se očekávat, že elektrifikační „opozdilci“ mezi zeměmi EU budou vyžadovat značné dotace, pokud mají přijmout nejpřísnější emisní limity EU na světě – což zase velmi zatěžuje země čistých přispěvatelů EU, včetně Německa.