Český HDP se ve druhém čtvrtletí meziročně snížil o 0,4 procenta – hlásil tamější statistický úřad ČSÚ, přičemž předchozí měření zároveň korigoval směrem do plusu, protože při rychlém měření to bylo -0,6 %. rdr. To je téměř totožné s Polskem, kde HDP klesl o 0,5 procenta, i když jde o „rychlý“ ukazatel, který bude opraven, a předběžné čtení je naplánováno na poslední srpnový den.
Čtvrtletní výsledky se pozitivně liší od polských. Česká ekonomika vzrostla od dubna do června o 0,1 procenta, zatímco polský HDP klesl o 3,7 procenta. V prvním čtvrtletí však náš ukazatel vzrostl o 3,8 % a nezměnil se. Shrneme-li výsledky první poloviny roku, dynamika obou ekonomik je téměř zcela synchronizovaná.
— Na straně poptávky byla hlavními hybateli čtvrtletního růstu HDP tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka ve druhém čtvrtletí. Měly také pozitivní dopad zvýšení výdajů domácností na konečnou spotřebu, které se zvýšily poprvé za šest čtvrtletí. Na druhou stranu kolísání zásob mělo výrazně negativní dopad na čtvrtletní srovnání. — Údaje komentuje ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Viz také: Kdy dosáhne inflace jednociferných hodnot? Česko před Polskem
Meziroční růst HDP byl negativně ovlivněn výdaji domácností na konečnou spotřebu -1,9 bodu. procent a změna zásob -2,5 bodu. procent Výdaje na konečnou spotřebu veřejných institucí mají pozitivní dopad +0,7 bodu. procent, tvorba hrubého fixního kapitálu +0,8 bodu. procenta a zahraniční poptávka +2,5 bazického bodu. Výdaje domácností na konečnou spotřebu meziročně klesly o 4,5 %.
„Hrubé kapitálové výdaje mezičtvrtletně vzrostla o 3,4 % a meziročně o 2,5 %. Zvýšily se investice do dopravy, ICT a dalších strojů a zařízení, zejména díky nefinančnímu podnikatelskému sektoru a vládním institucím. Investice do bytů a dalších budov a staveb naopak poklesly. — Informoval ČSÚ.
Text pokračuje pod videem
Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhl hodnoty 100,9 mld. Kč v běžných cenách a byl o 101,0 mld. Kč vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz reálně klesl o 0,5 %. čtvrtletí po čtvrtletí. Oproti předchozímu roku vzrostl o 4,5 %, přičemž největší vliv na rozvoj měl zvýšený vývoz elektrozařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl o 1,2 %. mezičtvrtletně a vzrostla o 0,8 %. Každý rok.
Stavebnictví a obchod dolů
Hrubá přidaná hodnota ve druhém čtvrtletí poklesly o 0,2 %. čtvrt na čtvrtletí A každý rok vzrostl o 0,6 procenta. Je to důsledek změn v dynamice produktových dotací.
Viz také: Polsko dohnalo svého souseda v nezaměstnanosti
Skupinou odvětví, která nejvíce negativně ovlivnila čtvrtletní srovnání, byl obchod, doprava, ubytování a ubytování (-1,0 %). Průmysl měl pozitivní dopad s nárůstem o 0,2 %. a peněžnictví a pojišťovnictví (+2,5 %). K meziročnímu růstu nejvíce přispěl průmysl, a to +0,9 procentního bodu. (nárůst o 3,8 %), informační a komunikační činnosti +0,4 procentního bodu. (+5,6 %). Stavebnictví mělo negativní dopad -0,2 procentního bodu. (-2,7 %) a obchod, doprava, ubytování a ubytování -0,2 procentního bodu. (-1,3 %).