V červnu činila inflace CPI v ČR 17,2 %. oproti 16 % ročně. měsíce dříve, uvedl místní statistický úřad. Tak rychlý nárůst spotřebitelských cen přes naši jižní hranici nebyl zaznamenán od roku 1993. Ekonomové očekávali nárůst o 17 %. roční dynamika.

Zrychlení inflace je stále hlavně důsledkem zrychlení růstu cen potravin, zdůrazňuje Jiří Mrázek ze statistického úřadu. Potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly oproti červnu loňského roku o 18 %, přičemž v dubnu činila dynamika této kategorie 15,1 % a v dubnu 10,7 %. Statistici poukazují na prudký růst cen mouky (69,6 %), másla (55,8 %), oleje (58,7 %), mléka (42,3 %) a drůbeže (32,8 %). Ceny v restauracích vzrostly o 23,5 %.

Ceny elektřiny (31,6 %), plynu (57,8 % vs. 49,2 % v květnu), pevných paliv (34 %) a tepla (18,1 %) pokračovaly v meziročním růstu. Ceny pohonných hmot u soukromých dopravních prostředků vzrostly o 47,5 % a osobních automobilů o 14,5 %. Náklady na majitele bytu (včetně výstavby a rekonstrukce) vzrostly o 20,1 %.

Ceny komodit vzrostly o 19,3 %. (v květnu 17,7 %) a služby o 13,9 %. (13,1 % v květnu).

Meziměsíčně inflace mírně zpomalila na 1,6 %. oproti 1,8 % v květnu a dubnu a 1,7 procenta. v březnu.

Úřady české centrální banky se snaží zrychlení a velmi vysokou inflaci potlačit. Referenční úroková sazba ČNB je 7 %. – nejvyšší od roku 1999 – po zvýšení o 6,75 procentního bodu od června loňského roku. Na červnovém zasedání bankovní rady – posledním ze staré jestřábí řady – náklady peněz nečekaně vzrostly o 125 bazických bodů.

Od července moc v ČNB převzali „holubi“. Jeho předsedou se stal Aleš Michl, který se jako člen představenstva v posledních měsících pravidelně staví proti strmým nárůstům. Jak růst cen zrychluje (a turbulence na globálních finančních trzích), může být on a jeho kolegové nuceni přehodnotit. Michl to nedávno jasně uvedl, když řekl, že návrat inflace k cíli zůstává prioritou, i když je třeba zvážit různé důsledky dalšího zvyšování úrokových sazeb.

Centrální bankéři po celém světě mají práci nad hlavu. Na jedné straně je velmi vysoká inflace, na druhé straně rostou obavy z recese. Přílišné zpřísňování měnové politiky může mít katastrofální následky. Horší je, že rozhodnutí měnových orgánů jednoznačně ovlivňují ceny s výrazným zpožděním, teoreticky 4 až 6 čtvrtletí. Centrální banky jsou tedy dnes dramaticky pozadu a jejich současné kroky pravděpodobně udusí poptávku a aktivitu, když už je ekonomická situace špatná a růst cen se zpomalí kvůli tržním procesům.

Na Vltavě jsou již patrné známky prudkého hospodářského poklesu. Reálné mzdy od posledního čtvrtletí loňského roku klesaly. Pro srovnání: v Polsku k tomu došlo až v květnu. Maloobchodní tržby v Česku v červnu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku klesly. Jde o první takovou situaci od začátku roku 2021. Češi jednoznačně reagují na zdražování v obchodech.

Inflace v České republice zůstává nižší než v Polsku (15,6 % v červnu). Je to důsledek rozdílů v konstrukci indexu (ústřední statistický úřad nezohledňuje náklady vlastníků bytů), ale především „protiinflačních štítů“, které dočasně snižují úrokové sazby inflace (nikoli inflace ) v Polsku. Je to vidět například na cenách pohonných hmot – průměrná cena Pb95 přes naši jižní hranici v červnu byla 9,34 PLN za litr a nafty: 9,29 PLN za litr. Mezitím jsme v Polsku platili méně než 8 PLN za litr. Stalo se tak i přesto, že české koruně se letos daří mnohem lépe než zlotému – vůči dolaru ztrácí „jen“ 10 %, zatímco polská měna klesá téměř o 20 %. Může za to nejen vyšší rating, který Čechům udělili investoři, ale také zásah centrální banky, která korunu koupila a ochránila ji tak před rychlejším znehodnocením.