Nejprve v pondělí (18. října 2021) v brzkých odpoledních hodinách předstoupil před novináře šéf prezidentské právní kanceláře Vratislav Mynárz, kterého o pár dní dříve požádal šéf Senátu Miloš Vystrczil. zdravotní stav prezidenta a jeho schopnost vykonávat své povinnosti. Kancléř ho za to ostře napadl s tím, že tyto otázky jsou pouze pro účely jeho vlastní prezentace. O prezidentově zdravotním stavu nic neřekl s argumentem, že hlava státu jako každý pacient má právo informace o svých nemocech tajit.

Krátce poté předstoupil před kamery a mikrofony předseda Senátu, který bez odpovědi od kancléře poslal své dotazy do Ústřední vojenské nemocnice, kde hlava státu od 10. října pobývá. Odpověděl mu Miroslav Zavoral – ředitel nemocnice a zároveň prezidentův lékař. První je, že „prezident v současné době nemůže ze zdravotních důvodů vykonávat úřední povinnosti“. Za druhé, vzhledem k povaze onemocnění je dlouhodobá prognóza jeho stavu hodnocena jako „extrémně nejistá“ a možnost návratu do práce v následujících týdnech jako „nepravděpodobná“. A konečně do třetice, že ve středu 13. října se o tomto stanovisku dozvěděl vedoucí kanceláře prezidenta Mynárze, „který toto stanovisko také obdržel písemně“, informoval prezidentův lékař.

Převzít

Premiér Andrej Babiš, který v té době poskytoval živý rozhovor v Českém rozhlase, vyjádřil svůj údiv. „To je samozřejmě překvapivá zpráva,“ reagoval na informace z nemocnice. Premiér v rozhovoru zveřejněném v úterý ráno na portálu iDNES.cz kancléřce vytýkal, že stála u zrodu této situace, její jednání označil za „nedostatečné a nepřijatelné“. Babiš se rozhodl, že pro Mynárze bude nejlepší okamžitě rezignovat na svůj post. Pokud by to neudělal, dodal by, sám by zvažoval impeachment, pokud by na něj byly přeneseny pravomoci prezidenta.

A mohlo by se to stát již brzy. Stálý ústavní výbor Senátu se v úterý ráno jednomyslně shodl na tom, že by měl být proveden postup delegování prezidentských pravomocí na hlavu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny (Sejm), popsaný v čl. 66 ústavy. Předtím však musí obě komory parlamentu přijmout usnesení o prohlášení prezidenta za neschopného vykonávat svou funkci. Současný Seym ve čtvrtek končí ve funkci; ten nový – zvolený 8. a 9. října – vznikne až na schůzi 8. listopadu.

Lídři stran, kteří vstoupili do nové Poslanecké sněmovny, se v úterý odpoledne při jednání s vedením Senátu shodli, že Seym se bude otázkou prezidentské delegace zabývat až na svém druhém zasedání. Senát by naopak mohl příslušné rozhodnutí vydat 5. listopadu. Předtím by jeho šéf požádal doktora Zavorala o nový názor na prezidenta.

Policie ČR přitom v úterý ráno na Twitteru oznámila, že v rámci informací prezentovaných na tiskové konferenci šéfa Senátu zahajuje vyšetřování činnosti zakládající trestné činy proti státu.

Rutinní zkoušky?

Pochybnosti, zda Zemanovi jeho zdravotní stav umožňuje zastávat post hlavy státu, trvají řadu měsíců. Senátor Pavel Fischer je podrobně popsal 2. června tohoto roku v mnohastránkové zprávě, která mimo jiné došla k závěru, že prezident je zmatený a nemůže ani jednat tak, aby zůstal věrný zásadám. Ústava, zejména zásada dělby moci.

V úterý 14. září byl Miloš Zeman převezen do Ústřední vojenské nemocnice v Praze údajně na rutinní vyšetření. O dva dny později vydal jeho tiskový tajemník Jirzí Ovczáczek prohlášení, že lékaři nezjistili překročení limitů u cukrovky, ale potvrdili neuropatii dolních končetin. Kancléř Mynárz, který ten den navštívil hlavu státu v nemocnici, ujistil ČTK, že „pan prezident se cítí dobře“.

Po osmi dnech hospitalizace skončila a hlava státu se vrátila do svého bydliště v Lánach u Prahy.

Skryté nemoci?

Protože však hlava státu plně využívá práva každého pacienta na soukromí jeho zdraví, není jasné, co s ní je, kromě toho, o čem veřejně mluvil mluvčí nemocí Ovczáczek. Tajemstvím je nejen prezidentova velká záliba v alkoholu a cigaretách, ale také jeho krajně nezdravé kulinářské chutě. Oba Zemanové se za ta léta chlubili, veřejně vychvalovali výhody becherovky a říkali, že „nesnáší zelenou na talíři“.

Šéf Senátu Miloš Vystrczil

To podněcuje spekulace k nemocem způsobeným tímto způsobem života. Český rozhlas s odvoláním na „sedm důvěryhodných zdrojů“ 6. října oznámil, že prezident byl v září hospitalizován kvůli ascitu, tedy nadměrnému hromadění tekutiny v dutině pobřišniční. Je příznakem mnoha stavů, ale cirhóza tvoří 80 %. „Když má někdo vodu v žaludku kvůli exacerbaci jaterní cirhózy, jde to v mnoha případech ruku v ruce s takzvanou jaterní encefalopatií,“ řekl primář interního oddělení Chebské nemocnice v Chebu Stanislav Adamec. . řekl o týden později portálu Aktuálně.cz. „Když játra nepracují, v těle se hromadí škodlivé látky a negativně ovlivňují mozkovou činnost,“ vysvětlil.

V neděli 10. října přivezla záchranka prezidenta Zemana zpět do nemocnice, kde zůstává dodnes. Televize to vysílaly živě, protože premiér Andrej Babiš přijel do Lán o pár desítek minut dříve na předem domluvenou schůzku. Nečekaný konec nedělní návštěvy premiéra v Lánech vyvolal novou vlnu spekulací o prezidentově zdravotním stavu.

Proč byla hlava státu hospitalizována na jednotce intenzivní péče, opět nevíme.

Kancelář nefunguje?

Češi by rádi věděli, zda je jejich prezident ještě schopen vykonávat ústavní funkce. Zvláště v situaci, ve které se země nachází po parlamentních volbách. Zeman už v nemocnici svolal první schůzi nové Poslanecké sněmovny, jak se český parlament oficiálně jmenuje, na 8. listopadu, ale je to jen začátek. Je na prezidentovi, zda přijme demisi končícího premiéra, pověří jej řízením do složení přísahy nového kabinetu, vybere kandidáta na budoucího premiéra a pověří jej sestavením nové rady. ministři nebo o tom alespoň mluvit. Pokud by toho nebyl schopen, a přesto by své povinnosti formálně vykonával, mohla by Česká republika – členská země Evropské unie – čelit ústavní krizi.

Právníci Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro agenturu CzTK zdůraznili, že úkoly prezidenta se neomezují pouze na povolební období. „Znamenalo by to redukovat roli prezidenta na jeho účast na sestavování vlády a parlamentu,“ řekl Ondrzej Preuss. To „nespočívá jen v občasném podepsání nějakého dokumentu, ale také ve vedení jednání, zastupování státu navenek, rozhovorech s velvyslanci“, vysvětlil Jan Wintr, kterému je podle něj jasné, že prezidentská kancelář nefunguje. dnes a informace z centrální nemocnice Armáda je toho dostatečným důkazem.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>