Myslím, že svým způsobem je dobře, že jsou zastupitelstva inkluzivnější. Obávám se pouze implementace požadavků ESG v malých společnostech, v sektoru malých a středních podniků, pro ně se to může stát značnou zátěží. Výsledkem může být přesun některých činností do podzemní ekonomiky, vysoká míra nesprávných deklarací, které bude stejně těžké ověřit – řekl v rozhovoru pro Energetyka24.com bývalý prezident České národní banky Miroslav Singer.
Daniel Czyżewski, Energetyka24.com: Inflaci máme po celém světě. Jak se s tím vypořádat, jak za takových okolností dát ekonomice podmínky příznivé pro růst?
Miroslav Singer, bývalý prezident České národní banky: Musíme prosazovat klíčové protiinflační politiky. Inflace požírá ekonomický růst, toho si musíme být vědomi. Nižší inflace se bohužel promítne i do vyšší nezaměstnanosti.
Přitom Polsko a Česká republika mají velmi nízkou nezaměstnanost, na trhu práce je horko. Musíme přijmout realitu, nechat pracovat centrální banky, zvýšit úrokové sazby na sazbu, kterou uznají za vhodnou – to je nejlepší způsob, jak potlačit inflaci.
V bankovním sektoru vidíme otřesy – Silicon Valley Bank a Credit Suisse málem zkrachovaly. Čelíme světové hospodářské krizi?
Je velmi těžké to předvídat. Nacházíme se v období obrovských problémů velkých investičních institucí. Jedná se o banky, které drží vklady od jiných velkých institucí, především korporací, tato aktiva nejsou pojištěna. Tady toho moc nezmůžeme. Doufejme, že dohledové instituce a centrální banky zemí, kde investiční banky během krize působí, náležitě zareagují a situaci stabilizují.
Jsou takzvané požadavky na mimofinanční výkaznictví ESG, které budou v Evropské unii brzy zákonnou povinností, dobrým směrem? Jsou na to naše firmy připraveny?
Implementaci požadavků ESG sleduji v několika finančních institucích, kde sedím v dozorčích radách. Věřím, že je lze v takových subjektech implementovat. Myslím, že svým způsobem je dobře, že jsou zastupitelstva inkluzivnější. Obávám se pouze implementace požadavků ESG v malých společnostech, v sektoru malých a středních podniků, pro ně se to může stát značnou zátěží. V důsledku toho může být část činnosti převedena do podzemní ekonomiky, vysoká míra nesprávných deklarací, které bude stejně obtížné ověřit.
Doufám, že zvítězí zdravý rozum, co je možné a co ne. Velké společnosti mohou požadavky ESG spravovat prostřednictvím svých oddělení pro dodržování předpisů, ale pro menší to bude obrovský problém. Musíme si položit otázku, zda od nich nežádáme příliš mnoho.
Reformujeme evropský trh s energií. O technických aspektech bychom mohli mluvit dlouho, ale klíčový je směr – buď intervenčnější, nebo liberální, tedy v podobě, v jaké fungoval doposud. Minulý rok jsme viděli nevýhody tohoto tržního modelu.
Pro uklidnění situace na energetickém trhu by měly být navýšeny CAPEX v energetickém sektoru. Investice by se měly zvyšovat s normalizací situace. Musíme nechat fungovat trh a dát mu stabilní podmínky. Peníze nakonec potečou, jako po předchozí krizi. Současná situace připomíná situaci ze 70. let po ropné krizi. Pak se také experimentovalo s cenovými kontrolami, licencováním, na čerpacích stanicích ve Spojených státech a v Evropě byly obrovské fronty. Situace se normalizovala, když bylo umožněno fungování trhu. Musíme investorům poskytnout bezpečné prostředí s adekvátními výnosy a problémy se vyřeší samy.