Bývalý šéf české diplomacie o vztazích s Polskem: „Bylo to dobré, ale Turów dorazil ″ ROZHOVOR | Německo – současná německá politika. DW News v polštině | DW

německá vlna: Vždycky jsem slýchal, že vztahy mezi Českem a Polskem jsou perfektní…

Karel Schwarzenberg: Byl dobrý. Problém se objevil nedávno: polský důl v Turówě.

Chápu je oba. Je tam obrovský důl a hodně hnědého uhlí, existují oprávněné obavy o vodu a životní prostředí. Uvidíme, co se bude dít. Doufám, že si obě strany promluví a nebudou souzeny.

V době, kdy jste stál v čele české diplomacie, takové spory nebyly?

Měl jsem štěstí, že se tyto vztahy v mé době upevnily. Podařilo se mi vytvořit Česko-polské fórum podporující společné iniciativy. Teď jsou trochu jiné vlády, mají jiné vize, ale myslím, že je to vlastně jedno. Spolupráce je v zájmu obou našich zemí. To je pro mě základ české politiky. Polsko by se také mělo postarat o své sousedy, už jen proto, že má na jedné straně Rusko a na druhé Německo. A jsme opravdu ochotni spolupracovat, protože máme stejné zájmy a obavy. Máme toho tolik společného!

Obě země spolupracují i ​​v rámci V4 – Visegrádské skupiny.

Jak jsem dnes slyšel, V4 byla v poslední době ovlivněna Maďarskem [podczas debaty szefów dyplomacji V4 na Globsec Bratislava Forum 2021 – przyp.]. Jsem jedním z posledních lidí, kteří Visegrad navštívili, když ho založili lidé jako Lech Wałęsa, Antall József nebo Václav Havel. Předpokládali jsme, že rychleji vstoupí do EU a NATO. To byla základní myšlenka Visegrádu. Bohužel, V4 má dnes pověst sobeckého a euroskeptického sdružení.

Jaký je základní problém s V4?

Měli bychom být motorem Evropské unie a snažíme se být pískem v tomto motoru. To není dobrý nápad.

Příklad ?

Maďarsko, které má úzké vztahy s Ruskem a Čínou, nedávno zablokovalo sankce proti Číně. Stejně tak není dobré odsuzovat liberální demokracii. Můžeme být velmi konzervativní, jako PiS, můžeme být i velmi liberální, ale společně se musíme snažit Unii posílit a nehrát si na sobecké jedináčky.

Překvapila vás proměna maďarského premiéra Viktora Orbána? Před 30 lety to bylo úplně jiné.

Na pohřbu Nagy Imreho pronesl skvělý projev a proslavil ho. Když ale začal vládnout, proměnil svou vlastní liberální stranu v nacionalistickou. On i šéf české vlády Andrej Babiš jsou politici, kteří se tím, že dělali politiku, nepropadli do bídy. Oba mi vadí. Nechtějí být jednotní, ať už v migraci, ani v jiných tématech. Platí následující pravidlo: „My! My! My!“ A když musíte pomáhat druhým, buď zmlkněte, nebo řeknete ne. To je velmi ubohá a sobecká politika.

Vydalo se tímto směrem i Polsko?

Polsko nejde tak daleko jako Maďaři, lépe řečeno jako Orbán. Jeho soudní spory s Unií jsou ale skutečně politováníhodné. V tomto bodě to trochu přehnala. Původně jsem byl pro polský postoj, protože nevidím důvod, proč by se mělo zemi vyčítat, že poslala soudce do důchodu, jako kdokoli jiný. Hlavně vědět, v jakém prostředí a jak byli vychováni soudci starší generace. Ale současná koncentrace moci v rukou exekutivy a zmenšující se prostor pro nezávislou justici mě pro Polsko opravdu znepokojuje.

Než se PiS dostala k moci, jedním z jejích hesel bylo „ve Varšavě postavíme Budapešť“. Půjde Polsko do Maďarska?

V Polsku však stále existují média nezávislá na vládě a poměrně silná. Více v Maďarsku. Je to velký rozdíl.

Ale příkladem zůstává Maďarsko.

Není to dobrý model. Je to špatné pro demokracii. Je mi opravdu líto, že národ, který krvácel pro svobodu, jako Maďaři v roce 1956, nyní sklouzává do poloautoritářského státu.

Slovensko je jiné.

Je to zajímavá země. Slováci se Mečiara dokázali zbavit vlastními silami, nikdo jim nepomohl. Jen jsme s hrůzou sledovali, co se tam děje. Byli jsme rádi, že máme Havla. To uspalo naši občanskou společnost. Na Slovensku se stal opak: občanská společnost se probudila a svrhla Mečiara.

Totéž se stalo po vraždě Jána Kuciaka.

Svrhl všemocného premiéra Fica a jeho ministra vnitra Kaliniaka. Politická situace se zcela změnila. Také krademe, ale pouze krademe. Na Slovensku se do politiky vměšovaly mafiánské struktury. Občanská společnost je tu ale silná a staví se proti.

A současná vláda?

Strany, které jsou dnes u moci, mají v sobě něco zvláštního, ale snad se časem stanou normálnějšími. I jinde v Evropě máme docela divné hry. Je to taková nová móda, vyjádření dnešního života, zvlášť silného na Slovensku. Slováci si ale vybrali skvělého prezidenta! Nikdo nečekal, že zde bude hlavou státu žena. Na Slovensku jsou různé příznaky, ale podle mě převažují ty pozitivní.

Už výběr jeho předchůdce byl překvapením. Průzkumy však ukazují, že dnes se k moci nedostává Fico, ale jeho kopie Pellegrini. Není to důvod k obavám?

Je to jakási reakce na hloupost této vlády. Premiér Matovicz odstoupil kvůli Sputniku V! Ale jeho nástupce Heger je rozumný člověk. Nevím, jestli Pellegriniho obliba bude dál růst. Uvidíme.

Mezitím ve vaší zemi, České republice, obliba premiéra Babiše klesá a opozice roste.

Zajímavý mix, protože v popředí jsou Piráti, kteří vstoupili na místo zaujaté v sousedních zemích zelení. A to proto, že se čeští Zelení mezi sebou krutě pohádali.

Piráti jdou do voleb v koalici se Stranou Starostů a nezávislých. Nejde ale o tradiční politické strany. Klasik neboli ODS, my a lidovci jsme vstoupili do koalice Spolu, která také vítězí, ale ne tolik. Zatím se k sobě přibližujeme. Jako v manželství z rozumu, kde se pár nakonec do sebe zamiloval.

a jak to bude?

Nevím. Máme před sebou celé prázdniny a ještě něco navíc. Volby jsou začátkem října. Do té doby se toho může hodně změnit. Po volbách už Babiš pravděpodobně většinu mít nebude. Prezident Zeman ho ale podpoří a pokusí se obě koalice rozbít.

Po českých volbách ve V4 se může stát, že ve dvou zemích převládají názory stejného typu a ve dvou zcela odlišné.

Je to docela možné.

A co potom V4?

Dále by V4 měla zmírnit velká politická prohlášení a zaměřit se na spolupráci, jako jsme to udělali s Mečiarem. V té době mezi sebou ministerstva a úřady spolupracovaly. Pokud premiéři opustí velkou scénu ve Visegrádu a nechají lidi na nižší úrovni, aby si udělali svou věc, může V4 velmi dobře přežít.

O Evropské unii jsme neřekli ani slovo. Jaký postoj by měla Unie a její hlavní státy zaujmout vůči Visegrádu?

Měli by to přijmout. Nikdo v EU neútočí na severské země nebo země Beneluxu za spolupráci. Když nás také nechají na pokoji. A zanechme vznešených výroků, které nám kazí pověst.

Nebojíte se odchodů z Visegrádu?

Doufám, že se to nestane. Byl by to nesmysl. Jsme rádi, že můžeme spolupracovat jako sousedé. Podívejme se na období mezi válkami, kdy nám to nešlo a jak to skončilo.

Rozhovor se uskutečnil 16. června 2021 v Bratislavě během Globsec Forum Bratislava.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>

* Kníže Karel Schwarzenberg se narodil v roce 1937 a byl vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla, senátorem, ministrem zahraničí a kandidátem na prezidenta. V současnosti je členem konzervativní strany TOP-09, jejímž byl spoluzakladatelem.

Anatolio Necci

"Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec."