Zní to jako něco ze sci-fi románu: senzory registrují, jak se obyvatel pohybuje po bytě. Upozorňují ale také na to, že něco chybí: pokud není lednička delší dobu otevřená nebo pokud obyvatel nevstává v obvyklou dobu, jsou upozorněni příbuzní, ošetřující personál nebo rezidentní bezpečnostní služba. Světelná čidla zajišťují, že cesta do koupelny je v noci osvětlena. Když je čas vyvětrat, systém upozorní obyvatele. Chytré bydlení – bydlení s chytrými technologiemi – není jen něco pro mladé digitální nadšence, kteří si jimi chtějí okořenit své domovy. Starším lidem mohou pomoci i digitální technologie a umělá inteligence.

AI a asistenční systémy odpovídající věku

V Märkisches Viertel v Berlíně-Reinickendorfu si senioři několik let zkoušeli, jak si ve svých obecních bytech mohou poradit s takovými asistenčními systémy odpovídajícími věku. Ve spolupráci se zdravotní pojišťovnou tam bytový podnik vyvinul vzrušující koncept Care@Quartier. „Při vybavování 30 bytů jsme se záměrně rozhodli pro cenově dostupná, uživatelsky přívětivá a nízkoprahová řešení“, vysvětluje Helene Böhm. Je zodpovědná za sociální a sousedský management v Gesobau.

Příležitosti a rizika spojená s používáním AI

Důchodkyně Ruth Schleyová byla ve svých 80 letech, když se rozhodla vstoupit do technologického projektu. „Paní Schleyová vyslovila krásnou větu: Můj byt se o mě stará“, vzpomíná Helene Böhmová. Stará paní – mezitím zemřela – chtěla zůstat co nejdéle ve svém známém prostředí. Do jaké míry ale mohou moderní technologie včetně umělé inteligence zasahovat do našeho soukromí? A nehrozí, že lidskou pozornost brzy nahradí roboti a podobní? Sociální pedagožka Helene Böhmová vidí v používání umělé inteligence mnoho výhod, pokud je používána promyšleně. Může skvěle posloužit jako doplněk v péči o seniory. Obcím proto doporučuje, aby o tomto pokroku alespoň informovaly obyvatelstvo. „Je užitečné vytvořit vzorový byt s externími partnery a zhodnotit digitální možnosti.“

Detektor nečinnosti a vypínač

A čeho projekt dosáhl? Mezi digitální asistenční systémy, které se 30 účastníkům nejvíce líbilo, byly detektor nečinnosti, detekce pádu, centrální zastavení kamen, systém světlovodu, vizuální zvonek a hlavní vypínač. „Renovace bytů není žádnou zvláštní výzvou“, shrnuje projektový manažer. Individuální poradenství a školení v používání technologií však vyžaduje čas. „Mnoho lidí neví, že fondy pojištění dlouhodobé péče nyní přijímají část této pomoci.“

komunity přátelské k věku

Obce by měly myslet na demografické změny zároveň s možnostmi digitalizace – to prosazuje Catherina Hinz, ředitelka Berlínského institutu pro rozvoj populace: „Pokud chtějí obce i nadále umožnit starším lidem být mobilní a v bezpečí na na cestě a aby mohli žít déle samostatně doma, musí také uspokojovat potřeby starších lidí. Chytrá zařízení, asistenční systémy, senzory nebo aplikace, ale také umělá inteligence nebo propojování chytrých řešení pomáhají k tomu, aby obce byly šetrnější ke stáří – a tím i udržitelnější,“ říká Hinz. V každém případě by obce měly také zkontrolovat, zda digitální aplikace nenarušuje právo na sebeurčení nebo soukromí starších lidí, a zajistit, aby byla zaručena ochrana dat.

Umělá inteligence v administrativě

Kde lze využít umělou inteligenci v obecní správě? „Může to zjednodušit administrativu,“ říká digitální průkopník Franz Reinhard Habbel. Ve stále více místních úřadech, jako je město Heidenheim v Bádensku-Württembersku, se na domovské stránce používá chatbot. Odpovídá na dotazy občanů a uleví tak administrativním pracovníkům. „AI lze také použít k řízení infrastruktury a politických opatření: nikoli rozhodováním, ale například vyhodnocováním dat o povodních, a tím umožněním účinné ochrany před povodněmi,“ vysvětluje Habbel. Umělou inteligenci lze využít i ke kategorizaci obav občanů, které jsou často adresovány správě poštou nebo e-mailem. Poté můžete být automaticky přesměrováni na příslušné úřady prostřednictvím rozpoznávání textu.

Neexistují žádná rozhraní pro efektivní využití AI

Magistrát vidí nebezpečí v tom, že „modernizace administrativy nás zaměstnává na léta a možnosti AI nevyužijeme“. Jeho diagnóza: „Pokud jde o AI v administrativě, jsme z velké části na nule. Nemusí to tak zůstat. V otázce využití umělé inteligence v administrativě je totiž Německo stále hodně pozadu. Aktuálně vede Austrálie, Spojené království a Spojené státy, následované Francií. „Bude klíčové, abychom měli data, která mohou být napájena umělou inteligencí, protože umělá inteligence nemůže fungovat bez dat,“ říká Habbel. Doposud však chyběla potřebná rozhraní, aby bylo možné přistupovat ke stávajícím datům. Je to dáno tím, že kromě technických norem ještě v tomto ohledu neplatí zákonné požadavky. „Úřady by neměly jen slučovat data. V souladu s platnými předpisy o ochraně údajů jsou cílené. Školský úřad nemůže jen tak získat přístup k údajům z úřadu sociální péče,“ říká Habbel.

Freyung nemocniční pepř

Umělá inteligence už dávno dorazila do medicíny – složité operace jsou bez ní jen stěží myslitelné. V nemocnici Freyung ale nedávno pacienty a návštěvníky vítal u hlavního vchodu nový kolega. Pepř pomáhá návštěvníkům a pacientům orientovat se v budově a má dlouhodobě ulevit personálu například u dveří. „Návštěvníci nebo pacienti si mohou vybrat místo nebo službu pomocí rozpoznávání hlasu nebo tabletu na hrudi,“ říká Natalie Stiller, mluvčí Kliniken am Goldenen Steig. „Robot pak vysvětlí cestu. Nechybí ani možnost přehrávání videa na tabletu zobrazující trasu, kterou je třeba jet. Pepper také poskytuje informace o platných hygienických pravidlech.

A jak na chlapíka v bílém s velkýma očima reagují pacienti a návštěvníci? „Lidé mají o Pepper zájem, ale někteří se stále trochu zdráhají navázat kontakt,“ říká mluvčí. Humanoid Pepper ještě není zcela zralý. Je stále na svém místě u vchodu.

Jeho „pracovní den“ vychází z otevírací doby portálu: každý den od 6:45 do 20 hodin ve všední dny a od 8 do 18 hodin o víkendech. V budoucnu by však měl on nebo některý z jeho robotických kolegů také umět navést návštěvníka přímo na požadované místo. Pepř se používá v projektu v technologickém kampusu Grafenau ve spolupráci s Technickou univerzitou v Deggendorfu a několika klinikami. „Kromě doprovodu na místa, jako jsou některé služby, mohou být v budoucnu zavedeny další užitečné funkce,“ uvedla mluvčí klinik. Očekává se, že další roboti pomohou odlehčit personálu a v budoucnu zajistí ještě lepší péči: například tím, že převezmou rutinní úkony, jako je nakupování nebo sledování televize, specialisté, kteří jsou rychle a bez ohledu na místo dostupné.

Původně skeptický starosta

„Původně jsem hlasoval proti,“ říká Heinz Pollak, starosta Waldkirchenu a člen dozorčí rady Kliniken am Goldenen Steig. „Ale dokud se pacienti v noci nevzbudí a nezazvoní – a pak přijde do postele místo sestry robot, myslím si, že takové použití umělé inteligence je logické a bezpečné,“ říká Pollak.

V Bavorském lese také starostové a firmy zoufale hledají šikovné pracovníky do pohostinství. Jen výjimečně se dají sehnat ze sousedního Česka, tam už jsou totiž také potřeba a mzdy se sblížily. V restauraci – la Bierreria – měli zaměstnanci nedávno robota jako nového kolegu. Pomáhá nosit jídlo a také ho přivádí zpět do kuchyně. „Naprostá většina lidí si myslí, že je to v pořádku,“ říká moderátor Rudi Hirz. Starosta Pollak, který mohl robota pozorovat při práci v „pivním a pizza baru“ v sousední obci Hauzenberg, říká pragmaticky: „Pokud AI pomáhá udržovat otevřenou restauraci, je to dobrá věc.“