Vzhledem k vysokým cenám energie se země EU dohodly na evropských nouzových opatřeních k úspoře elektřiny a financování pomoci.

Odpovědní ministři se v pátek shodli, že energetické společnosti budou muset v budoucnu odevzdat část svých krizových zisků státu, jak oznámilo české předsednictví v Radě. Tyto peníze mají ulevit spotřebitelům. Dohoda musí být ještě formálně potvrzena.

Cena elektřiny určená nejdražší elektrárnou

Od té doby, co v souvislosti s válkou na Ukrajině prudce vzrostla cena plynu, zdražila i elektřina. Cenu elektřiny totiž určuje nejdražší elektrárna zprovozněná k výrobě – v současnosti jde především o elektrárny na plyn. Výrobci levnější elektřiny – například ze slunce, větru, jaderné energie nebo hnědého uhlí – ji mohou prodávat za vysoké ceny.

V budoucnu bude váš příjem omezen na 180 eur za megawatthodinu, jak potvrdili diplomaté. Přebytek je určen na financování pomoci občanům. Německo podpořilo příjmový strop. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) na okraj schůzky řekl, že spolková vláda se na ni připravila a realizace by mohla být poměrně rychlá.

Solidární příspěvek ve výši minimálně 33 %

Opatření se nedotknou jen výrobců levné elektřiny z obnovitelných a jiných zdrojů, ale také ropných, uhelných a plynárenských společností a rafinérií. Ze svých nadměrných zisků musí zaplatit solidární odvod ve výši nejméně 33 %. Peníze by také měly být použity na financování pomoci občanům a podnikům.

Zástupci také schválili povinný cíl 5% úspor energie během období špičky. Za druhé, elektřina je drahá, protože k výrobě se musí použít drahý plyn. Celkově by země EU měly dobrovolně snížit spotřebu elektřiny o 10 %.

Ministři chtěli také diskutovat o celoevropském cenovém stropu plynu, jak požaduje více než polovina zemí EU. O tom by ještě nemělo padnout rozhodnutí. Německo nepodpořilo návrh Itálie, Francie, Belgie a dalších zemí a argumentovalo zabezpečením dodávek. Habeck varoval, že by se do Evropy nemělo dostat příliš málo plynu. − dpa