Zákaz obchodování v neděli. Je zde náboženský kontext stále aktuální?

– Pro část společnosti je náboženský kontext při obchodování v neděli vždy důležitý – říká prof. Krzysztof Konecki, prezident Polské sociologické společnosti, vedoucí katedry organizační a manažerské sociologie na Fakultě ekonomiky a sociologie Univerzity v Lodži.

Učitel. Krzysztof Konecki, prezident Polské sociologické společnosti, vysvětluje, proč se ve veřejném prostoru diskutuje o nedělním obchodování / foto závěrce

Proč se ve veřejném prostoru zmiňuje nedělní obchodování? Jak se liší neděle ve společenském povědomí od ostatních dnů v týdnu? Je zde náboženský kontext stále aktuální?

Pro část společnosti, zejména pro osoby s rozhodovací pravomocí, kteří se rozhodli zakázat výměny v neděli, je náboženský kontext této otázky důležitý. Na druhou stranu více než polovina polské společnosti podle průzkumů podporuje úplné zrušení tohoto zákazu. V roce 2017 CBOS – instituce podřízená vládě – zveřejnila průzkum, který ukázal, že odpor k omezení nedělního obchodování byl podporován levicovými politickými názory, podporou PO nebo Nowoczesny nebo neúčastí na náboženských praktikách. Zastánci zákazu nedělního obchodování však byli příznivci PIS a lidé, kteří toto náboženství pravidelně praktikovali.

Přestože tento výzkum byl proveden před 5 lety – je zajímavé, že na toto téma neexistují žádné novější studie CBOS – myslím si, že předěl mezi levicí a pravicí je v této oblasti stále důležitý.

Přesto se také domnívám, že nejen politické názory ovlivňují teplotu nedělního obchodního sporu – může to být jen pohodlnost nebo dokonce možnost nakupovat v situaci, kdy lidé pracují pozdě nebo nemají denně přístup k diverzifikované nabídce, hlavně potraviny.

Zákaz nedělních nákupů podporují věřící – je fakt, že více než polovina Poláků tento zákaz nepodporuje, důkazem sekularizace polské společnosti?

Nemyslím si – jde spíše o pohodlnost. Konkrétní výzkum na toto téma nemám, ale nemyslím si, že by taková skupina Poláků byla protináboženská nebo nenáboženská.

Pro mnoho průmyslových odvětví je neděle normálním pracovním dnem, mnoho lidí si vědomě volí směnný systém a vzdávají se víkendů volna. Proč je provoz obchodů v neděli kontroverzní? A to jsou jen vybrané obchody?

Zákaz je jistě motivován ideologickými ohledy. To je v souladu s výzvami z různých stran, například v této aféře se velmi angažuje NSZZ Solidarność, která je silně spojena s římskokatolickou církví – tato unie chce úplný zákaz nedělního obchodu s odůvodněním, že drtivá většina Poláci tvrdí, že patří k církvi a neděle je katolický den, takže by to měl být svátek.

Proč přesně obchodovat? Známe historii a víme, že v minulosti obchodovali v Polsku především nekatolíci, a proto se k obchodu nestavělo příznivě ze strany církve a většiny Poláků.

Motivace církve a politiků je samozřejmě jedna věc a motivace společnosti druhá – jak jsem řekl, věřím, že pro Poláky je nedělní obchodování věcí pohodlí, bez nápadů.

V západoevropských zemích je obchodování v neděli také omezeno na základě vládních zákonů nebo usnesení obcí a není kontroverzní, neslyšíme, že by tato otázka byla zařazena do programů stranických voličů. Proč je zavádění takových omezení přijímáno bez společenských otřesů?

Je zde zcela jiný kulturní kontext. Tam je zákaz nedělního obchodování motivován úplně jinak než u nás. V Německu je myšlenka rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem silně zdůrazňována ve společnosti jako celku, včetně podnikatelů a politiků. V zemích, jako je Francie, je obchod automatizovaný, takže si můžete koupit potřebné produkty bez zásahu prodejce. V Řecku, kde je turistický servis velmi důležitý, nebo i v České republice je tento zákaz ošetřen velmi flexibilně. U nás má však na tuto problematiku obrovský vliv nejen náboženský kontext, ale také velmi zřetelné rozdělení mezi stoupence vládnoucí strany a opoziční strany. Nedělní obchodování je součástí tohoto extrémně vyhroceného politického sporu.

Zatímco v případě Polska lze říci, že neděle je významným dnem z náboženských důvodů, křesťanství nemá ve Francii silnou pozici. Proč je tam tedy obchodování zakázáno i v neděli a ne v jiný den v týdnu? A proč je volným dnem i sobota, a ne třeba pondělí po neděli?

Přesto je tradice mimořádně silná, nevzala ji ani Francouzská revoluce, která zavedla 10denní pracovní týden. Po napoleonském převratu bylo toto nové dělení zrušeno, což navíc ztížilo práci všem úřadům – právě kvůli zvyklostem, ale také značně prodloužilo pracovní dobu omezením počtu dnů volna.

Sobota je spojena i s biblickou tradicí, a tak máme my Evropané blíž k slavení soboty než k pondělnímu.

Dá se tedy říci, že v postmoderní evropské společnosti Bible a přikázání, která obsahuje, stále určují, jak dlouho, které dny v týdnu pracujeme, odpočíváme a nakupujeme?

Myslím, že to není ani tak Bible a přikázání v ní, ale tradice a dodržování tradičních vzorců dělení času.

díky za rozhovor

Hledáte nebytový prostor k pronájmu? Prohlédněte si nabídky na PropertyStock.pl

Anatolio Necci

"Typical communicator. Insufferably humble twitter enthusiast. Zombie lover. Subtly charming web fanatic. Gamer. Professional beer enthusiast."