Královna a sport. Milovnice koní Alžběta II. († 96) jezdí na koni celý život. V poslední době se však spokojila se sledováním koňských dostihů, jako je Royal Ascot poblíž Windsoru.
Královna byla ve Wimbledonu k vidění mnohem méně často. Celkem jen čtyřikrát (1957, 1962, 1977, 2010). Během nedávné návštěvy All England Lawn Tennis and Croquet Club si dokonce muži dělali sluhu mimo Royal Box.
Queen Elizabeth 1977 ve Wimbledonu s vítězkou Virginií Wade
Největší sportovní vystoupení však královna zaznamenala v roce 2012. Na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Londýně měla ve svých 86 letech filmovou roli. Tam ji na stadion přepravili vrtulníkem po boku herce Jamese Bonda Daniela Craiga. Tam oba skákali s padáky – hráli samozřejmě čtyřhru.
S německými sportovci jste se také osobně setkal…
Uwe Seeler: „Po finále ve Wembley mě vřele utěšila“
30. července 1966: Seeler (vpravo) poté, co prohrál finále mistrovství světa s královnou (zleva doprava), prezidentem FIFA sirem Stanley Rousem a královniným manželem princem Philipem
„S Alžbětou II. jsem se setkal dvakrát v životě. Poprvé na stanici Hamburg Dammtor koncem května 1965. Stejně jako skokan na lyžích Georg Thoma jsem byl součástí delegace, která je tam na žádost hamburské radnice přivítala.“ Přišla s princem Philipem. Krátce jsme si popovídali na nástupišti. Je pro mě vždy velkým potěšením a ctí, že jsem ve svém rodném městě přivítal anglickou královnu.
1966: Zde si panovník prohlíží trofej, pohár Julese Rimeta
Moje druhé setkání přišlo po naší porážce ve finále mistrovství světa v roce 1966 na stadionu Wembley v Londýně. Na předávání medailí jsem bohužel vystoupal po schodech. Královna našla vřelá a uklidňující slova, slušně si potřásla rukou. Pamatuji si to dodnes jako dnes.
Bylo to pro nás všechny něco velmi výjimečného, i když jsme právě finále prohráli velmi nešťastně. Královna pak bohužel na společném banketu vítězů a poražených chyběla.
Klinsmann: „Přesuňte se, abyste si od něj vzali trofej“
30. června 1996: Jürgen Klinsmann zvedá na večerní obloze v Londýně trofej pro mistrovství Evropy poté, co porazil Českou republiku (2:1 hod.). V pozadí je královna
30. června 1996, stadion Wembley v Londýně: Německo ve finále mistrovství Evropy porazilo Českou republiku 2:1. Jsme mistři Evropy! Do dneška naposledy. Jürgen Klinsmann poté přijímá hrnec od královny Alžběty II.
Tehdejší kapitán později: „Odebrání této trofeje z rukou královny byl dojemný okamžik.“
Královna v krátkém rozhovoru s našimi kickery před výkopem
Ještě před výkopem přistoupí Klinsi ke královně a po národních hymnách ji individuálně představí jejím deseti spoluhráčům. Když se ohlédl zpět, jednou řekl: „Šílenství! Měl jsem tu čest představit své kolegy královně, v mekce fotbalu.
Kromě toho se to téměř nikdy nestalo. Ve čtvrtfinále proti Chorvatsku (2:1) si přetrhl svalové vlákno, které hrozilo ukončením mistrovství Evropy. Fyzioterapeut Hans Montag ho ale na poslední chvíli dostal zpět do formy. Jako poděkování dal Klinsi masérovi svou fotografii, EM trofej a královnu. Napsal: „Milý Hansi, bez tvé pomoci bych to nedokázal.“
Stefan Kuntz: „Byl jsem překvapen, jak je královna malá.“
Velká čest: Stefan Kuntz (vlevo) se setkává s královnou před finále mistrovství Evropy
„Volal jsem tátovi před zápasem. Samozřejmě to bylo o fotbale. Táta pak řekl, že by se mnou maminka chtěla znovu mluvit. Napadlo mě, jestli by si taky nechtěla promluvit o fotbale.“
Nadcházející setkání s královnou však nadšeně sdílela. V tu chvíli jsem opravdu nepočítal s tím, že bude setkání s královnou. Moje matka mi řekla, že pak budu muset být velmi, velmi hlubokým sluhou. Taky jsem to udělal.
Setkání bylo samozřejmě něčím výjimečné. Byl jsem tehdy překvapen, jak malá byla královna. Kromě toho se matce zápas vydařil ještě před výkopem, protože všem hrdě řekla, že jsem potkal královnu. Stále mám fotku s královnou. Visí mi to ve sklepě.“
„Celoživotní hráč. Bacon fanatik. Vášnivý introvert. Totální internetový praktik. Organizátor.“
