‚Super Business‘ – Srpnová inflace oproti očekávání odborníků vzrostla na 16,1 %. Jaká bude průměrná roční inflace a proč místo zpomalení zrychluje?

Paweł Borys, prezident PFR: Vrchol inflace se bude utvářet v průběhu příštích šesti měsíců. Na druhou stranu pozitivní je, že impuls ke zdražování odeznívá. Inflace překvapila cenami potravin. Ukazuje se to v datech, o kterých mluvíte. Experti došli k závěru, že zpomalení cen pohonných hmot povede ke zpomalení inflace v jiných sektorech. Vše však závisí na trendu.

Význam?

Naštěstí nebudeme muset čelit dalšímu výraznému skoku v inflaci.

Prolomí inflace 20 %?

Nemyslím si. Nutno podotknout, že únorový vstup protiinflačního štítu v platnost vedl k poklesu cen. Pokud se disk nevysune, budeme ve skutečnosti řešit skok. Ale zpět k trendu. Dynamika cen bude na vysoké úrovni do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Upozorňujeme, že k největšímu nárůstu cen došlo, když vypukla válka na Ukrajině. Inflace podle mě klesne pod 10 %. v druhé polovině příštího roku. Potřebujeme mírné ochlazení ekonomické situace, abychom snížili inflační tlaky. Máme velmi horký pracovní trh. Mzdy téměř dohánějí inflaci. Firmy to promítají do cen svých produktů. Inflace zůstane na podobné úrovni během příštích 12 měsíců. Od roku 2024 však máme šanci vrátit se na cestu udržitelného rozvoje. Za předpokladu, že Rusko již nebude vést agresivní nepřátelské akce.

Jak můžete ekonomiku „ochladit“?

Hlavním faktorem ovlivňujícím ochlazení ekonomické situace je měnová politika. Rostoucí úrokové sazby zpomalily dynamiku úvěrů na bydlení, které klesly o 50 %. To se promítá do poptávky po bydlení. Pokles poptávky po bytech je vidět na údajích o prodeji nábytkového vybavení.

Někteří říkají, že je to velmi nebezpečné. Guvernér NBP říká, že prostor pro zvýšení úrokových sazeb je velmi omezený. Opravdu?

Souhlasím s prezidentem RBA. Věřím, že NBP odvedla svou práci tím, že zvýšila sazby v boji proti inflaci. V těžké době prudce stoupajících cen energií a exodu kapitálu z této části Evropy kvůli situaci na Ukrajině. Myslím válku. Existuje jen malý prostor pro zvyšování úrokových sazeb, protože měnová politika je účinná. Předpokladem možného růstu úrokových sazeb může být chování zlotého. Máme velké obavy, jak Evropa zvládne zimní energetickou krizi. Uniklý kapitál oslabuje zlotý. MPC možná bude muset trochu zvýšit sazby.

Jak moc mohou úrokové sazby dále růst? MPC ve středu zvýšila hlavní sazbu o 0,25 procentního bodu na 6,75 %.

Finanční trh předpokládá, že úrokové sazby nepřekročí 7 %. Především opadla očekávání. V červnu byly výnosy 10letých polských dluhopisů nad 10 %. Prozatím se trh uklidnil. Výnosy polských dluhopisů prudce klesly. Kapitál se vrátil na dluhopisový trh. Nacházíme se v období stabilizace inflace, ale vrchol se bude držet šest měsíců.

Mluvil jste o měnové politice, ale máme také fiskální politiku, za kterou je odpovědná vláda. Tady máme obrovský tok peněz napumpovaných do trhu v podobě například inflačních štítů, novely polské vyhlášky, která nás přiměla platit nižší daň z PID. K tomu 13., 14. a možná 15. starobní důchod. Někteří lidé říkají, že takové akce jsou hašení benzínem. Myslíte si to také?

To není pravda. Výroky mnoha ekonomů, předpovídající katastrofu veřejných financí, se ukázaly jako lživé. Již v roce 2021 jsme zaznamenali velmi dynamický pokles deficitu pod 2 %. Po 8 měsících letošního roku máme v centrálním rozpočtu přebytek 34 miliard PLN. I když se přidá BGK a PFR, celý sektor veřejných financí v Polsku byl vyrovnaný, navzdory nákladům na inflační štíty a snížení daní. Pokud nemáme deficit veřejných financí, veřejné finance nepřejí inflaci. Spíše naopak. Pokud deficit klesá, je inflačně neutrální, protože to znamená, že fiskální politika nevytváří dodatečnou poptávku, což může mít za následek vyšší inflaci. Politika je klíčem ke zmírnění dopadů toho, čemu čelíme, jako je růst cen potravin. Lidé s nízkými příjmy dostávají díky Polskému řádu více peněz. Snížení DPH u energetických nosičů snižuje ceny těchto nosičů. Uhelné dotace pomáhají těm, kteří si takto vytápí obydlí. Podle mého názoru však na energetickou krizi na úrovni EU neexistuje žádná odpověď. Od českého předsednictví se nyní očekává předložení návrhů. Pokud mluvíme o maximálních cenách za nosiče energie, musí to být součástí celoevropské politiky a mělo by dojít k reformě ETS, tedy obchodování s právy CO2. Buď musíme zmrazit ceny, nebo musíme udělat krok zpět, a jak Evropská komise na začátku předpokládala, mělo by dojít k postupné trajektorii růstu cen rozložené do let. Je nemožné, aby se tyto ceny zvýšily třikrát ročně.

Někteří ekonomové tvrdí, že nemůžeme bojovat s inflací na úkor těch nejchudších. Ale možná jsou sociální programy příliš široké. Možná bychom měli zavést test příjmu, například v případě neobsazenosti úvěrů nebo v případě inflačních štítů? Možná by tato pravidla neměla platit pro každého?

Výše uvedené programy jsou pro každého, protože nás všechny postihuje vysoká inflace. Mechanismem, který má vyrovnávat určité příjmové rozdíly, je především zdanění. V tomto ohledu vláda zavedla větší pokrok, školí ty, kteří vydělávají více než 12 000. Hrubý PLN platí vyšší daně a ti, kteří vydělávají méně, platí nižší daně. Nemyslím si, že existuje nějaké ospravedlnění pro zavedení kritérií příjmu. Každý si zaslouží podporu.

Není nejvyšší čas, aby vlády začaly komunikovat, že musíme změnit návyky a začít šetřit? Příklad Němců, kteří se připravují po informační stránce. Ve veřejných budovách prý nebude možné překročit 19 stupňů tepla. Slyšíte naše jásání optimismu, že nebude nedostatek uhlí, žádná ropa, štíty nás ochrání před vším zlem?

Stojí za to mluvit a povzbuzovat všechny, aby šetřili ještě více energie. A to, zda máme nebo nemáme energetickou krizi. Data ukazují, že Poláci už šetří energii, protože pokud vím, spotřeba pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v posledních měsících klesla o několik procent. Podobná situace je i u spotřeby plynu. Už se to děje a vyplatí se tuto zimu nakládat s energií opatrně, ale na druhou stranu nepropadejte panice. Bude to těžké období, ale nejhorší by byla panika. Elektřinu máme z našich elektráren. Máme zásoby plynu. Navíc spouštíme Baltic Pipe. Uhlí pro domácnosti a teplárny je výzva, ale není problém uhlí koupit. Polsko toto uhlí koupilo. Problém je v logistice. Prezident Jarosław Kaczyński o této obtížné otázce otevřeně hovořil. Je dobře, že o tom politici mluví. Možná je lepší nekupovat čtyři tuny do zásoby a koupit jednu a pak druhou.

Jak vytápíte byt?

Plyn.

Domácí úspory? Plyn zdražil a mnohé nasvědčuje tomu, že pokud nebudou příští rok zavedeny vládní mechanismy, zdraží dokonce třikrát až čtyřikrát.

Po poslechu vládního prohlášení se domnívám, že takový scénář nám ​​nehrozí. Tarif se zvýšil o 57 %. ale vláda snížila DPH na plyn, takže znatelné zvýšení ceny je kolem 40 %. Je zřejmé, že se jedná o velmi velký nárůst ceny. Na straně úspor jsem snížil a snížím teplotu v bytě.

Až 19 stupňů C?

Tedy mezi 19 a 20 stupni C. Při 19 stupních C bylo živo. Když ale šetříme, tak je důležité, co řekl pan premiér, tedy investujme do tepelných čerpadel, fotovoltaiky a zateplování domů. Pokud dům správně zateplíme, pohybuje se úspora energie kolem 30 až 40 %. Nechápu, proč byl premiér kritizován za to, co řekl o globálním oteplování. Dává to velký smysl.

Hubert Biskupski promluvil