DČeská koruna je tradičně považována za nejsilnější měnu kromě středoevropského eura. Přesto jejich výrazné zhodnocení v posledních dnech překvapilo. Pokud se minulý pátek muselo za jedno euro zaplatit 24,80 koruny, ve středu to bylo jen 24,26 koruny a ve čtvrtek odpoledne byl kurz 24,40 koruny. Posílení je pro pozorovatele o to překvapivější, že srovnávací měny, polský zlotý a maďarský forint, ve stejném období oslabovaly. Koruna reagovala stejně málo na prudké zvýšení míry inflace na 17,2 % v červnu, jako na skutečnost, že reálná úroková sazba v České republice je nyní minus 10,2 %, což je výrazně pod úrovní Polska a Maďarska. Zatímco euro během týdne posílilo až o 3,5 % vůči zlotému a až o 2 % vůči maďarskému forintu, vůči koruně ztratilo 1,2 %.

Analytici velké belgické banky KBC, která se výrazně angažuje ve střední Evropě, mají jednoduchou odpověď: „Stejně jako v předchozích dnech to zavánělo intervencí ČNB.“ bránit se i v těchto dnech. Východiskem intervencí bylo překvapivé jmenování Aleše Michla novým guvernérem centrální banky 11. května. Opakovaně hlasoval proti zvyšování úrokových sazeb v boji proti inflaci, a proto místo toho pro volnější měnovou politiku. Spolu s výměnou dalších tří členů sedmičlenné rady centrální banky se nyní spekuluje o změně kurzu ze strany centrální banky.

Zásoby tají

Protože koruna po Michlově jmenování prudce klesla, vyhlásila ČNB intervence. Podle odhadů ING Bank od té doby činily téměř 18 miliard eur a trend je v poslední době na vzestupu: předběžné údaje naznačují, že jen v předchozím týdnu utratila národní banka na obranu koruny téměř 9 miliard eur, stejně jako minulý týden květen a červen dohromady.

Analytik ING František Táborský odhaduje, že devizové rezervy centrální banky klesly od poloviny května o 11 %. Podle oficiálních údajů centrální banky byly na konci června ještě 152 miliard eur, o devět miliard méně než na konci dubna. Zásah stojí hodně cizí měny, říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, největší české banky. Bez toho by kurz koruny dal „někde nad 25 korun k euru“. Muž z ING Táborský tuší, že centrální banka míří k kurzu 24,60 až 24,70 koruny za euro, vše ostatní určuje trh.

Bojujte s inflací

Na rozdíl od dřívějška je těžké odhadnout cenu centrální banky. Na jedné straně se zvyšují inflační očekávání. Někteří očekávají, že spotřebitelské ceny brzy vzrostou o 20 % kvůli rostoucím účtům za energie. Podle dřívějších úvah by to vyvolalo zvýšení úrokových sazeb.

Nový guvernér to odmítá. Dvě třetiny inflace se dováží, takže ji centrální banka nemůže ovlivnit. Na druhou stranu Michl slíbil inflaci omezit. Jeho nová náměstkyně hejtmana Eva Zamrazilová přitom vidí, že inflace se blíží vrcholu. Dopady restriktivní měnové politiky – bývalá rada na svém posledním zasedání zvýšila klíčovou sazbu o 1,25 bodu na 7 %, jsou patrné. Na případné zvýšení sazeb na příštím řádném zasedání bankovní rady 4. srpna nereagovala.

Dojde k obratu v srpnu?

Analytik Commerzbank Tatha Ghose poukazuje na to, že Michl považuje intervence za osvědčený nástroj k řešení globálních inflačních tlaků. Silná koruna prodražuje export, ale snižuje dovozní účet a tím nepřímo i spotřebitelské ceny. Muž ING Táborský nazývá náklady na intervence „přiměřenými“, ale míru nárůstu nákladů označuje za alarmující. V srpnu a září se proto pravděpodobně zesílí hlasy požadující ukončení intervencí nebo alespoň úpravu.

Ghose se na věc dívá zásadněji: podpůrná opatření jsou „citlivým tématem“, zvláště když se centrální banka musí rychle a rozhodně prosadit tváří v tvář spekulantům. Je velmi riskantní, když se centrální banka snaží oddělit směnný kurz své měny od ekonomických fundamentů. Pokud jsou intervence zdrojem nedávné síly korony, „mohl by nastat drastický obrat“.