Zástupci zemí EU zahájili nouzový plán na snížení spotřeby plynu. Potřebné většiny bylo dnes dosaženo na mimořádném zasedání ministrů energetiky v Bruselu. Potvrdilo to české předsednictví v Radě EU.

Jak navrhla Evropská komise, nouzový plán počítá s dobrovolným snížením národní spotřeby o 15 % mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023. Navíc možnost spustit poplach z Unie v případě velkých úzkých profilů a stanovit závazné cíle úspor.

Plán EU na úsporu plynu: vysoké překážky pro závazné cíle

Ve srovnání s prvním návrhem Komise však existuje mnohem více možných výjimek a zvýšily se také překážky pro zavedení závazných cílů úspor. Ten by měl být vymahatelný pouze Radou členských států, nikoli Evropskou komisí.

Konkrétně to znamená, že návrh Komise na závazné cíle úspor vyžadoval schválení skupiny 15 z 27 zemí EU. Kromě toho musely společně představovat nejméně 65 % celkového počtu obyvatel Unie. Je dosaženo potřebné většiny.

Nouzový plán EU zahrnuje výjimky pro úsporu plynu

Odchylky by měly například stanovit, že země jako Kypr, Malta a Irsko nejsou povinny šetřit plyn, pokud nejsou přímo připojeny k plynárenské síti jiného členského státu. V jiných zemích by povinné úspory měly být schopny snížit například snahy o skladování plynu, blížící se krize elektřiny a spotřeba plynu jako suroviny například pro výrobu hnojiv.

Přečtěte si o tom také

Očekává se, že proces rozhodování o revidovaném plánu začne v úterý na zvláštní schůzce ministrů energetiky. K tomu je také potřeba kvalifikovaná většina, které by však podle diplomatů mělo být dosaženo bez problémů.

Jednání stálých představitelů členských států ukázala, že většina zemí považuje solidaritu za nesmírně důležitou a přeje si šetřit plyn, řekl. Kromě Maďarska pouze tři další členské státy nedávno vyjádřily velké výhrady.

Energetická krize: Habeck chodí na zvláštní schůzky

Německo nouzové plány podporuje jako jedna ze zemí, které jsou stále silně závislé na dodávkách ruského plynu. Očekává se, že se zvláštního setkání jménem spolkové vlády zúčastní ministr hospodářství Robert Habeck. Politik Zelených obvinil ruského prezidenta Vladimír Putin V pondělí večer „zrádná hra“ kvůli dalšímu avizovanému omezení dodávek plynu. Putin se snaží oslabit velkou podporu Ukrajiny a vrazit klín do německé společnosti. To zase podněcuje nejistotu a tlačí ceny nahoru. Nejsou žádné technické důvody pro přerušení dodávky.

Ruská plynárenská společnost Gazprom právě oznámila, že sníží dodávky plynovodem Nord Stream 1 v Baltském moři ze současných 40 % na 20 % své maximální kapacity. Nejdůležitějším plynovodem do Německa by pak mělo denně procházet pouze 33 milionů metrů krychlových plynu. Důvodem byla podle něj oprava další turbíny.

Evropská komise považuje tato oznámení za důkaz potřeby společného evropského nouzového plánování. Přesně tento typ scénáře přiměl předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou a kolegium k předložení návrhu na solidaritu v plynárenském hospodářství, uvedl v pondělí večer mluvčí v Bruselu. Vývoj potvrzuje naši vlastní analýzu a doufáme, že Rada členských států v úterý rozhodne o vhodné reakci.

Von der Leyen předvídá mimořádné události

Nedávno na to upozornila von der Leyenová Rusko ve 12 členských státech již dodává plyn pouze částečně nebo vůbec. „Proto se Evropa musí připravit na nejhorší scénář: úplné zastavení dodávek plynu, dříve nebo později,“ řekla německé tiskové agentuře.

Von der Leyenová zaútočila na kritiku jeho pohotovostních plánů, že dopady ruského omezení dodávek na všechny země EU by byly obrovské – bez ohledu na to, kolik plynu z Ruska skutečně dostanou. „Dokonce ani členské státy, které sotva nakupují ruský plyn, se nemohou vyhnout důsledkům možného zastavení dodávek na našem vnitřním trhu,“ vysvětlila. (dpa)