Zdravotní příspěvek v polské Ladě je jednou z nejdůležitějších změn, které ji mají učinit spravedlivější. Vláda se zasadila o zavedení nových pravidel pro zúčtování odvodů na zdravotní pojištění, kupř. skutečnost, že dosud mnoho lidí s vysokými příjmy platilo nízké pojistné na zdravotní pojištění, neúměrné výši jejich příjmu. Vyplácelo se jednorázově bez ohledu na výši platu. Po úpravách na polské Ladě ji vyplácíme na základě příjmu a bez možnosti odpočtu.

Mezitím je podle odborníků v nových předpisech tolik nejasností, že to bude generovat mnoho problémů. Připravili jsme seznam nejdůležitějších pochybností.

– To platí zejména pro osoby provozující živnost, které až dosud platily fixní příspěvek, a mohly tak předem předvídat náklady v tomto ohledu vzniklé. Z definice však musí být tento příspěvek stanoven na základě příjmů z odborné činnosti, avšak z tohoto pravidla existuje mnoho výjimek. – vysvětluje Magdalena Januszewska, právní poradce se specializací na pracovní právo a právo sociálního pojištění.

Odborník dodává, že i v případě lidí využívajících různé druhy úlev na dani z příjmu platí různé paušální příspěvky. Zatížení podnikatelů odvodem na zdravotní pojištění tak nebude jednotné a nebude záviset na dosažených příjmech.

Antoni Kołek, poradce zaměstnavatelů z Polska, se zase domnívá, že nejenže zaplatíme více, ale také nedostaneme ekvivalent, jako v případě příspěvku na penzijní připojištění. – V praxi platí, že platíme-li např. vyšší příspěvek na důchod, máme nárok očekávat v budoucnu např. vyšší důchod – komentuje. Dodává, že v tomto případě to ale nebude mít žádný dopad na „košík“ našich služeb. Zdravotní odvod je tedy v praxi zdravotní daň.

– Platí pravidlo, že z příjmu odečteme mimo jiné odvody na důchodové, invalidní a zdravotní pojištění a z toho vypočítáme 9 procent. – vysvětluje Antoni Kołek.

Podle jeho názoru velký problém je však mimo jiné u zaoceánských parníků, tedy lidí, kteří platí 19 %. paušální daň. – Lednové předplatné musí být zaplaceno do 20. února. Mezitím předpisy ukazují, že základ příspěvku je stejný jako v roce 2021 a sazba je 4,9 %. Podle vlády a instituce sociálního pojištění by to však mělo být 9 % – ačkoli to žádné předpisy neříkají. To je další závratě pro podnikatele, kteří si takto vyřizují účty, protože něco jiného říkají předpisy a něco jiného státní úředníci – vysvětluje odborník.

Pokud máme více druhů činností, například vedeme společnost a jsme také členem představenstva společnosti, kdo nám za to platí poplatek, pak budeme muset za každou činnost platit pojistné na zdravotní pojištění.

– To se dotkne i zahrádkářů, kteří jsou např. členy představenstva přídělových zahrad, neboť splňují zákonnou definici – osoba vykonávající funkci na základě jmenování. Od ledna budou muset za tuto činnost také platit pojistné na zdravotní pojištění. Pokud tedy někdo pracuje na několika místech současně, celková částka, kterou bude muset zaplatit, může být šokující, komentuje Antoni Kołek.

Nová pravidla pro účtování odvodů na zdravotní pojištění mohou dělat problém i lidem, kteří podnikají takzvaně v kuse. Jejich situace se zkomplikuje, když se změní jejich příjmová hranice.

Příklad? Pokud má někdo příjem do 60 000 PLN, pak platí měsíční zdravotní pojištění ve výši 335 PLN, ale pokud tuto hranici (60 000 PLN) v prosinci překročí, bude si muset vyřídit účty se ZUS a doplatit zdravotní pojištění za celý rok, 559 PLN měsíčně.

– Při jednorázové platbě si musíte dávat velký pozor, abyste nepřekročili určitou hranici, protože pak riskujete ztrátu nároku na nižší pojistné a rozdíl budete muset doplatit za celý rok. V důsledku toho může být balíček, tolik vychvalovaný vládou, pro mnoho lidí pastí, vysvětluje Antoni Kołek.

Dalším problémem je nejednotný systém a odlišný způsob výpočtu příspěvku – jednak podle příjmu, jednak paušálně. Pokud například nedosáhneme žádného příjmu, pojistné budeme platit stále, ale jednorázově. Zavádějí se tedy dva druhy vypořádání, srážkou z příjmu a kapitálovou formou, když příjem není.

– V praxi platí, že pokud podnikatel v daném měsíci nedosáhne příjmu nebo utrpí ztrátu, bude muset také zaplatit kolem 270 PLN minimálního pojistného. V tomto případě jsme zavedli minimální daňový mechanismus – vysvětluje odborník na zaměstnavatele z Polské republiky.

Nejde tedy podle něj jen o kamuflovanou daň. Ukazuje se také, že v praxi již neexistuje osvobozená částka, ať už jsme na plný úvazek, ve firmě nebo na daňovém žebříčku, protože z každého vydělaného zlotého platíme pojistné na sociální zabezpečení a „nemoc na pojištění“.

– Z tohoto důvodu budou podniky stále častěji zastavovat provoz, pokud do měsíce nevygenerují dostatečné příjmy. Udělají to jen proto, aby se vyhnuli placení pojistného na zdravotní pojištění – vysvětluje.

– Polská vyhláška ukládá povinnost předkládat měsíční zúčtovací doklady instituci sociálního pojištění. Dosud většina těch, kteří si platili fixní a paušální příspěvky sami, nemusela, protože jejich výše se v následujících měsících nelišila. Nyní mají povinnost, která je z pohledu malého podnikatele značně nepohodlná – vysvětluje Magdalena Januszewska.

Odborníci dodávají, že problém s vypořádáním odvodů na zdravotní pojištění může nastat i ve chvíli, kdy je například potřeba korigovat příjmy. To se stává, když nám například přijde faktura později nebo když se ukáže, že jsme se například spletli v kalkulaci nákladů.

Původním hříchem nových předpisů jsou podle doktora Tomasze Lasockiho z Varšavské univerzity aktuální problémy s novým způsobem placení zdravotního pojištění. – Podnikatelé by neměli z příjmu platit zdravotní pojištění ani sociální pojištění, protože ačkoli jsou zdanitelné, nemá to nic společného s hodnotou osobní práce podnikatele, která by se měla posuzovat. Všechny chyby, které jsou nyní odhaleny, jsou důsledkem porušení tohoto pravidla – komentuje.

Důvodem současných problémů je podle něj i to, že za přípravu nových předpisů o pojistném na nemocenské pojištění odpovídalo Ministerstvo financí, a nikoli například Sociální pojišťovna, Ministerstvo práce nebo Ministerstvo financí. zdraví.

– Zmatek vyplývá ze skutečnosti, že nebyly zaznamenány jemnosti spojené se specifičností pojistného na zdravotní pojištění, a že se tak stalo dodatečným PID. Ministerstvo financí se domnívalo, že pokud pro nový způsob výpočtu pojistného na zdravotní pojištění použije některé z řešení, která fungovala v případě daně z příjmu, bylo by to v pořádku. V praxi se ukázalo, že tomu tak není, tvrdí.

Dodává, že problémy, které se nyní týkají úpravy zdravotního pojištění, se v PID, sociálním pojištění, ani v předchozí verzi odvodu na zdravotní pojištění nevyskytují.

Zdravotní odvod v polské Ladě je podle něj v praxi daní z daně. – Při tříměsíčním příjmu 10 000. PIT PLN daň zaplacená na zdravotním pojištění (vzhledem k tomu, že se v současnosti neodečítá z daně ani neodečítá ze základu daně) bude činit cca 1,8 tisíce PLN. zlotý. V demokratickém právním státě, kterým je podle ústavy Polsko, to podle něj není v mezích stanovených normami a principy ústavy.

Jakub Savulski, vedoucí makroekonomického týmu PIE, nesouhlasí. – O tom, zda se odvod nazývá daň nebo příspěvek, nerozhoduje způsob výpočtu odvodu, ale pouze účel. Pojistné na zdravotní pojištění financuje zdravotní péči a jeho úhrada je vázána na zdravotní pojištění. Příspěvek na zdravotní pojištění tedy není daní – odůvodňuje.

Dodává také, že zátěž kladená na firmy musí být co nejnižší. – V příštích letech by se měla zvážit řešení, která tuto zátěž sníží, např. zjednodušení při vymáhání záloh na daň, společné placení pojistného na sociální zabezpečení a daně z příjmu fyzických osob ze strany firem a zavedení IT nástrojů pro snadné a rychlé vypořádání daní – shrnuje.