Několik stovek ruských studentů v České republice zapsaných do technického předmětu muselo opustit školu nebo změnit kurz. Rozhodlo o tom české ministerstvo školství. Česká republika se ve svém rozhodnutí odvolává na sankce, o kterých rozhodla Evropská unie v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině.

Náměstkyně ministra školství Radka Wildová v oficiálním dopise informovala české vysoké školy: „Tyto sankce vycházejí z přímo použitelných nařízení Rady EU (č. 833/2014, č. 692/2014, 2022/263 a 765/2006), která zakazují poskytování technické pomoci fyzickým a právnickým osobám a subjektům z uvedených zemí. Za technickou pomoc lze podle názoru Komise považovat mimo jiné poskytování vysokoškolského vzdělávání a podporu aplikovaného výzkumu.“

Vysoké školy v České republice se však těší velké akademické autonomii, takže vláda může pouze doporučit, z jakých kurzů nebo obsahu kurzů by měli být ruští studenti vyloučeni. Wildová podle zpravodajského portálu Aktuálně.cz upozornila vysoké školy, že v případě nedodržení sankcí „riskují ztrátu mezinárodní důvěryhodnosti“.

Univerzity si chtějí studenty udržet

Jednou z univerzit, které se toto rozhodnutí nejvíce dotýká, je České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze. Má asi 17 000 studentů, z nichž téměř 800 pochází z Ruska. „Snažíme se najít způsob, jak respektovat podmínky sankcí a zároveň umožnit ruským studentům pokračovat ve studiu. Naprosto chceme zabránit tomu, aby studenti byli nuceni odjet nedobrovolně do Ruska kvůli sankcím při návratu, Univerzita DW to řekla kancléřka Lucie Orgoníková.

Příklady sankcionovaných oblastí zahrnují kybernetiku a letectví. Univerzita nabízí Rusům v příslušných oborech možnost napsat dopis rektorovi, aby se distancovali od války Ruska proti Ukrajině. S těmito dopisy mohou požádat o výjimku pro pokračování ve studiu. „To ale nebyla podmínka pro udělení výjimky, jen jedna z možností,“ uvedla kancléřka Orgoníková.

Distancovat se od Putina je nebezpečné

„Válka mi ztěžuje pobyt v České republice. Moje IT oddělení je nyní vnímáno jako ‚technická podpora‘ pro Rusko. Takže každý den čekám na rozhodnutí, zda přerušit studium,“ píše Rus. Ilia student z Fakulty informačních technologií VUT v Brně na stránce HlídacíPes.org.

Někteří studenti kritizují rozhodnutí českých úřadů. „Cítím se nepříjemně, že jsem diskriminován jen kvůli svému pasu,“ řekl DW ruský student ČVUT, který si nepřál být jmenován. „Ale já jsem proti válce proti Ukrajině.“

Jiní chtějí požádat o výjimku pro studium v ​​příslušných oborech. Jedním z těchto studentů je Nikita Iryupin, která právě získala bakalářský titul v oboru softwarového inženýrství a přeje si pokračovat ve studiu. „Napíšu ten dopis. Ale mám tu výhodu, že jsem tady se svou rodinou,“ řekl Irjupin DW a dodal, že je stejně veřejně proti ruské invazi a proukrajinský. Pomáhal také organizovat velkou protiválečnou demonstraci ruské menšiny v České republice, která do centra Prahy přitáhla několik tisíc lidí. „Nyní budu na seznamu zrádců Ruska,“ řekl.

Irjupin však zároveň připouští, že pro řadu jeho spolužáků by mohlo být problémem se písemně distancovat od Putinovy ​​politiky – byť mezi ruskými studenty jednoznačně převažují odpůrci války. „Mnoho studentů se obává, že jejich dopis bude prozrazen a že ruská vláda pak může pronásledovat je, ale také jejich příbuzné žijící v Rusku, jako jsou příbuzní odpůrců moskevské vlády, kteří odešli do zahraničí… nebezpečí.“

Ivan Preobraženskij, ruský právník a komentátor DW, který žije v České republice, potvrdil DW, že studenti, kteří napíší distancující dopis, mohou být v Rusku stíháni. „Maximální trestní sazba je až pět let vězení. Zatím jsme byli neformálně informováni o tom, že toto nařízení nebude uplatněno,“ řekl advokát. „Je však jasné, že k omezením takzvaných ‚nebezpečných studentů‘ určitě dojde.“ Poukazuje na to, že v Česku studuje 8500 ruských studentů a říká: „Pokud vím, Česká republika je jedinou zemí EU, kde se sankce studentů přímo dotýkají.“

Česká republika podporuje ruské disidenty

Někteří představitelé ukrajinské komunity v ČR restrikce vůči Rusům vítají. „Je to krok správným směrem. Rusové musí pocítit důsledky jednání své vlády,“ řekla DW Lenka Víchová, Ukrajinka a šéfredaktorka pražského „Ukrainisches Journal“. „Neposkytujeme Rusku technologie, abychom neposílili jeho vojenskou sílu. Pak bychom také neměli poskytovat jeho občanům pohodlné bydlení a výcvik, protože mohou být nyní nebo v budoucnu použity proti nám. přichází.“

Česká republika podle mluvčí českého ministerstva zahraničí Lenky Do Rusům oficiálně víza nevydává. Stále však existují výjimky v humanitárních případech a pro odpůrce Putinova režimu.

Podpora ruské demokratické opozice má v České republice dlouhou tradici. Mezi dvěma světovými válkami poskytovalo Československo útočiště a podporu tisícům Rusů prchajících před bolševickým režimem. Praha byla jedním z center exilu v Evropě.

Centrum Borise Němcova při Univerzitě Karlově v Praze na tuto tradici navazuje. Dnes žije v Česku až 100 000 Rusů. Počet Ukrajinců v Česku se odhaduje na zhruba půl milionu lidí – včetně zhruba 250 000 válečných uprchlíků, převážně žen a dětí.