• V krátkodobém horizontu Čína nevhodí Vladimiru Putinovi „finanční záchranné lano“, které by pomohlo vypořádat se se západními sankcemi, říká expert OSW Jakub Jakóbowski
• Peking nezaplatí Putinovy ​​účty, říká analytik OSW
• Číňané netrpělivě očekávají dobu, kdy bude Rusko slabé, aby mu mohli vnutit jeho podmínky. Jasná pomoc Vladimiru Putinovi by neodpovídala čínské politice, zdůrazňuje Jakóbowski
• Pro Peking je přístup k technologickému a finančnímu ekosystému EU stále důležitější než Rusko, říká expert
• Situaci na Ukrajině můžete sledovat v našem ŽIVÉ VZTAHY

Bartek Godusławski, Business Insider Polska: Jak byste shrnul dnešní přístup Pekingu k ruské agresi proti Ukrajině?

Jakub Jakóbowski, analytik Centra pro východní studia: Na faktické úrovni, což je to, co pozorujeme, to vidíme Od 4. února, kdy se Si Ťin-pching setkal s Vladimirem Putinem, Čína nepřestala verbálně podporovat Rusko.. Číňané nadále označují invazi na Ukrajinu za „legitimní bezpečnostní požadavky Ruska“. Peking na základě určité strategické synergie mezi západním Pacifikem a Evropou považuje za výhodné diplomaticky investovat v Rusku. Je to proto, že přitahuje pozornost USA k Evropě a vytváří precedens pro násilné řešení situace. Čína má naopak vlastní plány pro Tichomoří, Tchaj-wan a Jihočínské moře, kde chce také změnit pravidla, která nyní vycházejí z bezpečnostní síly poskytované Spojenými státy.

Čína tedy de facto podporuje činy Vladimira Putina?

Vidíme diplomatickou podporu z Pekingu, a to se děje od začátku války. Čína kritizuje sankce uvalené na Rusko. Ministr zahraničí Wang Yi včera zdůraznil silné a přátelské vazby s Ruskem, které jsou „tvrdé jako kámen“. Navíc v Číně existuje silná proruská propaganda a cenzura proukrajinských akcentů. Politicky je podpora Pekingu Rusku stále viditelná a v tomto ohledu se ani po eskalaci agrese nic nezměnilo. Ale máme něco jiného, ​​co se dá nazvat skutečnou podporou, a tady je situace složitější.

Přesně tak, čínské banky odřízly Rusko od transakcí v amerických dolarech, v Asijské Infrastructure Investment Bank (AIIB), známé jako „China World Bank“, máme zmrazené projektové financování v Rusku a v Bělorusku. Jsou to pouze gesta, nebo by se tyto pohyby měly interpretovat jinak?

Rusko se na západní sankce připravuje už několik let. Tato země chce krátkodobým sankcím vzdorovat sama. Spolupráce s Čínou je zde druhořadá, protože Vladimir Putin se připravoval na vlastní přežití zásahem do ruské ekonomiky. Význam Číny tedy není pro dynamiku současné situace tak velký. Podle mého názoru Číňané v současnosti vysílají signály západnímu veřejnému mínění o určité ekonomické vzdálenosti vůči Rusku. Byly to spíše diplomatické triky, nikoli akce, které skutečně zasáhly Rusko. Například portfolio projektů AIIB v Rusku – z nichž banka musí ustoupit – se pohybuje kolem 800 milionů dolarů. Na druhou stranu, Čínské státní banky jako Exim a CDB poskytly Rusku v posledních letech více než 83 miliard dolarů. kredity. A tento kanál zůstává doteď nedotčen.

Bude však Rusko v dlouhodobém horizontu těžké přežít sankce bez vnější podpory?

Máme dva kanály čínsko-ruské spolupráce v ekonomické dimenzi. Velké, státem kontrolované čínské banky, které působí také v Evropě, včetně Polska, jako ICBC a Bank of China, také podnikají v Rusku. K sankcím se připojují, protože mají globální zájmy a ruský trh pro ně není tak důležitý. To má však krátkodobý efekt, vedle komerčního okruhu Čína si léta vybudovala mnohem odolnější kanál spolupráce s Ruskem na úrovni státních bank. Děje se tak v souladu se vztahem Číny s Íránem, který je rovněž imunní vůči globálním sankcím proti Teheránu.. Zájmy čínských obchodních institucí tedy podlehly režimu sankcí, ale budování strategického kanálu odolného vůči sankcím bude pokračovat. Čína jasně prohlašuje, že bude nadále obchodovat s Ruskem.

Takže na státní úrovni Čína žádné sankce nebo omezení vůči Rusku neuvalí?

Podle mého názoru bychom měli očekávat přístup jako obvykle, tedy zachování současných ekonomických vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Zatímco Z krátkodobého hlediska nečekejte, že Čína hodí záchranné lano pro Rusko. V současném ruském ekonomickém kolapsu by měla být podpora Číny založena na velmi jasném politickém signálu vyslaném finančním trhům po celém světě, že Peking podporuje politiku Kremlu, bude finančně podporovat Rusko a pomůže vyměnit zlaté rezervy za tvrdé měny. To by byl jasný signál, že Čína ochrání rubl a ruskou ekonomiku. Žádný takový signál ale neexistuje a je nepravděpodobné, že k němu dojde. Čína podporuje Rusko, vyjadřuje pochopení pro jeho činy, ale distancuje se od vojenské agrese, vyzývá k míru a zastavení bojů. Jasná finanční pomoc Rusku by postavila Peking jako člena proruského tábora. Čína by začala oficiálně financovat válku, a proto by diplomaticky velmi utrpěla takovým krokem. Peking nezaplatí Putinovy ​​účty. Kremelské úřady a Čínská komunistická strana mají podobnou strategickou vizi, ale v obchodních vztazích nebyl žádný altruismus, ale spíše hledání slabosti druhé strany. Číňané netrpělivě očekávají dobu, kdy bude Rusko slabé, aby mu mohli vnutit jeho podmínky. Jasná pomoc Vladimiru Putinovi by neodpovídala čínské politice. Peking čeká na prodej ruských aktiv a později převezme místní trh. Z krátkodobého hlediska neočekávám, že se Čína vzdá ruské finanční záchranné lano, ale ve střednědobém a dlouhodobém horizontu budou Číňané těžit ze slabosti Ruska, které by se mohlo více otevřít jejich kapitálu.

Bude pak Rusko Běloruskem Číny?

Možná jiným způsobem. Rusko by mohlo být pro Čínu druhou Severní Koreou. Ve strategické a geopolitické dimenzi dali Číňané zelenou Vladimiru Putinovi k zintenzivnění různých aktivit v Evropě. Doufali, že se Rusku podaří rychle provést vojenskou operaci na Ukrajině a především vnitřně zlomit Západ, což bude pro Peking největší přidaná hodnota. To se zatím – naštěstí pro nás – nestalo, takže Čína nemá žádné strategické výhry. Druhý scénář je pro Čínu spíše příznivý, protože oslabené Rusko se postupně dostane na ekonomickou oběžnou dráhu této země. Nebude to rychlý postup krok za krokem, protože Rusové se také bojí závislosti na Pekingu a dávají to najevo už léta. Pokud však konflikt se Západem bude pokračovat a sankce zůstanou v platnosti, bude síla ruského vyjednávacího čipu stále slabší. Číňané přesvědčí kremelské úřady, aby se usadily v jüanech a prodaly svá aktiva Číňanům. V takovém scénáři Rusko bude pro Čínu satelitní zemí, konkrétně Severní Koreou.

Je Čína v takových scénářích ochotna obětovat obchodní vztahy se Západem, opustit Novou hedvábnou stezku nebo eskalovat obchody s Německem?

Myslím, že čínským cílem je zachovat určitou ambivalenci ve svém přístupu k Rusku. Chtějí podporovat Kreml politicky vůči NATO nebo USA. Na druhou stranu se chtějí vyhnout tomu, aby s nimi, zejména v zemích EU, zacházeli jako s ruskými komplici. Je to těžká výzva, před kterou teď stojí. Není jisté, že Brusel nebo Berlín chtějí v této situaci vnímat Peking tak negativně. Pokud Evropa vnímá čínskou hru, ovlivní to ekonomické vztahy EU a Číny. Pro Peking je však přístup k technologickému a finančnímu ekosystému EU důležitější než Rusko. Takže pokud to EU dokáže zahrát diplomaticky, pak se Čína může realisticky distancovat od Putina a jeho politiky.