Postupim – Hluboko v zemi Vogtland a západních Čech to bublá. Lidé v těchto oblastech to cítí znovu a znovu, jak se země třese. Vědci léta pracovali na lepším pochopení zemětřesných rojů v regionu a provedli další měření pomocí speciálního vybavení. Předpokládá se, že pod oblastí jsou tři magmatické komory – podzemní oblasti naplněné magmatem a jsou považovány za spouštěče zemětřesení, jak vysvětlil Horst Kämpf z Geoforschungszentrum Potsdam (GFZ). „Výsledky průzkumu nyní ukázaly, že alespoň jeden z nich je aktivní. To znamená, že se jen tak nedusí.“
V této komoře má magma tendenci stoupat k povrchu s plyny pod ním. Německo-české podloží bylo těženo citlivou měřicí technologií čtyřmi speciálními vrty – včetně jednoho ve městě Landwuest do hloubky 402 metrů. V průzkumech, které probíhají již pět let, bylo měřeno i zvyšující se složení plynů. Kämpf: „Dosud získané výsledky jsou důležitými ukazateli toho, že máme zvýšenou potřebu výzkumu.“
Protože během seismických fází byli vědci schopni změřit modifikaci jednotlivých chemických prvků. Stalo se to například u izotopů helia – ty patří k prvku helium, ale liší se hmotností. Výzkumníci mohou použít různé izotopy helia k identifikaci, odkud stoupající plyn pochází – z horní kůry nebo z hlubších vrstev.
Předpokládá se, že magmatické komory jsou hluboké asi 30 kilometrů
„Změnu během zemětřesení lze vysvětlit pouze stoupajícím magmatem,“ říká geolog Kampf, který zkoumá německo-českou oblast zemětřesení od roku 1985. Argumentuje výzkumným programem plynu, který neustále monitoruje podzemní procesy pomocí speciální analýzy izotopy helia. „Teprve pak můžeme posoudit, zda existuje potenciální vulkanické riziko pro region z dlouhodobého hlediska, nebo zda se magma opět uklidňuje.“
Od roku 1997 vědci pozorovali, že zemětřesné roje v regionu se opakují každé dva až pět let, dodává Sigward Funke, vědecký pracovník Ústavu geofyziky a geologie na univerzitě v Lipsku. „Předtím byly přestávky delší, ale naše měřicí přístroje byly také méně citlivé.“ Za posledních 200 let došlo podle Státního úřadu k určitým zemětřesným rojům tam a zpět a také k určité místní migraci. pro životní prostředí, zemědělství a geologii. „Ale trend ve smyslu nárůstu nebo poklesu nelze v tuto chvíli jasně identifikovat,“ pokračuje.
DPA / Katrin Madler
Chemik Gerhard Strauch (vlevo) a geochemik Horst Kämpf z Postupimi Geoforschungszentrum odebírají vzorky plynu z mofety u českého Hartousova (skladové foto, 30. července 2015).
Podle Kkampfa byly pokračující vrty financovány z programu International Continental Deep Drilling Program s 1 milionem dolarů. Další dva vrty jsou plánovány v bavorském pohraničí s Českou republikou. Celý projekt je považován za velký mezinárodní projekt. Kromě GFZ Postupim je zapojen Saský státní geologický úřad, dále univerzity ve Freibergu a Lipsku a české akademie. „K plnému pochopení vysoce složitých geodynamických procesů v regionu bude zapotřebí mnoho dalších výzkumných projektů,“ uvedl státní úřad.
Předpokládá se, že samotné magmatické komory jsou hluboké asi 30 kilometrů. Opakující se zemětřesení ve Vogtlandu se nazývají rojová zemětřesení. Kraj aktuálně zažívá další takovou sérii, která trvá od letošního dubna. K nejsilnějšímu zemětřesení za posledních 200 let došlo 21. prosince 1985 o síle 4,7. Úřady uvedly, že budova byla v té době mírně poškozena.
„Průzkumy starověkých zemských vrstev ukázaly, že v oblasti došlo k zemětřesení o síle až 6,5 stupně. Tyto události jsou však velmi vzácné,“ Státní úřad pro geologii „Nicméně celá oblast je klasifikována jako oblast ohrožená zemětřesením.“ „
„Typical communicator. Insufferably humble twitter enthusiast. Zombie lover. Subtly charming web fanatic. Gamer. Professional beer enthusiast.“