O přežití Ukrajiny jako suverénního státu se může rozhodnout na Donbasu – a záleží na tom, jaké zbraně jsou Ukrajinci schopni použít k boji proti ruským vetřelcům. Ukrajinské vedení proto naléhavě vyzývá západní země k těžkým zbraním. Jsou to houfnice a raketomety, stejně jako válečné lodě, bojové vrtulníky a bojové letouny.

Doposud prakticky všechny země NATO dodaly Ukrajině lehké zbraně, ochranné prostředky a munici, nikoliv však těžké útočné zbraně. Nebezpečí, že by to Rusko mohlo vnímat jako vměšování do války, a tedy důvod k útoku na NATO, se zdálo příliš velké. Nyní, s masivní ofenzivou probíhající na Donbasu, se zdá, že jedna země za druhou tyto obavy tlačí zpět. Země NATO postupně oznámily dodávku různých zbraňových systémů. Kvůli zachování důvěrnosti však neprozrazují všechny podrobnosti. Některé věci se však ví.

Německo

Německá vláda nadále odmítá dodat Ukrajině těžké zbraně Bundeswehru. Místo toho nabízí kyjevské protitankové zbraně, granáty, drony, ochranné vybavení a munici z průmyslových zásob. Nejtěžšími nabízenými zbraněmi je dvanáct minometů s ráží 120 milimetrů a maximálním dostřelem téměř 7,5 kilometru.

Polsko

Ještě před ruským útokem na Ukrajinu přispělo Polsko k modernizaci ukrajinské armády tím, že jí dodalo postsovětské zbraňové systémy, z nichž některé byly dále vylepšeny, a také munici. Polský pokus dodat Ukrajině stíhačky MiG-29 na začátku března byl zmařen partnery z NATO. Začátkem dubna Varšava nastolila otázku demontáže amerických jaderných zbraní. Nyní přislíbila další dodávky těžkých zbraní, žádné podrobnosti ale neprozradí.

Česká republika

Vláda v Praze jako jedna z prvních přislíbila dodávky zbraní Ukrajině. Česká republika již v lednu v rámci rozmístění ruských jednotek na hranicích s Ukrajinou dodala Ukrajině ruční zbraně a tankové granáty odpovídající sovětským zbraňovým systémům, které má ve výzbroji stále mnoho bývalých zemí Varšavské smlouvy.

Česká republika je podle všeho první zemí, která již zásobila Ukrajinu tanky z těchto zásob. Nejde jen o bojová vozidla pěchoty BMP, ale také o několik desítek tanků T-72, které ukrajinská armáda zná.

Slovinsko

Slovinsko je pravděpodobně ochotno předat Ukrajině postsovětské tanky. Německo na oplátku nabídlo zemi bojová vozidla pěchoty Marder a Luchs a obrněná průzkumná vozidla. Slovinsko podle tiskové agentury DPA požaduje moderní nástupce modelů Puma a Boxer a výměnu hlavních bitevních tanků za německý Leopard 2.

Německá samohybná houfnice 2000 na cestě do Litvy. Německo nechce dodávat takové zbraně Ukrajině

krocan

V posledních letech Turecko prodalo Ukrajině nejméně 20 bojových a průzkumných dronů Bayraktar TB2. Dodávky sice nesouvisí s ruským útokem, ale ve skutečnosti jde o jednu z mála těžkých útočných zbraní ze zemí NATO, které Ukrajina již používá.

Ostatní země NATO

Zatímco například Itálie a Francie hlásily málo veřejně dostupných dodávek zbraní na Ukrajinu, ostatní členové NATO včetně Belgie, Norska a Kanady ohlásili dodávky těžkých zbraní. Konkrétně britský premiér Boris Johnson, který zmínil rakety pro útoky na námořní cíle, a jeho nizozemský protějšek Mark Rutte, který hovořil o obrněných vozidlech.

Přenosný dron „Switchblade“ může cirkulovat ve vzduchu po dobu 40 minut

SPOJENÉ STÁTY

Zdaleka nejvíce přispěly na vybavení ukrajinské armády Spojené státy. Od začátku války vyčlenil Washington na tento účel přibližně 2,5 miliardy dolarů. Ukrajinským obráncům se podařilo zničit mnoho ruských tanků přenosnými protitankovými střelami Javelin. Odborníci však tvrdí, že tyto systémy nejsou vhodné pro boj v otevřeném poli, jako jsou ty blízké.

Minulý týden Pentagon oznámil, že co nejdříve dodá 18 polních houfnic a také 40 000. munice, 300 „batohových dronů“ Switchblade a 300 obrněných vozidel a jedenáct ruských transportních vrtulníků MI-17, které mohou být vybaveny externími zbraňovými systémy, jako jsou rakety vzduch-země. Na frontu už prý dorazily první dodávky. Předpokládá se, že ukrajinští vojáci jsou cvičeni v používání samohybných houfnic schopných odpalovat střely naváděné GPS. Ve čtvrtek americký prezident oznámil další pomoc.

Evropská unie

Od začátku války EU vyčlenila 1,5 miliardy eur z vlastních prostředků, známých jako mírová opatření, které mohou členské státy použít na nákup „osobních ochranných prostředků, souprav první pomoci a pohonných hmot pro Ukrajinu, jakož i vojenského vybavení a platformy schopné používat smrtící zbraně pro obranné účely. Těžké zbraně, které si v současnosti přeje dodávat mnoho členských států, proto nemohou být financovány z těchto fondů.

Zatím žádní bojovníci

Mluvčí Pentagonu John Kirby v úterý oznámil, že Ukrajina obdržela stíhačky MiG-29 i z dalších zemí bývalé Varšavské smlouvy. Kirby však od tohoto prohlášení ustoupil – upřesnil, že na opravu poškozených proudových letadel byly poskytnuty pouze náhradní díly.

Přesto se stále vedou diskuse o tom, zda by MiGi-29 z Polska, Rumunska a Bulharska měly být předány Ukrajině. Na tomto typu letounu létají i ukrajinští piloti, takže jej – na rozdíl od západních proudových letounů – mohli používat bez nutnosti výcviku.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>