Visegrádská skupina je úžasná. Je čas obrátit se na Finsko a Švédsko

Posted On: 18 dubna, 2022

GRupa z Visegrádu znovu zavrávorá. Polsko-český byl poražen konflikt o Turów, ale na jeho místě rychle vyvstal nový, mnohem vážnější problém. Maďarský přístup k válce na Ukrajině je pro ostatní partnery ve skupině nepřijatelný. Z tohoto důvodu se polský ministr obrany rozhodl neúčastnit summitu V4 v Budapešti, který se nakonec nekonal. V České republice je zpochybňován samotný smysl existence Visegrádské skupiny v současné situaci. Místo toho vyzývá ke sblížení se zeměmi v oblasti Baltského moře. Šéf českého parlamentního zahraničního výboru Marek Ženíšek podle deníku „Lidové Noviny“ dokonce prohlásil, že „v tuto chvíli spolupráce v rámci V4 nedává smysl a spolupráce s Polskem, Slovenskem a Pobaltím je mnohem prospěšnější“ (citát z Dziennik.pl, 5. dubna).

Válka obvykle vede k určité změně orientace zahraniční politiky. Masky padají a je vidět, kdo je skutečně na naší straně. Maďarsko ukázalo, že má zcela odlišný přístup ke klíčovým otázkám širší bezpečnosti než Polskocož se každopádně dalo očekávat. Znovu také vidíme, že v těchto nejdůležitějších otázkách jsme na dobré cestě se severskými zeměmi, zejména Finskem a Švédskem. Obě země jsou lídry v podpoře Ukrajiny. Po léta byli také velmi podezřívaví k Rusku a jeho vlivu v Evropě. Úzké partnerství Polska se Švédskem a Finskem by více než kompenzovalo ztrátu privilegovaných vztahů s Budapeští – nepříjemným, labilním a dokonce extrémně cynickým partnerem, který se nehodí k polské politické kultuře založené převážně na „etických a spravedlivých kategoriích, nikoli na zisku a spěchal.

Jednoznačně na straně Ukrajiny

Švédsko ve Finsku nedrželi se obranných aliancí. Přesto nikdo nepochybuje o tom, že jsou členy západního společenství, takže je těžké nazývat neutrálními zeměmi, jak se to často dělá. Obě země již léta úzce spolupracují se Severoatlantickou aliancí, a proto je Rusko pravidelně provokuje narušováním jejich vzdušného prostoru (například nad švédským Gotlandem), někdy je přímo ohrožuje. Když koncem roku 2021 švédský ministr obrany Peter Hultqvist oznámil, že se jeho země může zúčastnit vojenské výcvikové mise na Ukrajině, ruské velvyslanectví neopomnělo připomenout bitvu u Poltavy v roce 1709. Švédská armáda je poté poražena . ruskými jednotkami a zatkla desítky generálů, což je považováno za symbolický konec velmocenských ambicí Stockholmu. Finové si pamatují Zimní válku se SSSR (1939-1940), během níž bránili svou státnost, ale ztratili Karélii, tedy své druhé největší město té doby, Viipuri (dnes ruský Vyborg).

Oba národy si proto o Rusku nedělají žádné iluze a od začátku války si stojí jednoznačně. na ukrajinské straně. Zejména v případě Švédů to vyžadovalo hlubokou změnu v přístupu k zahraničním vztahům. Samozřejmě okamžitě odsoudili agresi a byli mezi prvními, kteří uzavřeli vzdušný prostor ruským letadlům. Především se ale rozhodli podílet na vyzbrojování Ukrajiny, což byl první případ tohoto druhu od roku 1939, tedy od zimní války. Švédsko nevyváželo zbraně do konfliktních zón po celá desetiletí, ale nyní toto pravidlo porušilo. Již na konci února povolil Riksdag vláda poslat na Ukrajinu mimo jiné 5 tisíc granátometů AT4 a další vybavení v celkové hodnotě 37 milionů eur. Stockholm navíc podpořil Kyjev částkou 500 milionů Kč. Na konci března Švédové usoudili, že je to nedostatečné a poslali mimo jiné ve 4 hodin dalších 5 tisíc.

Finsko uzavřel vzdušný prostor pro Rusy ve stejnou dobu jako Polsko – již 26. února. Její vojenská podpora Ukrajině je přinejmenším slušná. Podle rozboru Polského institutu pro mezinárodní otázky ze začátku března mu to dalo 2,5 tisíce. zbraně, 1,5 tis. granátomety a stovky tisíc nábojnic. Helsinky také umožnily Estonsku předat Dněpru houfnice a od nich zakoupenou příslušnou munici. Tato iniciativa byla dlouho blokována Němci (to byli ti, kdo prodali své zbraně do Finska v 90. letech).

Začátkem března uspořádalo švédské a finské letectvo společné cvičení u Gotlandu. Tehdy došlo k silné provokaci ze strany Rusů, jejichž čtyři stíhačky narušily švédský vzdušný prostor.

Nesouosost fasády

Obě země úzce spolupracují se samotným NATO a patří mezi nejdůležitější partnery Aliance. V polovině března se v Norsku uskutečnily manévry NATO s chladnou reakcí. Vojenské operace v subarktických podmínkách provedlo také 600 Finů a 1,6 tisíce Švédů. Ti se těchto manévrů účastní pravidelně od roku 2006. Jejich stroje se navíc účastní rozsáhlé průzkumné operace NATO, která právě probíhá nad našimi hlavami a dalšími zeměmi na východním křídle Aliance. Nad polským nebem mimo jiné přelétávají švédské průzkumné stroje S-102B Korpen, tedy upravený Gulfstream IV, které byly v minulosti používány v mírových operacích NATO.

Nesoulad Švédska a Finska jde tedy z velké části o fasádu. A je velmi pravděpodobné, že tato fikce brzy skončí. Zejména ve Finsku se stále více mluví o členství v NATO. V poslední době se veřejná podpora členství podle průzkumů zvýšila na více než 60 %. V dubnu se otázkou případného členství v Alianci musí zabývat parlament a možná už v červnu na summitu v Madridu budou o členství žádat Helsinky. – Finsko se rozhodne za několik týdnů – ujistila ve středu premiérka Sanna Marinová po setkání ve Stockholmu s předsedkyní švédské vlády Magdalenou Anderssonovou. Členství by výrazně posílilo schopnost NATO bránit pobaltské státy a prodloužit hranici Aliance s Ruskem o 1,3 míle. km.

Ve Švédsku je podpora členství nižší, ale poprvé v historii se blíží 50 %. Připojení k sousedům by asi přesvědčilo nejednoho váhajícího Švéda – podle PISM by pak vstup do Aliance podpořil dokonce 66 %. společnost. Už za ním je lídr opoziční strany Umírněná koalice Ulf Kristersson. Vládnoucí švédští sociální demokraté v současné době pracují na nové bezpečnostní politice a premiérka Magdalena Anderssonová řekla státní televizi SVT, že nevylučuje vstup. Tato změna politiky se samozřejmě Kremlu nelíbí. Podle jejího mluvčího Dmitrije Peskova by další expanze Aliance mohla destabilizovat region, jako by samotné Rusko nebylo hlavním, nebo vlastně jediným prvkem destabilizujícím region.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová, která byla v druhé polovině března v Polsku na návštěvě, souhlasila se Zbigniewem Rauem, že by se nemělo vracet k obvyklému schématu s Ruskem a že by Ukrajinu měly podpořit dodávky vojenského materiálu a přísnější sankce.

Návrat do Baltského moře

Takže z hlediska bezpečnostní politiky jsme na cestě se zeměmi Severu. Užší spolupráce je možná i v mnoha dalších oblastech. Za prvé v energetickém sektoru. Polsko hodlá ustoupit od fosilních paliv prostřednictvím jaderné energie, ale v EU je mnoho zemí – včetně Německa a Rakouska – stále dogmaticky proti této technologii. Stockholm podpořil zařazení jaderné energie do taxonomie EU a Finové předávají další jaderné bloky. Nedávno byla uvedena do provozu třetí elektrárna na ostrově Olkiluoto, na jejíž výstavbě se podílelo několik desítek našich firem. Zaměstnanci z Polska tvořili 40 procent. zaměstnanců (jednalo se o největší národní skupinu, ještě před Finy). Tato zkušenost bude samozřejmě neocenitelná při rozvoji jaderné energetiky na Visle, ale také ukazuje obrovský rozsah možností naší spolupráce se severskými zeměmi.

Nepochybně mezi nimi najdeme i spojence v honbě za zpřísněním sankce uvalené na Rusko. Zejména ve Švédsku, které je jednou ze zemí EU nejméně závislou na ruských zdrojích – z východu dováží jen čtvrtinu ropy a nedováží z něj vůbec žádný plyn. To však není zvlášť nutné, protože švédský energetický průmysl je založen na vodních a jaderných elektrárnách, které dohromady poskytují více než 80 % elektřiny. elektřiny v této zemi (údaje z aplikace Mapa elektřiny k 12. dubnu).

Tato malá země se řadí na 10. místo mezi největšími zahraničními investory v Polsku (s částkou 20 miliard PLN), hned za Japonskem. Tyto investice jsou obecně velmi kvalitní a umožňují transfer technologií a know-how. Jednou z nejnovějších je továrna na systémy skladování energie společnosti Northvolt, která se staví v Gdaňsku s výzkumným a vývojovým centrem. Bude úzce spolupracovat s továrnou na lithium-iontové baterie, která zahájila provoz v severním Švédsku koncem minulého roku. Výroba půjde do Gdaňsku, kde se budou vyrábět větší bateriové moduly.

Rozsah spolupráce se severskými zeměmi je obrovský. Mnohem více než s Maďarskem, závislým na Rusku na jeho žádost. Můžeme spolupracovat se Švédskem a Finskem v oblastech bezpečnosti, politiky vůči Rusku, hospodářství, energetiky, inovací, dopravy, lodní dopravy a mnoha dalších. Jsou to osvědčení spojenci, kteří hlídají naše nebe a umožňují přenos technologií a know-how. Na druhou stranu Polsko potřebuje Maďarsko…pro nic. Maximálně bychom se od nich mohli naučit oligarchizovat ekonomiku a zpronevěřit prostředky z EU, jejímž evropským lídrem je Budapešť. ©℗