Nic na tom nezměnila ani dodávka několika tisíc protitankových střel a střel země-vzduch. Kancléř Olaf Scholz slíbil nové dodávky, ministryně zahraničí Annalena Baerbock vyzvala k těžkým zbraním. Existují tři kritéria: účinné zbraně, nejrychlejší možné dodání a koordinace s partnery. Ale praxe je obtížná a veřejná debata je vzrušená vzhledem k dramatické situaci na Ukrajině.

CO CHCE A POTŘEBUJE UKRAJINA?

Německá vláda už několik dní varuje, aby byla opatrná se seznamy, které kolují v médiích a tvrdí, že chtějí zbraně z Ukrajiny. Mezi zprávami a skutečnými přáními/seznamy například prezidenta Volodymyra Zelenského je velká propast. Podle informací agentury Reuters z vládních kruhů Ukrajina nepožaduje žádné obrněné transportéry „Leopard“ ani protiletadlové tanky „Gepard“ – i když je německé zbrojařské firmy jako Rheinmetall nabízejí. V některých případech je však požadována výzbroj, jako jsou protilodní zbraně nebo vícenásobné raketomety, které Bundeswehr nemůže dodat ze skladu – protože patří k integrovaným systémům nebo nejsou samy dostupné.

KDE JSOU LIMITY?

Munice není považována za problém. Ještě před týdny ale Spojené státy odmítly polský a slovenský nápad dodat Ukrajině stíhačky MIG29. Obě země NATO chtěly americké tryskáče jako náhradu. Podle diplomatů EU obranná fronta uvnitř NATO polevuje. Existují však obavy, že překročení hranice mezi obrannými a útočnými zbraněmi by mohlo Rusku poskytnout záminku k tomu, aby považovalo NATO za válčící stranu. I federální vláda však připouští, že Ukrajina nemůže znovu dobýt oblasti obsazené ruskými vojáky protitankovými zbraněmi nebo raketami země-vzduch.

KDO CO NABÍZÍ? SOVĚTSKÝ MATERIÁL

Podle diplomatů EU existují mezi státy NATO dohody o tom, kdo by co mohl dodat. Britové například chtějí dodávat protilodní střely, zatímco Francouzi o nich teprve uvažují. Východoevropské země NATO zase disponují bývalými sovětskými zbraněmi, jako je tank T72, který Česká republika a Polsko darovaly Ukrajině. Výhodou vybavení ze starých zásob NVA je, že ač staří, ukrajinští vojáci mají zkušenosti s manipulací se sovětskými zbraněmi a umí je rychle použít.

„Je možné, že východní sousedé Ukrajiny v NATO předají své tanky – pokud budou stále na sovětských zásobách,“ řekla agentuře Reuters předsedkyně obranného výboru Maria-Agnes Strack-Zimmermann (FDP). Spojenci pak mohli být poskytnuti náhrady. To také zahrnuje federální vládu, která dává všem vládám souhlas k dodání bývalých německých zbraní ze zásob bývalé NVA na Ukrajinu. „Odkaz na staré sovětské vybavení již neplatí, protože zásoby budou brzy vyčerpány,“ varuje předseda Evropského výboru Anton Hofreiter. Zelený politik chce proto dodat i západní vybavení jako bojové vozidlo pěchoty „Marder“.

TRVÁ VÝCVIK PŘÍLIŠ DLOUHO? Bezpečnostní kruhy upozorňují, že pro těžkou techniku, jako jsou Gepardi, Martens a Leopardi, jsou potřeba měsíce výcviku – proti současné ruské ofenzivě na východě tato technika nepomůže. Odhady potřebného výcviku u kun se například pohybují od šesti měsíců do tří let. „Musíte mít na paměti, že armáda bude okamžitě uvedena do akce,“ varuje bezpečnostní expert. U Rheinmetall je pouze uvedeno, že požadovaný čas výcviku závisí na příslušném zbraňovém systému. Obecně platí, že čím starší zařízení, tím kratší školení vyžaduje.

VÝMĚNA PRSTENŮ S PRŮMYSLEM

Vzhledem k tomu, že Bundeswehr sám postrádá určité typy zbraní, společnosti jako Rheinmetall nabízejí jakousi výměnu prstenů: federální vláda by mohla dodat starší zbraně ze skladu a poté získat nové zbraně z průmyslu – nebo by si mohl zbraně přímo objednat a zaplatit za ně odjel na Ukrajinu. Vyžaduje to však také čas, protože společnosti potřebují zvýšit produkci.

Případně jsou nabízeny zbraně, které mají firmy ještě na skladě. Podle Rheinmetall má například asi 70 vyřazených tanků „Marder“. Ty by se měly „vylepšit“. S 20 kopiemi by to bylo do šesti až osmi týdnů, se zbytkem by to trvalo až šest měsíců.

Nadšení vlády je omezené. „V jednotlivých případech to může mít smysl. Musíme si ale dávat pozor, aby se Ukrajina nestala slepou uličkou pro zbrojní průmysl,“ říkají vládní kruhy. Do staré techniky je navíc nutné dodat munici, náhradní díly a speciální nářadí pro nezbytnou údržbu. Je jasné, že Bundeswehr nemohl poskytnout žádnou technickou pomoc na Ukrajině.

DOPRAVA A TAJENSTVÍ

Je důležité, aby zbraně dorazily na místo určení. Rakety Stinger a Strela mohly být stále neseny skryté. To je při převozu tanků nemožné, Rusko už bombardovalo železniční tratě na východě. Federální vláda už týdny trvá na tom, že o dodávkách zbraní z bezpečnostních důvodů nechce mluvit. To podněcuje veřejné spekulace. „Německo dodalo spoustu vojenského materiálu,“ říká Strack-Zimmermann, ale nesmí mluvit o svém nahlédnutí do tajných vládních dokumentů. Bohužel vládní komunikace je „tak zvládnutelná“, že se objevil mylný dojem, že Německo nepřebírá odpovědnost.

(Reuters)