„Špioni“, „Pátá kolona“, „Spící agenti“ – to jsou slova, která dnes nevystihují hollywoodskou fikci, ale současnou realitu. Pršelo během konference o aktuálních bezpečnostních hrozbách, pořádané v pondělí 11. dubna v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Jaroslav Spurný, investigativní novinář týdeníku „Respekt“, se ve svém vyprávění o této události netajil tím, že vidět jak šéfy všech tajných služeb, tak i ředitele NÚKIB, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost a informační bezpečnost, „není každodenní jev“. A na konferenci vystoupil i ministr obrany.

spící agenti

Základním poselstvím tohoto setkání je podle novináře to, že se tito čtyři lidé rozhodli veřejně, společně a jedním hlasem mluvit o nutnosti posílit armádu, instituce, které zastupují, energetickou infrastrukturu a Navíc.

Šéf kontrarozvědky BRI plukovník Michal Koudelka varoval, že mezi uprchlíky z Ukrajiny mohou být lidé vyslaní Ruskem, aby zde plnili své povinnosti, včetně „spáčů“, kteří budou aktivováni v pravou chvíli. Do budoucna by se proto podle Koudelky mělo počítat i s tím, že by Rusové mohli na území Česka podniknout „teroristický útok v souvislosti s válkou na Ukrajině“.

nepřátelský stát Česká republika

Generálmajor Jan Beroun, více než sedm let šéf vojenského zpravodajství českého VZ, připomněl událost před rokem, kdy Praha v té době bezprecedentní akcí vyhostila 18 zaměstnanců ruského velvyslanectví. Již dříve vyšlo najevo, že za výbuchem v muničním skladu Vrbietice na Moravě o sedm let dříve stáli dva pracovníci ruské vojenské rozvědky GRU. Důkazy musely být nezvratné, protože ani tehdy proruský prezident Miloš Zeman nevznesl žádné námitky (rozmyslel se až po Putinově agresi proti Ukrajině).

V té době, jak řekl Beroun, jediné dvě země na ruském seznamu nepřátelských států byly Spojené státy americké a Česká republika. Dnes – po zavedení sankcí – je rozšířen na několik desítek pozic. To se ale podle šéfa české vojenské rozvědky „nic nemění na tom, jak nás Rusové vidí. Kromě Pobaltí, Poláků a Spojených států nás Rusové vždy zmiňují,“ cituje Berouna portál iDNES.cz.

Pátý sloupec

Odsun Rusů před rokem byl podle plukovníka Koudelky rozhodující událostí v akcích proti ruským službám. „Teprve nyní můžeme docenit význam toho, co se stalo,“ řekl ředitel české kontrarozvědky. V současnosti podle něj na ruské ambasádě v Praze působí pouze šest diplomatů a 25 státních zaměstnanců. Takto skromný personál v provozovně podle něj brání Rusům v provádění útoků v Česku „z tradičního podzemí“ a ztěžuje sledování.

Koudelka dodal, že Rusové se svých akcí nevzdali, „a my se musíme připravit na jejich nové útoky“. Nejdůležitější jsou dezinformace. „Pátá kolona se pomalu začíná aktivovat,“ varoval vůdce BRI.

Potvrdil to ředitel NÚKIB Karel Rzehka. Přesun do kyberprostoru začal měsíc před vypuknutím války. Kromě útoků na informační systémy podle něj docházelo i k akcím, jejichž cílem bylo uvrhnout lidi do chaosu a také snížit důvěru ve vládu a podpořit vojenské operace.

Zatím vše

Uklidněním účastníků konference začal i šéf civilní rozvědky ÚZSI brigádní generál Marek Szimandl. Vzhledem k tomu, že mluvit o tom, co dělá zpravodajská služba, je velmi citlivá záležitost, ujistil, že instituce, v jejímž čele stojí, nemá žádné informace, které by naznačovaly, že by nyní ze země hrozilo z bezpečnostního hlediska významné riziko. Jak dodal: „Všechno stále čeká.“

Podle generála Šimandla selhaly zpravodajské služby na ruské straně během války na Ukrajině. Kreml plánoval válku na základě nesprávných informací, uzavřel šéf rozvědky. Z dlouhodobého hlediska to tedy nevylučuje kolaps Putinova režimu. Pak by mohlo dojít k útokům na jeho periferii, například v Náhorním Karabachu. „Silné a slabé Rusko bude hrozbou pro své okolí,“ řekl ředitel ÚZSI.

Vojenské zpravodajství varuje

Zatímco Koudelka varoval před hrozbou teroristických útoků v zemi a Šimandl před útoky na periferii Ruska, šéf Vojenského zpravodajství Beroun se obrátil do vzdálenějších krajů. Největší riziko přenosu destabilizace a konfliktu podle něj hrozí v oblastech, kde má Rusko v tomto ohledu již bohaté zkušenosti: na Balkáně a v Sahelu, tedy rozprostírající se přes Afriku v pásu země jižně od Sahara – od Senegalu a Mauretánie k Atlantiku, přes Mali, Niger a Čad až po Súdán a Eritreu u Rudého moře.

Na Balkáně je spojencem Ruska Srbsko, které měla Čína dodat v sobotu 9. dubna. Na bělehradském letišti toho dne údajně přistálo šest čínských nosičů Y-20. Přezbrojení Bělehradu Moskvou a Pekingem vyvolává ve světě obavy, že posílené Srbsko bude chtít využít výhod Kosova, které se od něj v roce 2008 odtrhlo a vyhlásilo nezávislost.

růžový mrak padá

„Válka na Ukrajině byla nepříjemným budíčkem pro ty, kteří se nechali ukolébat pocitem bezpečí,“ řekla na konferenci v českém parlamentu ministryně obrany Jana Czernochová. Česká společnost podle ní spadla „z růžového obláčku [wyobrażeń]že Evropa je nejbezpečnější místo na světě a to [na jej obszarze] nesmí dojít ke konfliktu jakéhokoli druhu.“

Závěr je jasný: obranné výdaje ve výši 2 % hrubého domácího produktu, které se ČR zavázala NATO, jsou naprosté minimum. „Musíme se pokusit dostat na ta dvě procenta co nejrychleji.“ Poláci již utrácejí 3 %, pobaltské státy 2,5 %. Jsme na úrovni 1,4 %,“ zdůraznil šéf českého ministerstva obrany. A dodala, že v Česku bude potřeba revidovat strategické dokumenty, aby se Česko nepřipravovalo na staré války.