Když v únoru přiletěl tehdejší šéf české diplomacie Tomász Petrzíczek do Varšavy, aby tam našel společnou řeč v případě Turówa, měl ho doprovázet šéf ministerstva životního prostředí Richard Brabec. Polský ministr pro klima a životní prostředí Michał Kurtyka si ale prý ve svém programu pár hodin na taková jednání nenašel. Náměstek ministra Vladislav Smrż tedy odletěl do Polska.

Jednání ve Varšavě nepřineslo výsledky, které Češi očekávali, a proto podali stížnost k SDEU. Dne 24. května vydal soud prozatímní rozhodnutí, kterým nařídil zastavení prací v polském dole do vyhlášení rozsudku.

Když ho Varšava odmítla popravit, Češi požádali SDEU, aby Polsku udělil pokutu pět milionů eur denně, čímž dali Varšavě čas na rozmyšlenou do 22. června. Zároveň předložili návrh dohody o řešení problému Turow.

Tentokrát si ministr Kurtyka našel čas na rozhovor s šéfem českého ministerstva životního prostředí Richardem Brabcem a vydal se na výlet do Prahy.

Ani soud, ani hold

– Okamžitě jsme se shodli, že cílem je dohoda, nikoli soud, prohlásil ministr životního prostředí Brabec na tiskové konferenci ve čtvrtek 17. června po prvním setkání politiků obou zemí. Diskuse o dole ohrožujícím podzemní vody na české straně hranice mají za cíl minimalizovat negativní dopady těžby: ztrátu pitné vody, zvýšenou prašnost, hluk, otřesy a poklesy.

– Chci objasnit, že účelem této stížnosti nebylo zastavit těžbu uhlí v dole Turów po staletí, zdůraznil Brabec. To by zasahovalo do suverénního práva Polska nezávisle utvářet svůj energetický mix. Nepřijal by ani stát, který by Čechům diktoval, jakou směs mají mít.

Ministr také důrazně odmítl návrhy médií, že by Česká republika požadovala po Polsku peníze na ochranu výměnou za souhlas s těžbou. „Je to absolutní nesmysl,“ řekl.

Požadavky Prahy a reakce Polska

Škody, které už provoz dolu způsobil, Češi odhadují na 175 milionů korun (30 milionů zlotých). Praha za ně ale požaduje nejen kompenzaci, ale také závazek Varšavy, že bude mluvit o výstavbě alternativních vodních zdrojů v postižené oblasti, jejíž náklady se odhadují na 800 milionů Kč (téměř 140 milionů zlotých). Další nárok vůči Polsku se týká hráze, která by chránila před prachem z dolu.

Premiér Mateusz Morawiecki na konci května ujistil, že Polsko bude spolufinancovat projekty na druhé straně hranice až do výše 45 milionů eur, že bude vytvořena komise expertů „k prošetření otázek životního prostředí souvisejících na otevřeném prostranství“. pit“ a PGE postaví clonu, která zastaví proudění podzemní vody z české strany na polskou, a nábřeží chránící území na druhé straně hranice před opylením. (…)

„Ujednání“ vyhlášená premiérem Morawieckim jsou prakticky v souladu s tím, co za svou zemi požadoval tehdejší český ministr zahraničí Tomász Petrzíczek před více než třemi měsíci při „poslední návštěvě“ ve Varšavě 12. února.

Na obou stranách hranice

– Spojuje nás společná touha po stabilní dlouhodobé dohodě bez zapojení institucí EU do nejdůležitějších otázek pro českou stranu – ujistil hostitele Michał Kurtyka.

– Jsme si vědomi jak pozitivních dopadů zmíněných ministrem Brabcem, které se týkají trhu práce a energetické bezpečnosti, ale jsme si vědomi i těch nejobtížnějších, nejsložitějších a nejspornějších – poznamenal polský ministr.

Mezi negativními dopady dolů však ministr zmínil pouze problém, který se podle něj vyskytuje v obou zemích: – Změny, které se nás dotýkají, například problém vodní bilance, přibývají bez ohledu na to, na které straně hranice, na které jsme – řekl. A v této souvislosti zmínil jediný detail: „vytvoření speciální studny nebo filtračního síta“. Odborné rozhovory musí zajistit, aby „co nejlépe řešily obavy české strany“.

Cezary Przybylski, Michał Kurtyka, Richard Brabec a Martin Půta v Praze dne 17. června 2021

Čekání na dohodu

Jednání v Praze se zúčastnili také přední místní vládní aktivisté ze dvou postižených regionů: Dolního Slezska a Libereckého kraje.

– Tato jednání budou jistě obtížná, ale existuje velká vůle k dohodě – poznamenal maršál Cezary Przybylski z Vratislavi. – Ve třech příhraničních regionech České republiky, Polska a Německa chceme začít rozvíjet společnou strategii energetické transformace se silným zaměřením na ochranu životního prostředí.

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, čeká s velkými nadějemi: do dalších let – poznamenal.

Aktuálně projednávaný návrh smlouvy má podle něj daleko větší ambice než obsah české stížnosti u SDEU. Půta v rozhovoru pro DW řekl, že pravidelně informuje starostu Žitavy Thomase Zenckera. Polský důl zasahuje i oblasti na západní straně Nysa Łużycka.

Kritika české vlády

I přes překvapivě rozhodný postoj k Turowovi je česká vláda nejen chválena. Petra Urbanová, advokátka společnosti Frank Bold, která slouží mimo jiné pro Liberecký kraj, kritizovala v rozhovoru s analytikem deníku Hospodárzské noviny Martinem Bibenem snahu stáhnout stížnost na Polsko k SDEU za předpokladu, že Praha požadavky jsou splněny. České ministerstvo životního prostředí je podle ní formuluje, aniž by analyzovalo dokumenty, které polská strana nedodala – přestože si je Češi vyžádali ještě před vydáním rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Poláky navrhované parametry podzemní bariéry, která musí zastavit proudění vody, byly podle Urbanové navrženy na základě chybného hydrogeologického modelu.

Právník také vytýká, že návrh mezivládní dohody připravili sami Češi, místo aby požadovali návrh na definování potřebných úkonů od Poláků, kteří na rozdíl od Čechů mají všechny potřebné informace.