Dokument musí ratifikovat Parlament ČR a podepsat prezident. Pražský parlament v roce 2003 smlouvu neschválil, protože se domníval, že podkopává rovnost církví v republice. Pokud bude dokument tentokrát ratifikován, Česká republika se připojí k 64 zemím, včetně 25 evropských, které uzavřely podobné smlouvy se Svatým stolcem.
Premiér Fiala uvedl, že dohoda odráží stav bilaterálních vztahů s Vatikánem a že jeho vláda zařadila konkordát do svého programu. V dohodě je zejména uvedeno, že Česká republika garantuje právo odmítnout vojenskou službu a odmítnout poskytování zdravotních služeb z důvodů svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek.
Konkordát: co obsahuje?
Konkordát stanoví, že manželství uzavřená v katolické církvi mají stejnou platnost a stejné právní důsledky jako manželství uzavřená v matričním listu. Česká republika a církev musí také spolupracovat při ochraně a zachování kulturního dědictví. Dohoda vymezuje postavení kaplanů v nemocnicích, věznicích a armádě. Premiér zdůraznil, že neupravuje majetkové vztahy státu s katolickou církví.
Nejdůležitějším prvkem dohody je podle kardinála Parolina společný závazek respektovat základní lidská práva a svoboda vyznávat svou víru beze strachu je právě jedním z těchto práv. Kardinál ocenil Českou republiku za její závazek k dodržování lidských práv. Fiala s ministrem zahraničí diskutovali také o situaci ve světě, včetně nejvýznamnějších ozbrojených konfliktů.
Konkordát již podepsalo 64 zemí světa, včetně 25 evropských zemí. Polsko podepsalo dohodu v roce 1993 a vstoupila v platnost v roce 1998.
„Internetový narkoman. Hrdý propagátor popkultury. Odborník na Twitteru. Přítel zvířat všude. Zlý komunikátor.“
![Evakuace ve velkém českém městě – protržení přehrady [+VIDEO] »Kresy](https://kresy.pl/wp-content/uploads/2024/09/GXmn0ZDXQAAhD1y.jpg)
