Takové prohlášení Češi dlouho neslyšeli. Minimálně od roku 2002, kdy Vltava zaplavila Prahu. Nebo dokonce od roku 1997, kdy Moravu zdevastovaly velké povodně.

Od čtvrtka do neděle bude pršet téměř na celém území republiky. A myslím to vážně. Podle předpovědí Českého hydrologického ústavu, který ve středu vydal výstrahu před hrozícími extrémními srážkami, by v následujících čtyřech dnech v některých regionech republiky mohly spadnout až na 300 litrů vody na metr čtvereční.

Za čtyři dny, jako šest měsíců

Některé předpovědi ale předpovídají i srážky přesahující 450 litrů. To by mohlo až do neděle útočit na Jeseníky, pohoří na severní Moravě, hraničící s masivem Śnieżnik a dominantou Kladska, nejvyššího pohoří východopolských Sudet. Jen v sobotu tam může spadnout až 200 litrů vody na metr čtvereční.

Pro srovnání: v ČR byly průměrné měsíční srážky v září v letech 1991-2020 60 litrů a v červenci, který přináší nejvíce srážek, jen polovina. Zkrátka během následujících čtyř dnů by v Česku mohlo spadnout tolik vody, kolik průměrně spadne za šest měsíců. Jen v sobotu jich může být po tři měsíce víc než obvykle. Samozřejmě ne všude. Problém je v tom, že zejména v horách voda velmi rychle teče a rychle zaplavuje to, co je dole.

Jako v katastrofickém filmu

Už je to dlouho, co se novináři v Praze zúčastnili tiskové konference, jako byla ta středeční odpoledne. Jak před nimi každý ministr předstupoval, jejich slova zněla stále více jako scénář katastrofického filmu.

Šéf MŽP Petr Hladík projekt okamžitě razantně spustil. – Situace, která nás čeká v příštích čtyřech, nebo dokonce pěti dnech, bude velmi podobná té z let 1997 a 2002, řekl. Od středeční do čtvrteční půlnoci má pršet nejprve na jihu, poté na stále větším území a nakonec nad celou zemí.

Extrémní srážky hydrometeorologové předpovídají nejprve na polovině republiky, v sobotu dokonce na dvou třetinách její rozlohy. Pršet bude především na Moravě, v Beskydech a v Jeseníkách, ale oblast extrémních srážek bude sahat na sever do Krkonoš, jejichž hlavní hřeben prochází polsko-českou hranicí, a na jih na Šumavu, pohoří oddělující ČR z Německa, kterým se na druhé straně říká Bavorský les.

Bude tedy pršet v povodích všech velkých českých řek, jak Vltavy, která se vlévá ze Šumavy, která se za Prahou vlévá do Labe, které se vlévá z Krkonoš, které unáší své vody do Německa, tak i ‚Odry, která teče. do Polska, stejně jako Morava, která pramení pod vrcholem Śnieżnik Kłodzki, obchází Jeseníky, protíná celou Moravu a těsně před Bratislavou se vlévá do Dunaje.

Optimističtější scénář

Dešťová vlna podle ministra Hladíka ustane v horách na severu země a poté začne postupně ustupovat. Tady číhá největší nebezpečí: zatímco první deště padnou na suchou půdu schopnou absorbovat hodně vody, déšť, který spadne po dvou dnech, se nebude mít kam vsáknout. Stalo se tak v roce 1997, při povodních na Moravě.

Problémem navíc bude silný vítr, který by podle ministra životního prostředí mohl dosahovat v nárazech rychlosti až 100 kilometrů za hodinu. To zase vytváří riziko, že stromy nacházející se ve změkčené půdě pod jeho tlakem spadnou a vytvoří další nebezpečí pro lidi, jejich majetek a auta.

„To je nejoptimističtější scénář, podle kterého spadne v Jeseníkách 395 mm srážek,“ pokračoval Hladík. To představuje 395 litrů vody na metr čtvereční.

Sbalte si kufry, nabijte si telefony

– V tomto pesimističtějším scénáři to bude 452 mm. To budou opravdu extrémní srážky, na které se připravujeme, řekl šéf MŽP. – Nejde o strašení nebo odstrašování lidí. V žádném případě – ujistil a dodal, že pokud se tyto předpovědi nenaplní, „budeme jen rádi.“ Následně dodal, že záplavy neohrožují jen „klasické záplavové zóny“ podél řek, kde už mají lidé zkušenosti. – Bleskové povodně mohou nastat i tam, kde je nikdo nečeká, vysvětlil Petr Hladík.

– Prognózy nejsou optimistické, připustil český ministr vnitra Vít Rakuszan. Požádal organizátory hromadných akcí, aby zvážili, zda se jim v pátek a sobotu podaří udržet lidi v bezpečí. Vyzval obyvatele v ohrožených oblastech, aby si sbalili evakuační zavazadla, přesunuli auta na vyšší místa a přesunuli své cennosti. věci v horních patrech zásobována pitnou vodou, nabitými telefony a externími bateriemi.

Most v Německu není prioritou

Pak přišla doba otázek. – Německo mělo požádat Česko o snížení průtoku Labe. Stane se to? – zeptal se novinář České televize.

Ministr zemědělství Marek Výborný připustil, že taková žádost do Prahy přes Mezinárodní komisi pro ochranu Labe skutečně dorazila. „Odpověď bohužel nemůže být kladná,“ řekl. Naopak riziko povodní vyžaduje vyprázdnění nádrží. Na Moravě už je tomu tak a začne ve čtvrtek v povodí Vltavy a Labe. V Diechinu, posledním městě na Labi před hranicí s Německem, stoupne průtok vody od středy do čtvrtka ze 138 na 172 metrů krychlových za vteřinu.

– Věřím, že saští kolegové pochopí, že most, který se skutečně zřítil, nemůže mít přednost před ochranou nejen majetku a životů občanů České republiky, ale ani Německa, řekl Výborný. Dodal také, že kontaktoval i „polského kolegu“, aby ho informoval o tom, co v Polsku hrozí v souvislosti se situací v povodí Odry.

Článek pochází z webu Deutsche Welle.