Mechanismus podpory civilní ochrany se aktivuje na žádost členského státu. To ostatním zemím výrazně usnadňuje poskytování pomoci.

český premiér Petr Fiala začátkem tohoto týdne prohlásil, že jeho země požádá Evropskou unii o pomoc v boji proti povodním a jejich následkům. Žádost však formálně obdržel až o několik desítek hodin později evropský komisař odpovědný za krizové řízení. Janez Lenarčič mohla za Českou republiku spustit Evropský mechanismus civilní ochrany.

– Tato žádost byla přijata včera (17. září) odpoledne a Slovinsko jako první odpovědělo a nabídlo okamžitou podporu prostřednictvím mechanismu. Situaci nadále bedlivě sledujeme a připravujeme se na vývoj. Očekáváme výjimečně vysoké vodní stavy, dolní úseky Odry v Polsku budou vrcholit zítra a dolní úseky Dunaje v Maďarsku dnes, uvedl komisař Lenarčič.

Podrobnosti o české žádosti budou zveřejněny později dnes, ale již je obdržely příslušné útvary vlád členských zemí, které nyní rozhodnou, zda poskytnou pomoc, a pokud ano, v jakém rozsahu, a Evropská komise vše zkoordinuje a připraví a poskytne prostředky, které pokryjí 3/4 nákladů.

Budou Polsko a Rakousko hledat pomoc také u EU?

Česká republika je zatím jedinou zemí, která formálně požádala EK o aktivaci Evropského mechanismu civilní ochrany. Plány na podobné akce zmínil i polský premiér. Donald Tusk a rakouského kancléře Karla Nehammera. Kladnou reakci na výzvu Evropské komise již přislíbily mimo jiné Litva, Švédsko, Německo a Ukrajina

Evropský mechanismus civilní ochrany rovněž zahrnuje 10 třetích zemí. Kromě Ukrajiny mezi ně patří Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Island, Severní Makedonie, Moldávie, Norsko, Srbsko a Turecko.

Jak vysvětlil komisař Lenarčič, Česká republika požádala o pomoc, protože i když se situace na severu země stabilizuje a vody klesají, zároveň se zvyšují hladiny řek na jihu, zejména na Vltavě a Lužnici. , které pak míří do Německa a Rakouska.

Lenarčič: Náklady na přírodní katastrofy rostou

Komisař pro krizové řízení také poznamenal, že přírodní katastrofy, včetně povodní, budou docházet stále častěji, protože se klima otepluje a Evropa to stále více pociťuje.

– Už teď žijeme v době katastrof. Evropa je kontinent, který se otepluje nejrychleji. EU proto musí zvýšit svou připravenost reagovat na přírodní katastrofy a zajistit, aby byly pro tuto reakci poskytnuty odpovídající zdroje, dodal Lenarčič.

Zdůraznil, že v 90. letech byly průměrné náklady na přírodní katastrofy v Evropě 8 miliard eur ročně a dnes přesahují 50 miliard eur ročně.

Lenarčič také připomněl, že kromě Evropského mechanismu civilní ochrany mají členské státy také Fond solidarity, který slouží mimo jiné na rekonstrukci po škodách způsobených povodněmi.