„Tuhle polskou sračku jíst nebudu…“ – rozplýval se před pár lety v jednom z pořadů České televize, když byl požádán, aby ochutnal polské klobásy. Jedni mu říkají český Trump, druzí Berlusconi. Excentrický český ministr financí Andrej Babiš byl odvolán ze své funkce. Důvod? „Protože je otcem vlasti,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka. Jeho rezignace však může mít krátké trvání, protože premiéra se pravděpodobně ujme v říjnu.

O Babišovi (kromě postu ministra financí je i místopředsedou vlády) už bylo rozhodnuto, jak jsme psali v úterý večer na money.pl. Na tiskové konferenci to oznámil mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovczaczek. Nahradí ho jeho stranický kolega Ivan Pilný.

Důvod propuštění? Údajné vyhýbání se placení daní politikem předtím, než se stal místopředsedou vlády. V roce 2013 Babiš nakoupil 1,5 miliardy jednokorunových dluhopisů (ekvivalent 235 milionů PLN) vydaných tehdejší společností Agrofert s úrokovou sazbou 6 %.

Úroky z jednokorunových dluhopisů nebyly podle současných předpisů zdaněny a média o tom informovala příjem Babiš by na pokrytí takového nákladu nestačil.

Celý tento manévr byl chápán jako způsob, jak se vyhnout zdanění dividend z Agrofertu, což je konglomerát společnostipůsobí především v chemickém a zemědělském sektoru.

Problém je v tom, že problém není vyřešen. To není překvapivé, protože celý daňový systém je podřízen ministru financí. Babiš tak vyvolal vládní krizi. A to natolik, že obvykle zdrženlivý premiér Sobotka ze svých slov nekoukal. „Trumpovsky řečeno: Babiš je otcem českého státu,“ napsal na Facebooku.

Andrej Babiš, ač se narodil v Bratislavě, nyní Slovák, je jedním z nejbohatších Čechů. Jeho majetek je 2 miliardy dolarů, ale do svého nejbohatšího krajana Petra Kellnera má daleko. Pojišťovací gigant má na účtech více než 10 miliard dolarů.

Babišův majetek ho však řadí mezi lídry nejen obyvatel České republiky, ale i celého regionu. O něco bohatší jsou Dominika a Sébastien Kulczyk.

Odkud se bere jmění místopředsedy vlády našich jižních sousedů? „Zodpovědný“ za to má především Agrofert – obří agrochemická společnost, sdružující kolem 200 různých firem. Babiš je s ní spojován od začátku 90. let.

Babiš také ovládá největší česká média, mimo jiné: Rádio Impuls a dva deníky: Lidové Noviny a Mladá Fronta Dnes. Přestože opakovaně ujistil, že novináře neovlivňoval, v posledních týdnech se ukázalo, že nemluvil pravdu.

Češi nyní mají svou verzi „kazetového skandálu“. Na uniklých nahrávkách je slyšet, jak Babiš ovlivňuje redaktora deníku „Mladá Fronta Dnes“, aby „tyto dokumenty před volbami zveřejnil.“ Nahrávky jsou však pouze neoficiálním důvodem k rezignaci ministra financí.

Podnikatel je kromě gigantického majetku proslulý i antipatií k Polsku. Vyjádřil to několikrát. Například v roce 2013, kdy byl hostem pořadu České televize.

Hosté pak hovořili o kvalitě produktů, které do jejich země přijíždějí z Polska. A tak musel Babiš polskou klobásu vyzkoušet, aby posoudil její kvalitu. Ale nezkoušel. Řekl jen, že „ten by vaše polské sračky nesnědl…“.

Tato prohlášení se nezdají být ničím nebezpečným, ale když se podíváme na to, jak se na českém trhu zachází s polskými výrobky, je situace jiná. Česká hygienická a epidemiologická stanice již vyjádřila výhrady k masu dováženému z Polska, čaji Mokate a 5 milionům polských vajec.

V prosinci 2014 se ukázalo, že české služby obdržely speciální instrukce doporučující zvláště důkladné kontroly potravinářských výrobků z Polska. Dokument nese název: „Mimořádná kontrola bezpečnosti a kvality a označování určitých typů potravinářských výrobků pocházejících z Polska“. V té době už byl Andrej Babiš ministrem financí.

Odkud tento konflikt pochází? Musíme se vrátit téměř o 15 let zpět, do doby privatizace české společnosti Unipetrol. Akcie společnosti koupil PKN Orlen v roce 2003 za 14,7 miliardy Kč. Polský gigant pak ale musel podepsat smlouvu s Agrofertem, který se také účastnil privatizačního procesu.

Babiš tvrdí, že mu Orlen slíbil prodat chemické společnosti působící v Unipetrolu. To se však nestalo a Agrofert zůstal pozadu. Případ se u soudů řešil řadu let a teprve v úterý Ústavní soud po dohodě s Orlenem definitivně zamítl stížnost české firmy.

Babišův odpor k Polsku nebyl vážný, dokud nevstoupil do politiky. A to se stalo před pěti lety, kdy založil stranu ANO (česky „ano“). Cíl byl jednoduchý: zúčastnit se parlamentních voleb plánovaných na říjen 2013.

Babiš je oslovil s heslem „boj proti systémové korupci“, které získalo značnou podporu. ANO při svém prvním hlasování získalo 18,7 procenta. hlasů a 47 mandátů v českém parlamentu.

Vládu o dva měsíce později sestavil šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Do koalice ale přizval křesťanské demokraty a ANO a Babiš dostal portfeje vicepremiéra a ministra financí. Tehdy se jeho „polonofobie“ stala pro naše exportéry mnohem nebezpečnější.

Politikovy ostré výroky na adresu polských potravin mu navíc nebrání v nákupu firem z tohoto odvětví. Před dvěma lety prostřednictvím fondu Hartenberg Holding investoval do polského Good Food.

V Česku se ale mnohem víc mluví o jiných skandálech, které způsobil, než o jeho postoji k Polsku. A nebylo jich málo. Ne nadarmo mu jeden z amerických deníků přezdíval „Babisconi“, čímž ho přirovnal k výstřednímu italskému premiérovi. Silvio Berlusconi.

To, že miliardář vstoupil do politiky přímo po odchodu z byznysu, ho zase okamžitě vystavilo srovnání s Donaldem Trumpem.

Střet zájmů se netýká jen dohledu nad státní pokladnou, ale také evropských fondů. A jak informují česká média, tyto prostředky byly často určeny firmám ovládaným Andrejem Babišem.

Ale to není konec. Proti Babišovi byla vznesena řada obvinění. Od agenta KGB (jeho otec byl členem Komunistické strany Československa), přes spolupráci s bezpečnostními složkami až po obvinění z národní zrady ve prospěch Ruska.

Poslední jmenovaný je neodmyslitelně spojen s případem Alího Fajáda, libanonského obchodníka se zbraněmi zadrženého v Česku. Byl propuštěn českými službami výměnou za pět Čechů unesených v Libanonu. Společným jmenovatelem byl fakt, že se jednání účastnili především lidé napojení na lídra uskupení ANO.

Později se objevily pochybnosti, zda byl únos organizován pouze za účelem osvobození Fayyada. Pod podmínkou, že se nedostane do rukou Američanů a neodhalí vazby mezi Hizballáhem, Ruskem a obchodem s drogami.

Americká novinářka Anne Applebaumová dokonce Babiše zařadila na seznam středoevropských lídrů působících pod vlivem Vladimira Putina. Zřekl se však veškerých kontaktů s Kremlem a ujistil, že je spojencem Spojených států.

Lídr ANO se proslavil také svými nekompromisními výroky na adresu etnických menšin, zejména Romů. Jako loni v září. Jak informovala„Gazeta Wyborcza“Babiš později zpochybnil existenci koncentračního tábora pro Romy v českých Letech za druhé světové války.

Podle něj vůbec nešlo o projev holocaustu, ale spíše o „propagaci práce v rámci romské menšiny“. – Bývaly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píšou blázni v novinách, že v Letech byl koncentrační tábor, je lež. Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval – skočí tam a přistane – vyhrkl Babiš v rozhovoru s jedním z novinářů.

Kritizovaly ho nejen opoziční strany. Koaliční partneři a dokonce ani straničtí kolegové se k němu nevyjádřili. Politik se nakonec omluvil, i když, jak z jeho vyjádření vyplývá, názor na Romy nezměnil.

Přes všechny skandály spojené s vicepremiérem a ministrem financí však své příznivce neztratil. Naopak. Babiš jeho rezignaci přijal bez větších problémů, protože ví, že za pět měsíců čekají Čechy nové parlamentní volby. A v předvolebních průzkumech jasně vede ANO Andreje Babiše.

Proč lidé chtějí volit tak kontroverzního politika? Protože ekonomika je pro Čechy důležitá a Babiš si jako ministr financí vedl velmi dobře. Naši jižní sousedé mají velmi dobré ekonomické ukazatele a sám ministr je mezi voliči považován za člověka, který bojuje proti korupci a kšeftům. Je to také silná osobnost – mnohem víc než současný premiér Bohuslav Sobotka, a co víc – jak upozorňují Češi – je tak bohatý, že už „krást nepotřebuje“.

Je tedy možné, že se nedávno odvolaný ministr a vicepremiér do celostátní politiky za pět měsíců vrátí. Už jako premiér.