– Nejsme zcela spokojeni se způsobem, jakým se zachází se směrnicí o vysílání pracovníků Evropská komise. Hlas široké koalice států, které jsme vybudovali, se v práci plně neodrazil, řekl Morawiecki.

Dodal, že tato otázka se týká základní svobody EU, a to svobody poskytování služeb. – Stejně jako je volný pohyb zboží, kapitálu nebo osob více či méně respektován Evropskou unií ve většině zemí, je volné poskytování služeb v počáteční fázi – zdůraznil.

Jakákoli akce, která nás ještě více izoluje od konkurence malých podniků ve střední Evropě, podle něj sníží konkurenceschopnost celé Evropské unie.

– Toto je opatření proti Evropské unii. Svůj trh můžete samozřejmě chytře uzavřít řečmi o sociálním dumpingu, ale je zajímavé, že po 20 letech se někdo s takovým požadavkem probudil. Jednoduše řečeno polsky přepravní společnosti, české logistické společnosti a rumunské IT společnosti začínají být v EU stále více konkurenceschopné a úspěšné. Je tu tedy zcela nový pokus omezit tuto konkurenci ze západoevropských zemí, řekl.

Podle něj bude těžké dát dohromady „blokační menšinu“, která by směrnici zablokovala. – Ale náš protest samotný a velmi hlasité námitky, které v této věci vznášíme, snad zabrání dalším protekcionistickým akcím, uzavřel.

Malta, která předsedá práci EU, v březnu oznámila, že chce, aby se země EU do konce června dohodly na navrhovaných změnách směrnice o vysílání pracovníků.

Jedná se o kontroverzní projekt Evropské komise z března 2016, který předpokládá, že vyslaný zaměstnanec, tedy vyslaný zaměstnavatelem pracovat do jiné země EU, musí pobírat stejnou odměnu, bonusy a příplatky včetně, jako místní zaměstnanec. . Současné předpisy stanoví, že vyslaní pracovníci mají nárok na minimální mzdu hostitelské země.

Pokud doba vyslání zaměstnance přesáhne dva roky, musí být plně pokryta pracovní právo hostitelská země, což znamená například nutnost platit místní zdravotní pojištění – říká návrh EK.

Komise svůj projekt odůvodňuje především obavami o práva vyslaných pracovníků, s nimiž se nesmí zacházet hůře než s místními pracovníky v hostitelské zemi.

I to podtrhuje nutnost bojovat proti tzv. sociálnímu dumpingu, ze kterého země Západní Evropské unie obviňují východoevropské podnikatele a zaměstnance. Řada odborníků ale upozorňuje, že jde vlastně o ochranu trhů západních zemí před konkurencí.

Projekt čelí odporu ze strany Polska a většiny ostatních členských států v regionu střední a východní Evropy, kromě Slovinska. Polsko vyzvalo EK, aby stáhla svůj plán reformy směrnice, protože ji považuje za škodlivou pro společnosti poskytující služby v zahraničí.

Podle polských úřadů bude mít novela – pokud vstoupí v platnost – negativní dopad na evropskou konkurenceschopnost a na fungování vnitřního trhu. Většina pracovníků vyslaných do EU pochází z Polska; v roce 2014 jich bylo téměř 430 000 z 1,9 milionu (22,3 %).

Vicepremiér Mateusz Morawiecki se v úterý také setkal s evropskou komisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, aby projednali horší zacházení se středoevropskými společnostmi ve srovnání se západoevropskými společnostmi, včetně: obchodů s právem hospodářské soutěže.

– Zejména chceme, aby se s polskými malými a středními podniky zacházelo v celé EU stejně. Jak v odvětví dopravy a logistiky, tak v mnoha dalších odvětvích se potýkáme s překážkami – v evropském právu se jim říká netarifní překážky – a tento protekcionismus, zejména v západní Evropě, nás samozřejmě znepokojuje – řekl Morawiecki na konferenci v Bruselu .

Dodal, že s Vestagerem diskutoval o tom, jak je se středoevropskými zeměmi ve srovnání se západoevropskými zeměmi zacházeno z hlediska státní podpory nebo práva hospodářské soutěže.

– V boji za rovná práva, zejména pro malé a střední polské podniky, vedeme řadu jednání. Mohu říci, že jsme důrazně vyjádřili své obavy a výhrady ohledně určitých řešení a předpisů. Myslím, že naši partneři to vezmou v úvahu, zdůraznil místopředseda vlády.

Diskuse se zaměřila také na jednotlivé investory, kteří jsou nerovně zacházeni, jako je výrobce střešních oken Fakro nebo polští distributoři v oblasti osvětlení, a také na rozdílné přístupy k veřejné podpoře v západní Evropě a ve střední Evropě. Morawiecki odkázal na jednu ze zpráv na toto téma, podle níž je v západní Evropě návrat veřejné podpory třikrát méně pravděpodobný.

Morawiecki také hovořil mimo jiné s Vestagerem. o obchodní dani. – Zeptal jsem se, kdy bude odpověď Komise. Odpověď přišla až za pár měsíců. A co je nejdůležitější, dohodli jsme se na navázání přímějšího dialogu, protože jsme poukázali na několik zemí EU, kde je tato daň povolena, a zeptali jsme se, na jakém základě se s některými zeměmi zachází tak a s jinými jinak, prohlásil. Dodal, že komisař potřebuje tuto otázku vyjasnit.

V září 2016 Evropská komise zahájila řízení ohledně polské maloobchodní daně a požádala Polsko, aby její uplatňování pozastavilo. Řízení se týká porušení práva EU Polskem v souvislosti se zavedením daně. Jeho design by podle Bruselu mohl zvýhodňovat malé prodejny, což by se dalo považovat za státní pomoc.

EK také vydala příkaz, kterým uložila Polsku pozastavit zavedení daně, dokud nebude dokončena její analýza. V dopisech zaslaných do Bruselu v červnu a červenci polská vláda tvrdila, že daňová struktura nevede k rozdílům mezi daňovými poplatníky, což znamená, že o veřejné podpoře nemůže být řeč.

Výběr daně z obratu je pozastaven do 1. ledna 2018.

Polsko se na začátku prosince loňského roku proti rozhodnutí EK v plném rozsahu odvolalo k Soudnímu dvoru EU. Stížnost podle ministerstva zahraničí obvinila EK, že daň nesprávně označila za státní podporu. Polsko také obviňuje EK z porušení práva EU tím, že nařídila okamžité pozastavení uplatňování progresivní sazby polské maloobchodní daně.

Ministerstvo financí požádalo Ministerstvo zahraničních věcí o odvolání k Soudnímu dvoru Evropské unie proti rozhodnutí Evropské komise, kterým nařizuje pozastavení výběru daně z obratu v Polsku. Ministerstvo financí zdůraznilo, že reakce EK ohledně živnostenské daně byla v rozporu s jinými kroky ve prospěch malých a středních podniků. To lze rovněž považovat za diskriminaci vůči Polsku v kontextu podobných daní platných ve Francii nebo Španělsku.