Ve Spojených státech zemřel ve věku 100 let Henry Kissinger, vlivný americký expert v oblasti globální bezpečnosti. Jeho poradenská firma oznámila smrt bývalého diplomata. Příčina smrti nebyla upřesněna.

Henry Kissinger, lépe řečeno Heinz Alfred Kissinger, se narodil 27. května 1923 v bavorském městě Fürth. V roce 1938, po nástupu Hitlera k moci, on a jeho rodina opustili nacistické Německo a emigrovali do Spojených států amerických. Tam v roce 1943 získal americké občanství. V roce 1950 Kissinger absolvoval s vyznamenáním politologii na Harvardově univerzitě. O pár let později tam získal i doktorát. Po dokončení studií začal politickou kariéru.

V 60. letech radil Nelsonu Rockefellerovi, tehdejšímu liberálnímu guvernérovi New Yorku. Kissinger později sloužil jako bezpečnostní poradce vládních agentur. Postupem času, v lednu 1969, se stal poradcem pro národní bezpečnost (funkci zastával do listopadu 1975). Od září 1973 do ledna 1977 působil jako ministr zahraničí USA.

Ministr zahraničí Henry Kissinger a viceprezident USA Nelson Rockefeller, 3. ledna 1975. Zobrazit stránku autora, veřejná doména, prostřednictvím Wikimedia Commons

Během vietnamské války připravoval Kissinger mírová jednání se Severním Vietnamem v Paříži pro prezidenta Lyndona B. Johnsona, demokrata. Když ale republikán Richard Nixon vyhrál volby v roce 1968, stal se Kissinger Nixonovým nejbližším zahraničněpolitickým poradcem.

Henry Kissinger a dvojnásobný nositel Nobelovy ceny, který vyvolal kontroverzi

Od roku 1969 vedl Henry Kissinger a američtí zástupci jednání s vietnamskou delegací vedenou Le Duc Tho (vietnamská obdoba Kissingera). Cílem jednání bylo ukončení vietnamské války (mezi komunistickou Vietnamskou demokratickou republikou podporovanou především socialistickými zeměmi a Vietnamskou republikou podporovanou Spojenými státy a jejich spojenci). Přibližně v této době začaly také Spojené státy postupně ustupovat ze své přítomnosti ve Vietnamu. Rozhovory skončily podpisem pařížských mírových dohod v lednu 1973.

Na podzim téhož roku obdrželi Henry Kissinger a jeho protějšek Le Duc Tho Nobelovu cenu za mír. To se však neobešlo bez kontroverzí. Za prvé, poprvé v historii Nobelovy ceny za mír opustili dva členové Nobelovu komisi na protest proti této nominaci (problém byl nastolen proto, že Spojené státy, včetně Kissingera – i jako bezpečnostního poradce, byly velmi silně podílí se na udělování Nobelovy ceny míru). konfliktu, zejména účastí na četných kontroverzních vojenských akcích ve Vietnamu). Ale tím to nekončí, protože Vietnamci politik odmítl přijmout odměnu. Jak vysvětlil, mír ještě nebyl nastolen a jeho americký protějšek opakovaně porušoval podmínky příměří.

Jako ministr zahraničí Kissinger pomohl normalizovat vztahy mezi Spojenými státy a Čínou a vedl jednání mezi Egyptem a Izraelem během války v roce 1973. Ve Fordově administrativě zůstal ministrem zahraničí až do roku 1977. Během administrativ prezidentů Nixona a Forda měl Kissinger obrovský vliv na americkou zahraniční politiku. V roce 2002 se stal členem prezidentské komise odpovědné za vyšetřování příčin útoků z 11. září 2001. Během svého prezidentování se s ním několikrát setkal i Donald Trump.

Diplomat v následujících desetiletích působil jako konzultant a expert a jeho názory, naslouchané a široce komentované, utvářely světovou politiku a dění. V červenci 2023 nečekaně odcestoval do Číny, aby se setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, kde: jak píše BBC – „jeho příjezd byl oslavován navzdory ochlazení vztahů mezi Čínou a Spojenými státy“. Návštěva rozlítila Bílý dům a přiměla mluvčího Národní bezpečnostní rady Johna Kirbyho k nářku, že „je nešťastné, že soukromý občan“ měl přístup k čínským vůdcům, zatímco vláda USA to neudělala.

BBC také připomíná rozhovor, který poskytl ABC v červenci 2022. Kissinger byl dotázán, zda by změnil některé ze svých rozhodnutí. „Nad těmito otázkami jsem přemýšlel celý život. Je to můj koníček i moje povolání,“ řekl. „Takže doporučení, která jsem udělal, byla ta nejlepší, čeho jsem byl v té době schopen.“ »

Kissingerovo přijetí ve společnosti bylo velmi rozmanité. Svědčí o tom možná i to, jak se aktuálně popisuje jeho odchod. Například „RollingStone“ zpráva o diplomatově smrti byla nadepsána „Henry Kissinger, válečný zločinec milovaný americkou vládnoucí třídou, konečně umírá“. „Hanba architekta Nixonovy zahraniční politiky bude navždy stát vedle hanby nejhorších masových vrahů historie. Nejhlubší hanba spočívá v zemi, která ho oslavuje,“ stojí v prohlášení. Úvod k článku o zesnulém politikovi. Fráze „je mrtvý“ a „konečně se to stalo“ jsou trendy na americké sociální síti X.

V článku zveřejněném v červnu – u příležitosti Kissingerových stých narozenin – Portál oko.press na oplátku popsal dokumenty zveřejněné Národním bezpečnostním archivem, které ukazují zapojení poradce Nixona „ve špinavých válkách v – jak se kdysi říkalo – v zemích třetího světa“. Tohle je Chile. „Dokumenty odhalené v těchto dnech se týkají Kissingerova osobního setkání s chilským diktátorem Augustusem Pinochetem v roce 1976, během summitu Organizace amerických států. […] V rozporu s návrhy svých poradců – aby si Pinochet uvědomil kritický postoj Bílého domu k jeho politice – Kissinger diktátora ujistil: Chceme vám pomoci, ne vám ublížit. Soucítíme s tím, co se zde snažíte [w Chile] do“ – popisuje oko.press.

Řády a vyznamenání – pocházely také z Polska

Kissinger získal četné provize za účast na jednáních o válce ve Vietnamu a později i na tzv. politice uvolnění, realizované za Nixonova předsednictví – a některými komentátory považována za jeden z prvků, které vedly na konci tzv. Studená válka. Tato ocenění nepocházejí jen ze Spojených států. Americký politik získal zakázky také v Německu, České republice, Velké Británii a Polsku. Za zásluhy o polsko-americkou spolupráci mu byl 3. července 1997 tehdejším polským prezidentem Aleksanderem Kwaśniewskim udělen Velký kříž Řádu za zásluhy Polské republiky.

„Mnoho by se dalo říci o dnešním hrdinovi, panu Henry Kissingerovi, jehož role v současných světových dějinách je známá a dobře popsaná. Rád bych vyjádřil svou radost z toho, že vám dnes jako prezident Polské republiky mohu předložit toto velmi vysoké polština vyznamenání, nejvyšší vyznamenání, které udělujeme cizincům za jejich velký přínos k rozvoji polsko-amerických vztahů. Chci říci, že si velmi vážíme vašich akcí směřujících k propojení Polska a celé střední Evropy se světem demokratických států, s komunitou, která je od nás tak dlouho oddělena zdmi a dalšími omezeními. Víme, že jste tento postoj zastupoval jak jako člen americké administrativy, ale také jako profesor, jako autor mnoha článků a knih, jako člověk, který na různých místech světa požadoval, aby Polsko a Středoevropské země musí být začleněny do euroatlantických struktur a do evropských struktur. Dnes udělené ocenění panu Henrymu Kissingerovi je naším uznáním za jeho práci, jeho aktivity a poděkováním za to, co udělal, aby setkání v Madridu za pár dní mohlo představovat velký historický průlom“ – Řekl to během ceremonie Aleksander Kwaśniewski.

3. července 1997 udělil Aleksander Kwaśniewski Henrymu Kissingerovi Velký kříž Řádu za zásluhy Polské republiky za zásluhy o polsko-americkou spolupráci. Foto Piotr Molecki / Agencja Wyborcza.pl

Během své kariéry napsal Kissinger také četné publikace věnované především diplomacii a událostem, kterých byl svědkem. V Polsku to byly především „Diplomacie“ věnovaná dějinám diplomacie a „Krize: Anatomie dvou krizí“, která se zabývá Jomkipurskou válkou a stažením amerických jednotek z Indočíny.

Válka na Ukrajině. Kissingerovy výroky vyvolaly kontroverzi

Henry Kissinger je i přes svůj pokročilý věk stále přítomen v médiích. Po ruské agresi proti Ukrajině se konfliktu opakovaně věnoval, i když jeho počáteční výroky vyvolaly kontroverze. Politik během svého projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl – jak informovala média –, že Ukrajina by se měla vzdát části svého území a že by Západ měl přestat pomáhat způsobovat Rusku těžké ztráty na ukrajinské frontě.

V následném rozhovoru pro německý týdeník „Der Spiegel“ diplomat popřel, že by někdy vyzval Ukrajinu, aby se vzdala jakékoli části svého území. – Toto je příměří podél linie kontaktu 24. února. Oblast byla v té době stále pod kontrolou Ruska, asi 2,5 procenta. Ukrajinské území by bylo předmětem širších jednání, vysvětlil Kissinger.

Bývalý šéf americké diplomacie také řekl, že Putin podle jeho názoru neplánuje znovu dobýt území ztracená SSSR po roce 1989. V dalších prohlášeních Ukrajině doporučil, aby se nevzdávala možnosti znovu dobýt území okupovaná Ruskem. po začátku agrese 24. února.